Šeřík obecný (Syringa vulgaris) je u nás nejčastěji pěstovaným druhem z širokého rodu Syringa, který čítá desítky druhů a stovky kultivarů.
Šeřík můžete pěstovat v mnoha barvách květenství
Barva jeho až 20 cm dlouhých, jednoduchých i plných květů je od bílé přes krémovou, růžovou, červenou až po temně fialovou. Šeřík je nenáročná a odolná rostlina, které se nejlépe daří na slunném místě. Půdu preferuje vápenitou až neutrální, výživnou a dobře propustnou. Snáší i delší období sucha, když však nasazuje poupata a květy, potřebuje dostatek vody.
Aby měl hodně květů, musí se pravidelně řezat, nejlépe hned po odkvětu v červnu a v červenci. Staré rostliny lze zmlazovat a různě tvarovat, dobře snášejí i hluboký řez, protože rostlina snadno regeneruje ze spících oček. Postupujeme tak, že průběžně vyřezáváme staré větve a ponecháváme mladé výhony.
Zmlazovací řez vede i k tvorbě nových výhonů od kořenů, které u stromků šeříků odstraňujeme, u keřovitých forem ponecháváme.
Množit šeříky lze řízkováním, hřížením, odkopky, roubováním a očkováním nebo výsevem. Řízkováním, hřížením a odkopky získáme takzvané pravokořenné rostliny, jež rostou rychleji a tvoří silnější keře s více výhony a vyvinutějším kořenovým systémem než rostliny roubované nebo z výsevů. Nevýhodou ovšem je, že to trvá dlouho, při množení odkopky zase musíme násilně zasáhnout do celé rostliny. Proto je nejčastějším a nejjednodušším způsobem množení šeříků řízkování, pro které používáme mladší, polodřevité až dřevité výhony s asi 4–6 pupeny, odebíráme je během dubna. Řízky, které ošetříme některým ze stimulátorů, zakoření během dvou až tří týdnů.
logo receptář
Zdroj: Časopis Receptář
