Viróza šarka (Plum pox virus) byla objevena v roce 1930 v Makedonii. Toto virové onemocnění ohrožuje pěstování slivoní a meruněk v mnoha oblastech. Virus šarky byl už detekován také u broskvoní, třešní a višní. Výběr odrůd odolných k tomuto zhoubnému onemocnění je základem úspěšného pěstování. Díky intenzivnímu výzkumu a šlechtění je jejich nabídka stále lepší.
švestky
Tolerantí odrůdy slivoní
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ve šlechtění jsou i hypersenzitivní odrůdy, které po napadení virem šarky místo nekrotizují a tím je plně izolují, takže vir se už dále nešíří.
Protože zatím nebyly vyšlechtěny odrůdy zcela rezistentní (imunní) vůči šarce, jednoznačné preference dostávají odrůdy tolerantní. U takových odrůd se sice onemocnění projeví příznaky na listech, výnos bývá nižší a plody mají horší kvalitu, ale přesto plody předčasně neopadávají a strom neodumírá. Do této skupiny patří takřka celý sortiment množených odrůd v ČR, například Čačanská lepotica, Stanley a jiné, ovšem kromě švestky domácí, která je k napadení virem šarky velmi citlivá.
Naděje z Hohenheimu - rezistentní slivoň JOJO
Ovšem i šlechtění přímo rezistentních odrůd jde dopředu. Jeden z hybridů s názvem JOJO, vyšlechtěn dr. Walterem Hartmanem na univerzitě v německém Hohenheimu, vykazuje zatím skvělé výsledky.
Tato ve světě ojedinělá rezistentní odrůda slivoně byla infikovaná různými kmeny viru šarka z celé Evropy. Následný výzkum a testování prokázaly, že ani inokulací (umělou infekcí), ani mšicemi, se na tento hybrid šarka doposud nepřenesla. Při napadení virem šarky (přenos např. sáním mšic na listech), stromek virus rozpozná a izoluje jej vytvořením korkového pletiva kolem viru, čímž zabrání jeho rozšíření rostlinou.
jak vypadá hybrid JOJO
Hybrid JOJO vznikl v roce 1981 křížením odrůd Ortenauer x Stanley.
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Strom má středně silný růst, volnou, širokou korunu.
Pro dosažení dobré chuťové kvality plodů je nutné nesklízet plody ihned po vybarvení domodra, ale až o dva 2 týdny později.
- Kvete středně raně (stejně s Čačanskou lepoticí).
- Odrůda je odolná k pozdním jarním mrazíkům, má velmi časný nástup do plodnosti, pravidelné a vysoké výnosy, je samosprašná.
- Dle pěstitelských podmínek se používá jako podnož myrobalán nebo Prunus St. Julien.
- Plody jsou středně velké až velké (v průměru 34-40 mm), protáhle oválné, tmavě modré, silně aromatické, váží 40-50 g. Dužnina je v plné zralosti pevná, žlutá až zlatožlutá, dobře oddělitelná od pecky, velmi dobrá, harmonické chuti, se středním až vyšším obsahem cukru.
- Dozrává krátce před či se švestkou domácí. Plody nepadají.
švestky
Další odrůdy tolerantních k šarce, které vyšlechtil dr. Hartmann
- Pozdně dozrávající odrůda Presenta s vynikající kvalitou plodů. Jejich harmonická chuť je velmi podobná švestce domácí, má ovšem vyšší obsah cukru než švestka domácí a méně kyselin. Zraje velmi pozdě, 12 dnů po švestce domácí; pro dobré dozrávání jsou vhodné teplé polohy. Odrůda je vhodná nejen jako stolní, ale také na zpracování (marmelády, pálení).
- Hanita je středně pozdní odrůda s výbornou chutí. Strom má zpočátku silný růst, ale s nástupem do plodnosti slábne. Kvetení Hanity je středně rané, odolné k pozdním jarním mrazíkům. Samosprašná odrůda má velmi časný nástup do plodnosti, pravidelné a vysoké výnosy, plodí i na jednoletém dřevě. Zraje dva týdny před švestkou domácí. Daří se jí ve všech pěstitelských oblastech. Je vhodná jako stolní i na zpracování do marmelád či na pálení.
- Dalšími vůči šarce tolerantními odrůdami šlechtitele Hartmanna jsou například ranně dozrávající odrůda Katinka či pozdně dozrávající Elena. Mezi nejnovější odrůdy patří velmi výkonná odrůda s velkými plody a velmi dobrou chutí Haganta.
