Rod šanta (Nepeta) zahrnuje nenáročné rostliny s velmi širokým spektrem použití. Jedná se o nižší až středně vysoké trvalky v závislosti na druhu a kultivaru, které se hodí se do smíšených trvalkových výsadeb i na obruby záhonů. Jsou vhodné i do městské zeleně, jako jsou vnitrobloky, balkony, terasy a střešní zahrady. Uspokojivě rostou i v nádobách. Přirozeně vytvářejí keříky mírně poléhavého vzrůstu - květní stvoly jsou pak vzpřímené. Šanty rostou velmi rychle a v krátké době vytvoří zapojený porost. Dobře snášejí sestřih, a pokud je pěstujeme v řadě po okraji záhonu, můžeme je nůžkami udržovat v požadovaném tvaru, kdykoliv přerostou. Šant je velké množství druhů. Často se pěstuje například kříženec Nepeta×faassenii a řada dalších pěkných hybridů.

Šanta v kombinaci s růžemi

Zahradní architekti rádi využívají levandule v kombinaci s růžovými keři, a totéž můžeme zkusit se šantami. Podobně jako třeba rozrazily nebo šalvěje jejich nízké a hustě kompaktní keříky krásně zakryjí spodní části růží, které nemusí být vždy úplně pohledné, a fialové květy šanty se navíc skvěle doplní s květy růží. Nejlepšího barevného souladu docílíme, když zvolíme růže opravdu růžové.

Modré záhony a obruby

Šanty se často používají v jednodruhových výsadbách, kde jejich krásná modrá barva nejlépe vynikne. Dobře se také hodí k okrajům cest jako působivý lem.

Musíme však počítat s tím, že květní stvoly jsou poměrně vysoké, i s květy mohou dosáhnout až padesáti centimetrů, bez květů naopak vytvářejí nižší, zato jednolitě hustý porost. Velikou výhodou šant je, že velmi dlouho kvetou, v podstatě po celé léto. Po odkvětu je sestřihneme, aby byly stále pěkné.

Pěstování

Sazenice šanty vysazujeme ideálně na jaře, a to asi 40 cm od sebe. Hustěji je dávat nemusíme, protože rychle rostou a brzy vytvoří souvislý pás rostlin. Šanty mají rády slunná stanoviště a propustné půdy. Nicméně i na lehce přistíněných místech porostou dobře a snesou i písčité a těžší půdy. Každoročně v dubnu keříčky nízko sestřihneme, aby měly v nastávajícím létě pěkný vzhled, a čas od času je hluboce zmladíme, nejlépe na opět jaře. Uděláme to tak, že rostliny vyrýpneme, záhon pečlivě zryjeme a obohatíme novou kvalitní zeminou. Odstraníme případné kořeny vytrvalých plevelů a povrch urovnáme. Původní trsy šanty rozdělíme na několik kusů, přičemž pro další pěstování vybereme jen ty nejzdravější a nejvitálnější. Vysadíme je zpět na původní místo a dobře zalijeme.

Snadné množení

Šantu lze množit řízky, které dobře koření po celý rok. Ze zdravé rostliny odstřihneme vždy asi pěticentimetrové výhony, mírně šikmo je napícháme do truhlíčku a necháme zakryté sklem nebo fólií tak, abychom udrželi vlhké a teplé mikroklima, které podporuje proces zakořeňování. Substrát volíme jemný a sterilní; buď si jej sami namícháme, nebo koupíme speciální množárenský. Jinak dobře poslouží i směs rašeliny a perlitu v poměru 1:1. Po měsíci rostlinky rozsázíme do malých květináčků a později na záhon, anebo je vysadíme rovnou na záhon.

Šanta nejen pro kočky

Aromatické silice, které rostlina obsahuje, opravdu vábí některé kočky. Říká se proto, že šanta udržuje doma i kočky, které se rády toulají. Ale možná to platí jen v průběhu vegetačního roku, kdy je květina zelená. V angličtině má šanta název catmint, což by se dalo přeložit jako kočičí máta.

Šantový čaj prý uklidňuje. A jak by ne, když se rostlina dříve využívala jako velmi lehká droga, protože obsahuje nepatrné množství halucinogenních látek. Ženy si ji také přidávaly do koupele, aby podpořila jejich plodnost.