Růžičková kapusta je druh košťálové zeleniny, který je u spousty lidí oblíbený, ale u některých je naopak velmi neoblíbený. Při vaření této zeleniny rodina většinou prchá pryč z domova, protože její typická „vůně“ dokáže vyhnat z domu i tchýni.
Růžičkovou kapustu můžete sklízet i v zimě.
Cenné látky pro náš organismus
Růžičková kapusta obsahuje vysoké množství vitamínu C, dále draslík, mangan, vitamín B1 a vlákninu, což je velkým přínosem pro naše tělesné schránky.
Pěstování růžičkové kapusty
Tento druh zeleniny byl vyšlechtěný přímo do chladnějších koutů Evropy. Vypěstovat ho zvládne i začátečník, pokud se mu do rostliny nepustí škůdci. Stačí si vybrat z několika odrůd, které se liší výškou rostlin a časem výsevu. Rostlina vyprodukuje cca 30-40 kapustiček za sezonu.
Pěstovat lze růžičkovou kapustu na záhoně, skleník je pro ni zbytečný. Pokud nemáte k dispozici záhon, vysejte zeleninu do květníku, ale pozor, musíte si vybrat vhodnou odrůdu, která by měla mít ideálně do půl metru.
Kam s růžičkovou kapustu
Jak už je psáno výše, nejlépe se rostlině daří na venkovním záhonu. Vyberte takové místo, kam nesvítí po celý den slunce, zejména to polední. Půdu před výsadbou zkypřete. Pokud záhon na konci sezony hnojíte kompostem, měl by být opravdu vyzrálý.
Rostlina vám na záhonu vydrží i v zimě a to až do mínus 15 stupňů!
Růžičková kapusta je vhodná na záhon.
Kdy a jak vysít růžičkovou kapustu
Nejlépe si předpěstujte sazeničky, které vysejte v dubnu do pařeniště. Za zhruba sedm týdnů jsou rostlinky schopné přesunu na záhon, kde je zasaďte do sponu 50x70 cm. V prvních dnech se o sazeničky dobře starejte, aby řádně zakořenily.
Usnadnit si práci můžete mulčem, který zabrání prorůstání plevelu a udrží u rostliny více vlhkosti.
Okolo srpna zaštípněte vrchol rostliny, aby se rostlina začala zaměřovat na tvorbu růžiček.
Škůdci, kteří vám můžou zničit celou úrodu
Mšice zelná – je parazitický hmyz, který se živí sáním rostlinných šťáv. Při napadení rostlině žloutnou listy i květenství, zasychají, kroutí se a opadávají. Proti mšicím je nejlepší prevence v podobě netkané textilie, kterou rostlinu zakryjete.
Bělásek zelný – housenky tohoto rozšířeného motýla poškozují rostliny žírem a v neposlední řadě je znečišťují svým trusem. Můžete zkusit ochránit rostlinu výluhem ze šalvěje, kopretiny vratiče, máty peprné nebo mateřídoušky. Účinnou ochranou jsou též drcené vaječné skořápky, kterými rostlinu posypete.
Bělásek zelný se zaměřuje na brukvovitou zeleninu
Můra zelná – housenky této můry vykoušou v listech otvory, uvnitř růžiček si vykousávají chodbičky, které znečistí svým trusem a ty poté plesnivý. Účinným prostředkem na housenky zelné můry je výluh z aksamitníku, který si jednoduše připravíte naložením okvětních lístků do slunečnicového oleje a necháte dva týdny vylouhovat.
Zápředníček polní – tento hmyz je velkým problémem i ve světě. Je považován za první organismus, který si vyvinul rezistenci na DDT. Tak si umíte představit, jak těžce se ho zbavuje.
Dřepčík – malý brouček, který žere za tři. Proti němu se vyzbrojte netkanou textilií nebo zkuste výluh z rebarbory.
Molice vlaštovičníková – okřídlený hmyz, který se živí sáním a rozhodně není legrace se jich zbavit. Připravte si výluh z kopřiv, ten by mohl rostlinám pomoci.
Zdroje: living.iprima.cz, www.zahradkarem.cz, www.receptyprimanapadu.cz
