Výsev salátu za oknem zajistí náskok
Únorové teploty výsevům na venkovní záhony obvykle nepřejí – a i kdybychom využili oblevy a semena vyklíčila, budou přírůstky velmi pomalé. Listová zelenina je otužilá a slabší mráz ji nezničí, to však neznamená, že by při velkém chladu ochotně rostla. A pokud bychom vytápěli skleník, vyšly by nás saláty příliš draho. Můžeme však využít teplo domova.
Za oknem či pod zářivkou často předpěstováváme rajčata, papriky a další plodovou zeleninu, kterou je třeba zasít velmi časně. U listové zeleniny nečekáme na zrání plodů a sklízet ji můžeme již pár týdnů po vysetí, proto je běžné sít přímo ven. Ovšem pokud si nyní předpěstujeme sazeničky v teple domova, budeme na salátu moci hodovat již v době, kdy ven teprve začínáme sít. Postup je přitom celkem snadný.
Teplota je pro úspěch zásadní
Semena většiny druhů listové zeleniny ochotně klíčí již při teplotě 10 °C, kdy jim probuzení trvá týden či dva. Ovšem pokud jim poskytneme 16–20 °C, vyklíčí za pár dní. Vyšší teplota již přínosná není a rozhodně nesmíme překročit hranici 25 °C (zatímco semena teplomilné plodové zeleniny ji mnohdy přímo vyžadují, klíčení salátu naopak brzdí). Pro předpěstování sadby listové zeleniny proto dobře poslouží prostor na okenním parapetu nepřetápěné místnosti.
Zdravé a silné sazeničky salátu v sadbovači
Semena salátu potřebují lehký substrát
Semena zasejeme do lehkého substrátu pro výsevy nebo do směsi perlitu a vyzrálého kompostu. Častou příčinou neúspěchu je přemokření sadby. Ovšem zaschnout klíčící semena a semenáčky také nesmějí. V udržování přiměřené míry vlhkosti nám pomůže právě vhodný substrát. Velmi užitečnou složkou jsou pufované horniny, agroperlit či vermikulit. Přidávají se do komerčních substrátů, a pokud v nich nejsou, můžeme je přimíchat sami. Nebo je v poměru 1:1 smísíme s domácím vyzrálým kompostem či jakýmkoli pěstebním substrátem a úspěch je zaručen. Lehká zrnka snadno nasávají vodu, přitom však mezi sebou udržují dostatek vzduchu, díky čemuž brání přemokření i rychlému vysychání.
Drží vlhkost a propouští světlo
Drobnějším vermikulitem můžeme semena v tenounké vrstvě i zasypat – drží vlhkost, ale propouštějí světlo a vzduch a semenáčky ho snadno nadzdvihnou. Při vylehčení substrátu si však vystačíme s levnějším a běžně dostupným agroperlitem. Pro pár desítek sazeniček nám stačí sáček agroperlitu, který je běžně k dostání v zahradnických potřebách. Pro předpěstovávání ve větším se již vyplatí poohlédnout se po cenově mnohem výhodnějším větším balení, ať už v internetových obchodech, nebo ve stavebninách.
Příliš hustý výsev a vytáhlé semenáčky
Sejeme nejlépe do sadbovačů nebo mělkých nádob – klasické květináče či truhlíky pojmou zbytečně mnoho substrátu, který mladé sazeničky stejně nevyužijí. A pokud by do něj kořeny časem prorostly a byly příliš dlouhé, stejně je nepřesadíme bez poškození.
Miska, nebo sadbovač?
MISKY mohou být zcela zdarma – poslouží například plastové krabičky, ve kterých se prodávají potraviny. Zaberou méně místa, ovšem pokud sejeme hustě, budou se sazeničky brzy tísnit. Mezi jednotlivými semeny dodržujeme rozestupy alespoň 3 cm. V nádobách bychom měli vytvořit drenážní otvory a podložit je tácy – udržení správné míry vlhkosti substrátu bude jinak obtížnější. Husté výsevy můžeme také přesadit, takzvaně přepíchat, do sadbovače nebo malých květináčů, jakmile vytvoří dva lístky. Ale setím s většími rozestupy si můžeme tento krok ušetřit – smysl má, pokud máme starší semena, která klíčí nespolehlivě.
Miska, nebo sadbovač?
