RYBÍZ
Keřový tvar
Účelem řezu všech druhů rybízu je vypěstovat v prvních letech po výsadbě dobře prosvětlenou, tedy nezahuštěnou korunu keře, navíc s pravidelně rozloženými výhony. Výchovný řez nám pak pomůže zapěstovat keř s potřebným počtem větví různého stáří. Většina zahrádkářů dává přednost před stromky rybízovým keřům, protože plodí pravidelně a mají větší plody. Nevýhodou je poléhání výhonů, zvláště u rozložitě rostoucích odrůd, v zahuštěném středu keře bobule na hroznech dozrávají nerovnoměrně a také sklizeň je obtížnější.
Červenému, bílému i černému rybízu v prvním roce po výsadbě zakrátíme jednoleté výhony na 3 pupeny. Díky tomuto řezu vyrostou silné výhony pro založení koruny keře. Keře vždy vysazujeme od místa rozvětvení o 10–15 cm hlouběji, než rostly v ovocné školce, čímž se vytvoří kořeny z každého výhonu zasazeného do půdy a hlouběji zasazené keře také vytvoří rozsáhlejší kořenovou soustavu, která lépe odolá suchu, keře lze lépe zmlazovat a jsou méně citlivé na mechanické poškození.
Ve druhém roce vybereme 5 nejsilnějších a nejvhodněji postavených výhonů. Přebytečné a zvláště krátké a slabé výhony těsně u země odstřihneme.
Na ponechaných výhonech u rybízu nezakracujeme vrcholy, sestřihneme je jen u odrůd s malou schopností vytvářet boční větévky. V červnu můžeme zkrátit asi na 15 cm boční obrost, který směřuje dovnitř keře. Koncem třetího roku by měl mít dobře zapěstovaný keř rybízu 5 jednoletých výhonů a stejný počet dvouletých a tříletých větví.
Keř rybízu je potřeba na jaře posílit.
Abychom udrželi rovnovážný stav mezi růstem a plodností, je třeba přistoupit k udržovacímu řezu. Postranní obrost černému rybízu nezakracujeme, aby se nesnížila plodnost. Každý rok po sklizni (v červenci) u červeného a bílého rybízu řezem odstraníme těsně u země čtyřleté, případně pětileté větve. Černému rybízu je lepší po sklizni vyřezat již tříleté větve, pokud bychom je nechali růst do čtvrtého roku, úroda by byla podstatně slabší, plody menší a méně kvalitní a hrozny kratší. U tohoto rybízu je pro bohatost úrody lepší keř prosvětlovat než zkracovat hlavní větve i boční obrost.
Životnost plodonosného obrostu i období plodnosti a výnosnosti keře je delší a vyšší u bílého a červeného rybízu než u rybízu černého.
Keře zmlazujeme v rozmezí dvou až tří let, abychom příliš nesnížili plodnost. V následujícím roce po sklizni odřežeme třetinu nejstarších odplozených větví a místo nich ponecháme nejvhodněji postavené a nejsilnější výhony, které pak v předjaří zkrátíme o čtvrtinu. Ve druhém roce odřežeme další třetinu větví a nové výhony opět zkrátíme. Ve třetím roce pak odstraníme zbytek přestárlých větví a keř pak tvarujeme udržovacím řezem.
černý rybíz
Stromkový tvar
Tento tvar rybízu zaručuje velké, dobře vybarvené a současně dozrávající bobule a jejich snadnou sklizeň. Nevýhodou je, že musí mít oporu, každoročně je třeba odstraňovat podrost podnože (meruzalky), rychleji stárne (životnost 8–12 let), přičemž se zmenšují bobule i délka hroznů. Stromky rybízu je v zahrádkách nejlepší vysadit střídavě s keři rybízu a stromky angreštu.
Řez stromkového rybízu roubovaného na kmínku meruzalky zlaté je obdobný jako při tvarování angreštu. Staráme se tedy, aby korunka stromku nezhoustla. Udržovací a zmlazovací řez má za úkol udržet co nejdelší životnost. Stromek, který bychom pravidelně neupravovali, by předčasně stárnul a odumíral.
