Sadová růže, odrůda Himmelsauge
Zdroj: Jiří Žlebčík

Proč pěstovat velké sadové růže? Orámují a provoní zahradu, jsou nenáročné

Nejčastěji je vídáme spořádaně vysazené na záhonech. Ovšem velké keře sadových růží přinesou mnohem více parády za mnohem méně péče. Jen je musíme vhodně zvolit a vysadit. 

Velké keře růží se hodí do zahrad, kde se chceme co nejvíce přiblížit okolní přírodě. Květy lákají do naší blízkosti různé druhy hmyzu, šípky slouží za potravu ptákům, kteří v hustých větvích ukrývají svá hnízda. Ve stínu v okolí keřů se daří prvním jarním květinám.

Mohutně rostoucí keře sadových růží i některé přírodní botanické druhy, které rychle dorostou do výšky přes dva metry, se dají vysazovat všude tam, kde vídáme šeříky, pustoryly, zlatice, kdoulovce i další keře podobného vzhledu. Nejsou to ovšem růže pro malé či úzké zahrádky či předzahrádky, v nichž by prostor zcela zastínily. Představa, že tyto bujně rostoucí keře udržíme trvale řezem u země v přijatelné velikosti, je jen iluzí, protože pak nepokvetou.

růže hugova, Rosa Hugonis

Máme ovšem i zahrady rozlehlé s malou péčí, prořídlé ovocné sady vysokokmenů. Velké keře růží se hodí tam, kde chceme místo esteticky upravit nebo něco zakrýt, ale můžeme zajistit vlastně jen nepravidelné prořezávání dřevin a kosení trávy.

Trojice růžových keřů

Velké růže mohou být jistě vysazeny také jako solitéry do ploch travnatých nebo osazených nižšími trvalkami. Více než jediný keř však vynikne sestava tří rostlin v trojsponu. Brzy srostou do sebe v mohutný útvar zvláště v době květu již z dálky nepřehlédnutelný. Velké keře růží se výborně hodí k orámování větších zahrad. Do řady přitom můžeme vysadit jediný druh či odrůdu, nebo tyto střídat, ovšem vždy růže alespoň přibližně stejné výšky. Vysoké keře mohou uzavírat jednu část zahrady a průhledem i průchodem lákat návštěvníky k pokračování na plochu jinak řešenou. Během vegetační doby růže dokonale zakryjí menší nevzhledné hospodářské budovy. Vonící růže zase sázíme spíše k cestám, ovšem tak, aby neohrožovaly procházející.

Nároky a pěstování

Ve srovnání s jinými dřevinami jsou sadové růže velmi nenáročné, k čemuž jistě přispívá i značně hluboké kořenění a intenzivní tvorba nových výhonů. Pokud je na místě výsadby humózní hlinitá či hlinitopísčitá půda, není třeba žádných opatření mimo odplevelení. Jinak ovšem uděláme pro každou růži jamku alespoň 30 cm hlubokou (na dva rýče) o rozměrech 40x40 cm. Tu naplníme kompostem. Je to nutné, protože i mohutné růže trpí při počátečním slabším růstu konkurencí okolních rostlin.

Místo pro výsadbu vybíráme na slunci nebo jen v mírném zastínění vzdálenějších korun stromů. Se zálivkou je třeba pochopitelně počítat po výsadbě, ale u zakořeněných růží jen v opravdu kritickém suchu, a to velkou jednorázovou dávkou vody.

Kde koupit sazenice?

V běžném zahradnictví nebo v obchodním řetězci vhodné růže nepotkáme často. Je to patrně způsobeno tím, že těchto růží není potřeba mnoho. Jinými slovy; je docela obvyklé, že si někdo koupí deset sazenic záhonových růží, ale potřeba nakoupit deset sadových růží je celkem vzácná. Je vhodné tedy hledat na internetu i v jiných nabídkách a namnožení si předem objednat. Tyto keře růží často kvetou jen v červnu a počátkem července (označují se jako jednou kvetoucí), ale květy pak dokonale překryjí listovou zeleň. Některé odrůdy každoročně nakvétají i koncem léta (remontují). Od srpna pak bývají růže krásné i svými šípky.