SADBOVAČE mají podobu plat s jednotlivými komůrkami – můžeme zvolit různé rozměry. Je třeba je zakoupit, ale ty kvalitní, z tvrdého plastu, lze používat opakovaně po mnoho let. Ideální je nákup kompletu i s podložným tácem a průhledným krytem. Sazeničky budeme snáze přesazovat, neboť každá má svůj malý kořenový bal, nepropletený se sousedy. Zvláště u pěkně prokořeněných, vzrostlých sazeniček můžeme celý kořenový bal z komůrky snadno vyšťouchnout prstem nebo tupým koncem tužky skrze drenážní otvor a přesadit zcela bez poškození. Díky tomu bude rostlina okamžitě pokračovat v růstu. Sadbovač nám také zabrání sít příliš hustě – do komůrek vkládáme po semínku, případně dvou, přičemž ponecháme jen jeden semenáček.
Jiffy: Zkuste skvělý trik profesionálů
Velmi snadné předpěstování sazeniček nabízejí také tablety (jiffy) z rašeliny či kokosových vláken. V jedné jednorázové tabletě však předpěstujeme jen jednu sazeničku, což je zvláště v případě listové zeleniny zbytečně nákladné.
Sazenička salátu k přesazení
PŘEDPĚSTOVÁNÍ krok za krokem
Jak se pěstuje salát ve velkém, se podívejte ve videu:
1) Substrát před použitím pokropíme a promísíme tak, aby byl mírně vlhký. Semínka na povrch pouze přitlačíme a nezasypáváme, lépe klíčí na světle.
2) Zaléváme podmokem do podmisek tak, aby substrát vláhu časem vsákl a v podmisce nezůstala celý den. Pokud byl substrát na počátku dostatečně navlhčený, spodní zálivka postačí. Pokud na povrchu prosychá, navíc ho porosíme.
3) Až vyklíčí, do zálivky jednou týdně přidáme hnojivo pro nastartování růstu. Pokud jsme však pro výsev použili kompost nebo výživný substrát, není přihnojování třeba.
4) Pokud výsevy svrchu přikryjeme průhledným krytem, vlhké mikroklima jim prospěje a zabrání vysychání. Poté, co semenáčky vytvoří první lístky, kryt sejmeme.
5) U předpěstování veškerých rostlin platí, že jakmile se semena probudí a začnou klíčit, potřebují dostatek světla – jinak budou semenáčky vytáhlé a neduživé. Výhodou listové zeleniny je, že není náročná na teplotu, máme proto více možností:
a) Sadbu ponecháme v teple, kde jí zajistíme dostatek světla, třeba úspornou zářivkou nebo LED lampičkou pro pěstování rostlin. Můžeme s její pomocí denní světlo zcela nahradit nebo pouze doplnit. Pozor na to, že ani umělé osvětlení nepomůže, pokud bude od rostlin vzdálené – umístíme ho k nim co nejblíže.
b) Najdeme místo u okna, které není orientováno na sever. Rostlinky ponecháme těsně u čistého skla a umístíme je tak, aby jim nestínil ani rám okna. Teplota může být nižší, semenáčky porostou i při 10 °C, jen o něco pomaleji – budou však silnější a nehrozí tolik, že by se vytahovaly. Nevadí jim ani kolísání teploty, v noci může klidně klesnout k nule, přes den stoupnout nad 15 °C – můžeme proto využít i zasklené verandy, za příznivého počasí skleníky, a pokud ho již máme nachystané, tak i pařeniště (viz dále).
Jarní výsadba
Co zasít? Aneb salátová rozmanitost
Představíme si některé skupiny salátů, přičemž každá z nich zahrnuje mnoho rozmanitých odrůd – stěžejní vlastnosti, jako typ růstu, však mají společné.
Hlávkový salát vytvoří pěknou zavinutou hlávku s máslově jemným středem obvykle až tři měsíce od výsevu, díky předpěstování se ho však dočkáme již koncem dubna. Můžeme sít rané odrůdy, které jsou vhodné právě pro časné pěstování. Při předpěstovávání u nich nepřekračujeme 20 °C.
Listový salát Lollo Rosso
Odrůdy určené k řezu listů neboli saláty listové nám bohaté listové růžice vytvoří obvykle do dvou měsíců od výsevu (záleží i na podmínkách po přesazení – zda budou růst v pařeništi, skleníku, nebo venku). A zatímco hlávku sklidíme celou a již znovu nenaroste (košťál může obrazit pár lístky, ale sklizeň je to nepatrná), u listové růžice bude opětovné dorůstání po seříznutí hojnější – musíme však ponechat spodní část středového srdéčka neporušenou. Ovšem nejbohatší úrodu sklidíme, pokud listy postupně zvnějšku odtrháváme, díky čemuž bude růžice neustále dorůstat. Zda budeme sklízet postupně, nebo seřízneme celé růžice, které pak nahradíme novou připravenou sadbou, je jen na nás. Listové odrůdy nabízejí bohatou rozmanitost co do barev a tvarů listů i jejich chuťových nuancí.
