Po poupatech růží běhá larva slunéčka a láduje se mšicemi. Z lípy hmyz obírají obratné sýkorky, v zeleni u paty stromu jim pomáhají škvoři. V noci kolem funí ježek, který slupne malého slimáka, pokud mu ho nevyfoukne ropucha. Užovka pronásleduje hraboše. Kdo by si nepřál takové pomocníky? Aby však mohla larva slunéčka lovit mšice, musí beruška ve zdraví přečkat zimu. Vykrmená larva se v létě zakuklí, vylíhne se nový brouček a teprve v dalším roce se může rozmnožovat. Podobně i ostatní vítaní hosté hledají úkryty, na kterých závisí jejich přežití. S blížícím se podzimem je načase je připravit.
Útulný kompost
Kompost, který ještě pracuje a v němž se tráva, listí a zbytky zeleniny proměňují na kvalitní hnojivo, nepromrzne ani v zimě, neboť vedlejším efektem rozkladných procesů je teplo. S oblibou se proto do něj i pod něj zahrabávají užovky, které nám po celou sezónu pomáhaly lovem hrabošů a hryzců. Ve strnulém stavu vydrží díky „studenokrevnosti“ o hladu řadu měsíců, ale nesmějí promrznout. Lákavým útočištěm je kompost také pro ježka. Musíme jim však umožnit přístup – vzdušná laťková ohrádka je výhodná pro naše pomocníky i pro samotné kompostování – kvalitněji probíhá za přístupu vzduchu. Pokud kompost překryjeme vrstvou listí nebo slámy, bude ochrana dokonalá. (Slámy je po letošním suchém létě nedostatek, výtečnou izolací proti mrazu je naštěstí i listí).
Listí a klestí
Stačí jedna kupa listí a klestí v rohu zahrady a z místa se stane učiněný zimní hotel. Ideální místo je pod stromy nebo většími keři. Kupa listí, chráněná proti rozfoukání příkrovem z nepotřebných větví, je ideálním zimním útočištěm pro ježka. Zaleze si dovnitř a usilovným otáčením se a dupáním vytvoří útulnou komůrku, jejíž slisované stěny pěkně izolují. Do kupky nebo kompostu můžeme umístit dokonce speciální domek a ježkovi tím zimování usnadnit ještě více. Poslouží nám k tomu bednička o rozměrech přibližně 40x40x30 cm, s otvorem kolem 10x10 cm. Příbytek z části vyplníme dokonale suchým listím, senem nebo slámou. Domky pro ježky je možné i zakoupit.
Kupka klestí je pro mnoho živočichů bezpečným domovem
Zdokonalit můžeme i samotnou kupu – třeba ji svrchu přikrýt nepromokavou plachtou. Přikrývku, aby neulétla a nerušila přírodní vzhled malé divočiny, můžeme zakrýt opět vrstvou klestí. Útočiště zde najdou i zimující čmeláci, motýli, škvoři, kteří nám pomáhají lovem mšic. Zimu přečkávají ve stavu strnulosti, ve kterém dobře snášejí chlad i hlad, mráz a vlhko však nepřežijí. Na břehu jezírka zase trocha starého dřeva, kamení a listí poslouží jako úkryt ropuše či skokanovi.
Zlatá stařina
Pokud máme na zahradě květinovou louku, není hřích nechat pruh neposečený. Právě naopak, suchá tráva je vítaným zimním útočištěm pro spoustu užitečného hmyzu. S oblibou v ní zimují slunéčka, dále královny čmeláků (čili matky rodu), na jejichž úspěšném zimování závisí osud dalších generací, draví střevlíci, drabčíci i škvoři. Ptáci v ní najdou semena jako zpestření jídelníčku. Na jaře, až se drobotina probudí, stačí dobře naklepaná a nabroušená kosa, a starý porost snadno posečeme i s nově rostoucí trávou. A pokud je tráva už posekaná, nahradí ji i kupka starého sena, kterou vylehčíme větvičkami a listím. Dlouhá stébla se nesléhají tolik jako krátká travička ze sekačky, přesto neuškodí je provzdušnit.