Rosa x pruhoniciana

Botanické druhy a jim blízké růže jednou kvetoucí

Rosa majalis foecundissima, růže empírová, severní Švédsko, 1583

Je to plnokvětá forma i u nás volně vzácně rostoucí růže májové. Tato růže je však mohutnější, dorůstá výšky 2 m. Plné růžové květy jsou velké 5 cm.

Rosa hugonis, růže Hugova, střední Čína, 1899

Růže kvete velmi časně, většinou již v polovině května. Jednoduché květy jsou čistě jasně žluté o průměru asi 5 cm. Keř dorůstá do výše 4 m.

Rosa moyesii, růže Moyesova neboli mandarínská, západní Čína, 1890

Sytě růžově červený jednoduchý květ má průměr 5 cm, dále růže vyniká velkými šípky lahvicovitého tvaru. Keř je vysoký i 4 m.

Rosa omeiensis, růže omejská neboli hedvábitá, západní Čína, 1904

Bílý jednoduchý květ má pět plátků, ale často dokonce jen 4, což je mezi růžemi zvláštnost. Květ je asi 5 cm velký. Růže dorůstá do výšky asi 2,5 m, má zvláštní křídlaté ostny.

Rosa roxburghii, růže Roxburgova neboli kaštanová, Čína, 1823

Světle růžové květy jsou nenápadné a jen asi 3 cm velké. Růže ovšem upoutá zvláštními ostnitými kulatými šípky. Robustní keř dorůstá 3 m.

Rosa x alba Suaveolens, Dieck, Německo, 1750

Čistě bílé, středně velké plné květy mají průměr asi 7 cm. Keř je vysoký 2,5 m i více. Růže vhodná i pro podhorské polohy.

Rosa x harisonii, Harison, USA, 1824

Kříženec dvou divoce rostoucích růží má jasně žlutou barvu a plné květy s volným středem o velikosti 7 cm. Bývá označován jako žlutá růže z Texasu. Keř dorůstá výšky 2 m.

Rosa x pruhoniciana, Zeman, 1927

Růže vznikla v Průhonicích křížením dvou čínských druhů. Květ je jednoduchý, výrazně sytě růžově červené barvy. Mohutný keř dorůstá 3 m 

Sadová růže, odrůda Maigold

Odrůdy jednou kvetoucí

Bílý Ideál, Böhm, ČR, 1937

Bílý plný květ této růže má průměr 6 cm, keř s mírně převislými větvemi dorůstá výšky 2,5 m.

Blossomtime, O´Neal, USA, 1951

Hustě růžový plný květ je velký 9 cm, poupě je červeně růžové. Růže dorůstá 2 m. 

Cardinal Richelieu, Parmentier, Belgie, 1845

Hustě plný tmavě fialově červený květ silně voní, velikost je asi 7 cm. Keř dorůstá do výšky 2,5 m a je skoro bez ostnů.

Frühlingsgold, Kordes, Německo, 1937

Prázdný květ silně voní, barva je velmi světle oranžová, velký je 8 cm. Časně kvetoucí keř dorůstá do výšky 3 m.

Himmelsauge, Geschwind, SR, 1894

Fialový, asi 6 cm velký květ silně voní. Je hustě plný, růže se řadí do skupiny stolístek. Keř dorůstá asi 2,5 m.

Chapeau de Napoleon, Vibert, Francie, 1827

Odrůda je nejvýraznější mechovkou, žláznaté výrůstky obklopují zejména kališní plátky. Květ je světle růžový, asi 7 cm velký. Keř dorůstá do 2 m.

Maigold, Kordes, Německo, 1953

Volně plný vonící květ je světle oranžový i světle růžový. Růže vykvétá mezi prvními, keř je vysoký 2,5 m.

Nevada, Dot, Španělsko, 1927

Růže vyniká záplavou volných bílých květů o průměru 10 cm. Keř je vysoký asi 2,5 m.

Geschwind´s Nordlandrose, Geschwind, SR, 1884

Plné vonící květy jsou světle fialové, velké jen 5 cm velké, ale v opravdu v bohatých květenstvích. Robustní keř je vysoký asi 3 m.

