Už jste stihli na zahradě všechno a máte absolutně sklizeno? Tak to nic nebrání tomu, abyste se pověnovali přípravě zeminy, která si to plnohodnotně zaslouží. Počasí je na to zatím ještě docela příznivé, tak neváhejte, než budou mrazy a sníh. Nachystejte půdu na zasloužený odpočinek! Bez toho si totiž nezajistíte optimální podmínky pro růst a vývoj vysazených rostlin na jaře.
Rytí má své zastánce…
Klasické rytí záhonů má nejen své důvody, ale i pravidla. Rytím se unavená půda obdělá, výborně provzdušní a zároveň se do ní zaryjí nové živiny, jako jsou například hnůj, spadané listí či posekaná tráva. To je důležité především v případě jílovité půdy. Pravidelné podzimní rytí omezí kromě jiného také možný výskyt škůdců v záhonech, kam kladou svá vajíčka.
Nezrytým záhonům byste měli dopřát buď zelené hnojení nebo řádnou vrstvu mulče, například z posekané trávy nebo kompostu.
…. ale i odpůrce
Často se však můžete setkat i s tvrzením, že rytí zemině zas tak moc neprospívá. Stoupenci tohoto názoru tvrdí, že rytí narušuje půdní rovnováhu a správnou vyváženost půdních organismů. Prosazuje se zjednodušená technika kultivace půdy, kdy je vnímána ne pouze jako „mechanický držák“ na rostliny, ale jako živý organismus. Jakmile půdu ryjete, zároveň tento živý organismus svým způsobem i zabíjíte, protože likvidujete plevel nebo škůdce, před nimiž byste měli půdu chránit jinak. V tom případě se využívá například falešné setí a vláčení. Jedná se však o mnohem komplexnější a komplikovanější přístup. V případě, že se rozhodnete pro tuto metodu a záhony rýt nebudete, je potřeba se zbavit plevele.
Nechcete rýt? Mulčujte!
Nezrytým záhonům byste měli dopřát buď zelené hnojení nebo řádnou vrstvu mulče, například z posekané trávy nebo kompostu. A určitě se zvoleným mulčem nešetřete, protože vrstva by měla být vysoká minimálně pět centimetrů. Výhodou je, že tento způsob mulčování přiláká žížaly, které vaši půdu bezvadně provzdušní. Zahradničení bez rytí je vhodné hlavně u lehčí půdy. U jílovité a těžké zeminy se bez rýče spíše neobjedete.
Tradiční zrytí zahrady
Jestliže se chcete postarat o půdu klasickým rytím, připravte si i hnůj, zetlelé listí či poslední posekanou trávu, které do záhonů pečlivě zaryjte. Ale protože se nic nemá přehánět, tak nepřehnojujte, některá budoucí pěstovaná zelenina by vám nemusela dobře prospívat. Proto už předem myslete na to, co kde budete v příští sezóně pěstovat. Držte se obecného pravidla, že na metr čtvereční záhonu vždy stačí jeden až dva kilogramy hnoje. Hnojením dodáte půdě dusík, fosfor a draslík. Podobné živiny dostává zemina i v případě, když se v ní rozkládají rostlinné zbytky. Do záhonů tedy s přehledem zaryjte i zdravé části zeleninových zbytků, listí či rozdrcené větvičky.
Nachystejte půdu na zasloužený odpočinek! Bez toho si totiž nezajistíte optimální podmínky pro růst a vývoj vysazených rostlin na jaře.
Ryjte s lehkostí
Berte rytí jako skvělý podnět ke zdravému pohybu na čerstvém vzduchu. Nepodceňte kvalitní rýč, protože obyčejné plechové se vám snadno mohou zlomit. Začněte tím, že odstraníte veškeré zbytky po sklizni a nechtěný plevel. Potom připravené hnojivo nebo kompost rozhoďte po záhonu a ryjte v řádcích. Nejlépe se vám bude půda rýt, když nebude zcela vyprahlá, ale ani moc mokrá.
Otočenou zeminu vždycky rozbijte rýčem na menší hroudy. Až budete mít hotovo, nechte zryté záhony odpočinout. Následně půdu načechrejte a uhlaďte hráběmi. A přichází velké finále! Přidejte ještě slabou vrstvu kompostované zeminy a jemně ji zapracujte hráběmi do půdy. Během zimy se rozloží a živiny se vstřebají do půdy.
Zdroje: www.zahradnickakucharka.cz, www.dumazahrada.cz, www.nkz.cz