ANGREŠT
Angrešt neboli srstku pěstujeme buď ve tvaru keře, stromku s vlastním kmínkem, nebo na kmínku meruzalky zlaté s výškou kmene 50–120 cm. Tvar keře má řadu nevýhod: obtížná sklizeň plodů, rozložitě obloukovitý růst větví až k zemi, což znemožňuje pletí a okopávání keře, plody bývají zablácené a vyšší je také výskyt houbových chorob.
Zahrádkáři nejčastěji pěstují stromkový tvar angreštu roubovaný na kmínek meruzalky. Jeho plody jsou větší, velikostně i tvarově vyrovnanější a vybarvenější. Řez i sklizeň jsou pohodlnější, půdu pod stromky lze lépe udržovat bez plevelu a je ji možno využít k pěstování dalších rostlin. Stromky angreštu sázíme buď samostatně v řadě, nebo střídavě v kombinaci s keři rybízu. Ovšem životnost stromkových tvarů na meruzalce je nižší (kolem 10 let) a také vyžadují stálou oporu, aby se kmínek v místě roubování nezlomil nebo nerozlomil. Je také nutné každoročně odstraňovat od kořenů podrost meruzalky. Je třeba upozornit i na nebezpečí botrytidy, která způsobuje časté odumírání kmínku meruzalky.
Angrešt pěstujeme buď ve tvaru keře, stromku s vlatním kmínkem, nebo na kmínku meruzalky zlaté
Keřový angrešt
Vysazený keř angreštu v předjaří seřízneme na 2–3 pupeny, slabé a krátké výhony odstřihneme těsně u země. V následujícím roce ponecháme na keři 4–6 nejsilnějších, vhodně rozmístěných, vzpřímeně rostoucích výhonů, které zakrátíme o jednu třetinu. Předčasně vytvořený obrost zkrátíme na 2 pupeny. Přebytečné a slabé výhony odřežeme těsně u země. Ve třetím roce zakrátíme prodlužující se větve na 10–12 pupenů a boční výhonky na 3–5 pupenů. Počet základních větví by měl být 8–12. Řez u volně rostoucích keřů spočívá v usměrňování počtu větví a odstraňování přebytečných, slabě vyvinutých, přehoustlých a málo plodných výhonů. Základní větve odstraňujeme, až když přestanou tvořit přírůstky, částečně prosychají a plody jsou drobné. To nastává zhruba po pěti až sedmi letech.
Stromkový angrešt
Stromek angreštu vysazujeme ke kolíku nebo k drátěnce tak, aby opora procházela až do té výšky korunky, kde je stromek uvázán. Na podzim vysazenému stromku v předjaří sestřihneme výhony na 3–4 pupeny, ty slabé na 1–3 pupeny. Pět až sedm nejsilnějších výhonů vybereme za základ koruny a ve druhém roce je zkrátíme obvykle o třetinu. Ve třetím a v dalších letech předjarním řezem odstraníme především výhony vyrůstající ze středu korunky a zároveň vystříháme všechny výhony zahušťující stromek, přičemž dbáme, aby byl základ korunky rovnoměrně rozložen kolem kmínku. Základní větve zkrátíme na 8–10 pupenů, vytvořený boční obrost zkrátíme na 2–4 pupeny. Zásahem dosáhneme nasazení velkých a kvalitních plodů a současně omezíme nebezpečí rozšiřování hnědého padlí. Hlavní větve začneme zmlazovat nebo měnit za mladé výhonky po čtyřech až šesti letech. Správně zapěstovaný tvar angreštu umožní z kteréhokoli místa koruny sklízet plody bez poranění ruky.
Správně zapěstovaný tvar angreštu umožní z kteréhokoli místa koruny sklízet plody bez poranění ruky.
Odrůdy angreštu odolné proti hnědému padlí
Nezbytné je zkracovat konce výhonů napadené hnědým padlím a napadené zbytky pálit. Dnes lze koupit nově vyšlechtěné odrůdy, které touto chorobou netrpí, proto nevyžadují zakracování vrcholů ani postřik speciálními fungicidy.
Odrůdy s červenými plody:
Karmen, Matlet, Pax, Rokula, Remarka, Rolonda.
Odrůdy se žlutými plody:
Invicta, Prima, Rixanta a další.
Titulka Receptar 4
Zdroj: Časopis Receptář
