Které dřeviny jsou pro výmladkové plantáže nejvhodnější? První byly vrby – jejich schopnost omlazovat je známá. Ve střední a zvláště jižní Evropě by však mohly být ještě výnosnější topoly – pokud by obrážely podobně jako vrby. Proto započalo intenzivní šlechtění topolů, jehož výsledkem je například populární japonský topol, (ale i řada méně známých a rovněž zajímavých topolů).
Rychle rostoucí dřeviny
Japonský topol a spol
Japonský topol je za tři roky schopen vytvořit výmladky o tloušťce 5-7 cm, což je výborné z hlediska výnosu (ale žádá si to další inovaci ve sklízení). Má i řadu dalších předností:
- Dovede obrážet mnohokrát za sebou. Mnohé jiné klony topolů již po dvou až tří sklizních ztrácejí na síle, japonský topol nikoli.
- Je velmi odolný, nesnese jen trvalé zamokření nebo naopak sucho.
- Jedná se o křížence topolu maximovičova a topolu černého.
Topol černý je náš původní, ohrožený strom, který ve Výzkumném ústavu zahradnickém proto pěstují a šlechtí jak pro výmladkové použití, tak pro záchranu druhu jako takového.
Pakliže má japonský topol nějakou nevýhodu, je to ne zrovna souměrný a pohledný vzrůst – to ale u výmladkových plantáží vůbec nevadí.
Dobrých výsledků dosahuje například i vrba Smidtova, kříženec vrby jívy a vrby košíkářské, kterou zde šlechtí rovněž.
Jak se tvoří výmladková plantáž?
Plevel musí stranou
Základem budoucího úspěchu je důkladná příprava půdy ještě před samotnou výsadbou:
- Plevele jsou pro mladé, zranitelné zakořeňující řízky dřevin zhoubnou konkurencí, zvláště v prvních třech měsících. Kořeny jim berou vláhu a živiny, nadzemní části je zase okrádají o slunce.
- Na odstranění plevelů proto závisí úspěch celého pěstování. Ideální je začít s odplevelováním již dva roky před výsadbou.
„Ověřené je opakované mechanické odplevelování v kombinaci s pěstováním přípravné plodiny, například řepky, konopí, ječmene. Zaplevelené luční porosty je třeba opakovaně kosit nebo spásat. Chemické prostředky nedoporučuji – jejich rezidua v půdě ohrožují nejen přírodu, ale i samotné pěstované dřeviny. „ doporučuje ing Jan Weger, PhD. Pokud je to opravdu nezbytné, doporučuje užití rozložitelných herbicidů jako je Roundup, avšak po konzultaci s odborníky, neboť správnou aplikací je možné výrazně snížit koncentraci a šetřit tak životní prostředí i finance.
Chytrá příprava půdy
- Výhodné je zorat půdu na podzim, neboť jarní naruší kapilaritu půdy. To při suchém jarním počasí může zapříčinit vyschnutí až 20cm silné povrchové vrstvy, pro kořenící řízky právě zásadní.
- Pokud je jarní orba nutná, měla by proběhnout co nejdříve.
- Způsob úpravy záleží i na pozemku a půdě. Výmladkové topoly a vrby lze pěstovat i ve velmi těžkých jílovitých půdách, tady se ale vyplatí rok předem hluboká orba, čímž se půda provzdušní na několik let.
- Pokud se plantáž zakládá na louce, je vhodné odstranit svrchní, tenkou drnovou vrstvu.
Místo sazenic řízky
Pro výsadbu zcela postačí řízky větví, ujímají se výborně. Odebírají se z každoročně seřezávaných porostů – matečnic, nejlépe v únoru či březnu.
- Pruty je nutné skladovat v chladu a při vysoké vzdušné vlhkosti, zrovna tak řízky (vydrží i půl roku, ovšem při teplotě 0 až -4°).
- Řízky se poté řežou 18-22 cm dlouhé, ideální průměr je 0,5-2,5 cm.
- Delší, avšak dražší řízky s vyplatí do sušších oblastí či zaplevelených ploch.
- Řízky řežeme nejlépe pásovou pilou, cirkulárka je nežádoucím způsobem třepí, zahradnické nůžky pletiva poškodí méně, ale je to postup velmi namáhavý.
Kde získat vhodné řízky?
U nás existuje několik schválených dodavatelů, jejich seznam najdete na informačních stránkách Informačního střediska obnovitelných zdrojů energie, http://www.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/a.html. Kromě toho je na těchto stránkách mnoho zajímavých informací o pěstování rychle rostoucích dřevin, dotacích, možnost odborného poradenství.
O samotném sázení řízků a také o začleňování plantáží do krajiny pojednává třetí díl našeho seriálu. Článek na toto téma najdete také v aktuálním, červnovém čísle časopisu Receptář.
