Proč rýt?
Rytí provzdušní těžké jílovité půdy. Zvláště pokud do nich při něm zapravíte kompost, listovku, drobný štěrk, písek či dřevěné uhlí.
Provzdušníte sešlapanou, udusanou půdu. Odstraníte zhutnělé vrstvy pod povrchem, a usnadníte tak vsakování vody do hloubky.
Rytím znesnadníte život hrabošům. Zvláště hluboké rytí, podobně jako hluboká orba, může narušit i jejich případná hnízda.
Půdu obohatíte o živiny včetně dusíku, neboť na povrch vynesené mikroorganismy odumřou a tím ho zpřístupní pro rostliny. Jedná se však o dočasný efekt, s čímž je třeba počítat.
Snáze se zbavíte plevelů s delšími kořeny, které můžete současně s rytím odstraňovat. Stejným způsobem vyberete i kameny – ty například při pěstování kořenové zeleniny působí velmi neblaze.
Pokud do půdy slimáci nakladli vajíčka, může je mráz zahubit, pokud se díky rytí ocitnou na povrchu půdy.
Hroudy zpracované mrazem zjara snadno rozdrolíte a uhrabete, čímž získáte jemný povrch připravený k osetí.
- TIP: Pokud na podzim zryjete zatravněnou či zaplevelenou plochu, na jaře na ní snadno založíte záhon.
Důkladné se vyplatí
Dvojité rytí půdu zkvalitní do hloubky. A nemusíte ho provádět každý rok, stačí na počátku pěstování nebo jednou za pár let.
Velmi prospěšné je před pěstováním kořenové zeleniny. Řádek vyryjte dvojnásobně široký a na půlce jeho dna ještě vyhlubte další. Půdu odkládejte vedle na dno řádku, vložte kompost a půdu vraťte. Stejně postupujte i na druhé polovině. Půdu tak prohnojíte a prokypříte důkladněji, i ve vrstvě, která se nachází pod úrovní běžného rytí a může být slehlá. Pozor však na to, že méně úrodnou půdu ze spodní vrstvy byste s tou horní neměli míchat.
rytí, rýč, záhon
Jak ji obohatit?
I při jednoduchém rytí se vyplatí půdu nejen převracet, ale také nakrmit. Zeminu z prvního vyrytého řádku odstraňte na hromádku nebo na kolečko. Do řádku nasypte kompost (případně písek a listovku k vylehčení, dřevěný popel či dolomitický vápenec pro dodání minerálů) a poté do něj přeházejte půdu z řádku sousedního. Stejně postupujte i dále. Poslední řádek naplňte půdou, kterou jste si nechali stranou.
Proč nerýt?
Pokud nepřevracíte půdu, nenarušíte složité vztahy miliard půdních mikroorganismů a hub, které mohou pracovat ve váš prospěch, pokud mají klid.
Lehké půdy zbytečně nevystavíte erozi a snazšímu odplavování živin.
Provzdušnění rytím sice dočasně prospěje rostlinám, ale neprospívá tvorbě humusu, a tudíž schopnosti půdy zadržovat vodu a dlouhodobě si udržet úrodnost.
Pokud půdu místo rytí pravidelně nastýláte kompostem a mulčujete, její schopnost zadržovat vodu naopak výrazně zvýšíte a snížíte její vysychání. To je zvláště s výhledem na hrozící sucha a nerovnoměrné srážky velmi důležité.
Neprobudíte semena plevelů, která klidně a pokojně spí v hlubších vrstvách půdy – dokud se nedostanou blíže ke světlu, nevyklíčí.
Podpoříte žížaly, které za odměnu vykonají mnoho práce za vás – půdu provzdušní i pohnojí. Chodbičkami ji provrtávají až do hloubky dvou metrů, a umožňují tak přístup vzduchu i vody do spodních vrstev půdy. Často necestují s prázdnou, ale pod povrch půdy zatahují třeba stébla posečené trávy, kterou jste na povrch půdy rozhodili. Uklízejí tak a půdu obohacují.
- TIP: Pokud máte dostatek kompostu, můžete nový záhon založit i bez rytí. Na zatravněnou či zaplevelenou plochu položíte kartony a na ně nejméně 10 cm vysokou vrstvu kompostu. Pokud půda pod ním není hutná a nekvalitní, bude záhon úrodný a kořeny pěstovaných rostlin si časem najdou cestu i pod rozložený karton. Vytrvalé plevely však vzhůru nepustí, pokud kompost nakladete pečlivě a s velkými překryvy. Máte-li dostatek kompostu a organického odpadu, můžete založit ještě vyšší, tzv. vyvýšený, ohrazený záhon.
karton, záhon, zakládání
Co je k tomu třeba?
Potřebujete zásobu kvalitního kompostu a mulčovacího materiálu (trávy, slámy, sena či listí). Bez nastýlání půdy zahradničení bez rytí dobře fungovat nebude. Ovšem vrstvu mulče je třeba zjara dočasně odstranit nebo ponechat velmi tenkou, aby se půda prohřála. Rovněž při přímém výsevu je to nezbytné.
mulč, záhon, zahrada
Půdu byste neměli sešlapávat – používejte cestičky mezi záhony, které by neměly být příliš široké.
K pletí budete potřebovat plecí očko nebo břitvovou motyčku, kterými plevelu, pokud se objeví, podseknete kořeny, ale půdu neobracíte. Úpornější plevel lze vyplít rycími vidlemi, které jsou rovněž šetrnější než rýč – půdu pouze nadzdvihnete a plevel vytáhnete. Rycími vidlemi můžete půdu také lehce nakypřit, aniž byste ji přímo obraceli. K podobnému účelu slouží i takzvaný kypřicí hák.
titulka, Receptář, časopis, září
Zdroj: časopis Receptář, permakulturnioaza.cz, otevrenazahrada.cz