Suchá zídka
Zídka postavená z dobře padnoucích kamenů bez malty je příhodným místem pro suchomilné květiny, které rostou ve spárách, i útočištěm pro mnoho živočichů. Schovají se do ní ještěrky, slepýši, užovky, ropuchy, střevlíci i stonožky. Ideálním úkrytem se stane, pokud její vnitřek vyplníme nejen lehkou zeminou a štěrkem, ale také trouchnivým dřevem a trochou kompostu. Zídka může zpevnit svah a vytvořit půvabné terasy, ale pěkně vyhlíží i na rovině, kde můžeme postavit oboustrannou variantu. Ohraničí záhony, předělí a oživí zahradu. Pokud bychom svým hostům rádi dopřáli kamenný úkryt a do stavby zídky se zatím pouštět nechceme, stačí místo ní navršit kupu kamení. Ze severní strany k ní můžeme přihrnout val z hlíny a učinit z ní útulnou sluj. V zimě mezi skulinami zůstávají spíše drobnější obyvatelé; větší plazi hledají bezpečnější útočiště pod listím či v kompostu, který tak snadno nepromrzne, i když prostorná zídka vyplněná vhodným materiálem může posloužit i v zimě. Ať už zimu přečkaly kdekoli, zimomřivé ještěrky se na vyhřáté kameny nastěhují ihned, jakmile je jarní paprsky trochu rozehřejí.
V létě se ještěrka vyhřívá na kamenech, v zimě hledá úkryt v nitru zídky
Ptačí budky
Ptačí budky je dobré vyčistit ještě na podzim. Nejen že budou časně zjara připravené, ale lépe poslouží i v zimě. Za mrazivých nocí v nich mohou ptáci přespávat semknutí v početném chumlu, aby se vzájemně zahřáli. Výstelky je v budkách často tolik, že prostor výrazně zmenší, a navíc obsahuje rozličné ptačí parazity.
Budky mohou posloužit spícím netopýrům. Naši jediní létající savci zimu přečkávají v jeskyních, ale rádi se ubytují i ve speciální budce, která musí být zateplená, aby v ní neumrzli. V létě pak poslouží k odchovu mláďat ohrožených a tolik užitečných netopýrů (pokud tito fascinující lovci zvečera proletují naší zahradou, zbaví nás komárů). Podrobnosti o budkách pro netopýry i jejich obyvatelích nabízejí stránky České společnosti pro ochranu netopýrů, sousednetopyr.cz.
Klidná kůlna
Něžně vyhlížející zlatoočky a jejich larvy zkonzumují ohromné množství mšic a dalšího savého hmyzu. K úspěšnému přezimování potřebují suché místo, stahují se proto na půdy a do kůlen. Úklid kůlny či zahradního domku v průběhu zimy jim může být osudný – nechme jej raději na jaro, pokud je to možné, nebo postupujme opatrně. V kůlně nebo hromadě dřeva může odpočívat i lasička. Ta v zimě nespí, ba právě naopak - pronásleduje hlodavce v podzemních norách, kam se za nimi žádná kočka nedostane. Větší lasice hranostaj se specializuje na hryzce a hraboše, menší kolčava loví především myši. Lasičky nemilosrdně likvidují také hnízda hlodavců, takže mohou potírat i potkany. Jediné, co potřebují, je klidné místo, kde by nabraly sil po náročném lovu.
Domky pro drobotinu
Dřevěná krabička vyplněná suchým senem, do níž vede jen 8 mm široká vstupní štěrbina, to je ideální zimní bydlení pro berušky. Zatímco invazní slunéčko východní rádo nalétává na domy a zalézá za rámy oken (plete si je se skalami), naše domácí slunéčko sedmitečné hledá úkryty za kůrou stromů, pod listím, mechem a pařezy. Domečky můžeme vložit do spadaného listí nebo mezi stařinu. Útočištěm pro užitečný hmyz jsou také trvalkové záhony zapadané listím.
Zlatoočky, pokud nenajdou klidnou kůlnu, mohou přečkat zimu v bedničkách vyplněných suchým senem nebo slámou, do kterých vedou rovněž štěrbinovité vchody. Umístíme je do výše 1,5-2 m, nejlépe na chráněnou, přístřeškem krytou zeď. Můžeme je natřít červeně, zlatoočky tato barva přitahuje.