Pozdrav z Průhonic, Zeman, ČR, 1928

Volně plné květy světle růžové barvy při dokvétání přecházejí do světlejších odstínů. Velikost květu je asi 6 cm. Keř s převislými větvemi dorůstá asi 2,5 m.

Sadová růže, odrůda Roter Korsar

Odrůdy opakující kvetení

Colette, Meilland, Francie, 1993

Hustě plný vonící květ je světle růžový a světle oranžový o velikosti asi 8 cm. Růže dorůstá do výše 2 m.

 ČSR, Böhm, ČR, 1933

V plném květu se střídá barva červená s bíle světle růžovou. Květ je velký asi 7 cm, růže dorůstá do výše 2 m.

F. J. Grootendorst, de Goey, Nizozemsko, 1915

Květ se zajímavě rozstříhanými korunními plátky je plný tmavě růžově červené barvy. Velikost květu je 4 cm, keře asi 2 m.

Märchenland, Tantau, Německo, 1946

Plný květ s volným středem silně voní. Jeho velikost je asi 8 cm. Růže dorůstá výšky 2 m.

Postillion, Kordes, Německo, 1998

Růže sytě žlutá s oranžově světle červeným poupětem. Plný květ je velký asi 10 cm, keř dorůstá do výšky 2,5 m.

Roter Korsar, Kordes, Německo, 2004

Květ ohnivě červené barvy je volně plný a velký asi 8 cm. Keř dorůstá do výšky 2,5 m.

Salet, Lacharme, Francie, 1854

Růže patří do skupiny mechovek, protože má hlavně na kališních plátcích žláznaté výrůstky. Hustě plný květ je svítivě růžové barvy; velký je asi 8 cm. Keř dorůstá do výšky 2 m.

Výsadba

Sadové růže vysazujeme od poloviny října do konce listopadu. Výsadba na jaře musí být do počátku rašení, tedy do března. I v případě, že použijeme kontejnerované růže, by měla být jarní výsadba pouze náhradním řešením. Tyto mohutné růže sázíme na vzdálenost 1,5 m; v zahuštěných řadách a skupinách na jeden metr, ale nikdy ne blíže. Před výsadbou zkrátíme pokřivené a polámané kořeny, případně na několik hodin růži namočíme do vody. Kořeny v jamce musí směřovat dolů. Růži sázíme o 5 cm hlouběji, než rostla ve školce, přišlápneme a zalijeme. V prosinci je dobře přisypat na růži kyblík kompostu. Počátkem března jej pak rozhrneme a růži ponecháme jen nejsilnější výhony, které ještě zkrátíme na délku asi 20 cm.

Péče o sadové růže

Tyto keře růží ponecháváme volně růst, odkvetlá květenství neodstraňujeme - vzhledem k velikosti keře to ani není proveditelné. Pokud se tvoří šípky, rostliny nevysilují. Také předjarní řez se několik let po výsadbě nedělá, jen se případně odstřihnou výhony nějak poškozené.

Všechny v tomto článku doporučované růže u nás prokázaly vysokou mrazuvzdornost a není nutná ani zimní ochrana. Zvláště v prvních letech po výsadbě je však potřeba zamezit poškození lesní zvěří, pokud se na pozemek třeba při vyšší sněhové pokrývce může dostat. Srncům vůbec nevadí, že růže mají ostny. Zvířata je sice možno od okusování odradit repelentními nátěry, ale jako nejjistější se ukázalo ohraničení růže kolíky a ovinutí králíkářským pletivem. Těsně kolem keřů je pak v prvních letech vhodné udržovat volný prostor okopáním. Hlavně ovšem musíme sledovat, aby se v keřích vysazených růží neuchytily nežádoucí dřeviny z okolí, jejichž semena sem zanesou ptáci. Mohou to být hlavně ostružiny, hlohy, ptačí zoby, javory, břízy. Velmi zrádné jsou semenáčky naší všude rostoucí růže šípkové, nebo (pokud jsou sazenice očkované) i prorůstající podnože. Ty poznáme často až v době, kdy mají plně vyvinuté listy. Jsou užší a světlejší než ušlechtilá růže. Podnožové růže mají květ velmi podobný plané růži šípkové.

Akční letáky