Listový salát Dubáček
Směsi určené pro sklizeň mladých listů se skládají obvykle z rozmanitých listových salátů, mezi něž může být pro zajímavější chuť přimíchán i salát ledový nebo římský. Mladé, přibližně 10 cm velké listy můžeme sklízet již měsíc po výsevu. I při této zajímavé metodě lze začít předpěstováním, a dočkat se tak úrody vskutku časně. Sít můžeme do misek, v rozestupech kolem 2 cm, a poté celý obsah přesadit. Nebo do každé komůrky sadbovače zasít 2–4 semena. Lístky sklízíme postupným seřezáváním či sestříháváním, a to 2,5 cm nad povrchem půdy, abychom nepoškodili srdéčka rostlin a saláty obrazily.
Směs k řezu mladých listů
Stejným způsobem jako saláty lze pěstovat i asijskou listovou zeleninu, která nabízí velkou rozmanitost chutí, barev i tvarů listů – takzvané listové hořčice jsou velmi pikantní a pro přímý konzum nejlepší mladé. Podobně je na tom i roketa setá, kterou můžeme pěstovat stejně jako salát pro sklizeň mladých listů.
Sytě zelené lístky, které lze opakovaně otrhávat, nabízí otužilý salát kozlíček polníček.
Křehké a křupavé listy lahodné chuti má salát římský, který tvoří štíhlé, zčásti otevřené hlávky.
Kam je vysadit?
Přibližně za měsíc bude třeba předpěstovanou sadbu svěřit zahradě. Nejlépe do skleníku, ovšem i na záhonech pod širým nebem uspějeme, pokud rostliny ochráníme alespoň přenosným fóliovým krytem nebo netkanou textilií. Nejčasnější úrody se však dočkáme, jestliže si již během února připravíme pařeniště. K osazení bude připravené přibližně týden po dokončení.
Pařeniště ze starých oken
Vyhřívání pařeniště účty nenavýší
Pařeniště hřeje ve dne i v noci a nespotřebuje přitom žádnou energii. Tedy kromě naší tělesné při samotném založení. Pro přípravu pařeniště je totiž třeba vykopat půl metru hlubokou jámu nebo postavit vyvýšený záhon s dobře izolovanými stěnami. Dno jámy od okolní půdy neoddělujeme. Do pařeniště tak budou mít přístup užitečné mikroorganismy, a rovněž velmi užitečné žížaly, které se nastěhují, jakmile teplota trochu klesne. Svrchu bude pařeniště krýt pařeništní okno ze skla či lépe izolujícího dutinkového polykarbonátu, které lze jak zakoupit, tak vyrobit.
O účinné vyhřívání se postará čerstvý hnůj. Za odvoz ho můžeme získat u drobných chovatelů, na menší pařeniště postačí několik koleček, tedy jeden přívěsný vozík za auto. Hnůj lze nahradit i dobře namíchaným kompostem, ve kterém třetinu tvoří čerstvý materiál bohatý na dusík (tráva, plevel, odřezky zeleniny, trus) a zbytek suché listí, sláma, štěpka.
1) Hnůj nebo rostlinnou směs nasypeme na dno jámy tak, aby i po upěchování tvořila 30 cm silnou vrstvu. Pokud ani po napěchování nezačne do pár hodit hřát, prolijeme ji horkou vodou, pomoci může i pocukrování páleným vápnem.
2) Na vyhřívací vrstvu nasypeme 20 cm silnou vrstvu vyzrálého kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy. Hnůj tuto vrstvu prohřeje, rostliny však nebudou kořenit přímo v něm – přemíra živin a tepla by jim spálila kořínky.
3) Za slunečného počasí může teplota v pařeništi stoupnout až příliš – to nevadí při nahřívací fázi, ale jakmile vysadíme rostliny, je třeba pravidelně větrat.
Tipy pro výsadbu a další pěstování listové zeleniny naleznete v březnovém Receptáři
Titulka Receptář – Únor
Zdroj: Časopis Receptář
