Zdroj: Časopis Receptář

Splodovou zeleninou, jako jsou papriky, rajčata či lilky, však musíme počkat až na příští rok, letošní výsevy by již dozrát nestihly. Ovšem sazeničky lze ještě na počátku měsíce vysadit. Zasít však můžeme okurky a cukety. Rostou rychle a nečekáme na dozrání plodů, naopak nejlepší jsou ty nezralé. Úrody se proto dočkáme i z červnového výsevu, i když až ke konci léta. Mnohé další druhy zeleniny nabízejí sklizeň ještě dříve, avšak po omezenou dobu. Vyplatí se je proto sít opakovaně i v průběhu června. A rovněž si můžeme předpěstovat sazeničky zeleniny, která nám poskytne sklizeň v průběhu zimy či brzy zjara příštího roku. (S jejich pěstováním sice můžeme začít již v květnu, ale i červen je vhodnou dobou.)

Lahůdková brokolice

Zelená (a u některých odrůd i fialová) sestra květáku má vyšší obsah vitaminů i minerálů, pro mnohé i lepší chuť, a přitom menší nároky na pěstování. Sklízí se ve stadiu nerozkvetlých poupat, a to již 2–3 měsíce od výsevu. Brokolici je třeba sklízet dříve, než se poupátka začnou otevírat. Zvláště v horkých a dlouhých letních dnech může mít rostlina tendenci vykvétat rychle, proto jsou ideální výsevy časně jarní a poté letní. Brokolice vysetá až po slunovratu bude vyrůstat již za dnů postupně se zkracujících.

Pokud růžičky poupat odřízneme a košťál ponecháme, rostlina znovu obrazí. Touto schopností vyniká především takzvaná výhonková brokolice, pro pěstování na zahrádkách ideální. Obráží opakovaně, a nabízí tak dlouhé období sklizně. Ovšem menší náhradní růžičky poupat nabídne i brokolice květáková s hlavní středovou růžicí.

Při teplotě nad 20 °C semínka klíčí rychle, ovšem pokud jsou teploty extrémně vysoké, mohou klíčení naopak komplikovat. V tom případě záhonek zastíníme, nebo si na chladnějším místě předpěstujeme sazeničky. Půda brokolici svědčí kyprá a výživná, propustná, obohacená kompostem a s dostatkem vápníku (dodá ho dolomitický vápenec, vhodný je i dřevěný popel). Konečný spon rostliny by se měl pohybovat kolem 45 cm, při přímém výsevu však sejeme hustěji, nebo vždy 2–3 semena pospolu, a semenáčky posléze probereme. Kulatá semena stačí překrýt nejvýše 0,5 cm silnou vrstvou zeminy, lehce přitlačit a poté nenechat zaschnout. Osetá místa je vhodné si označit a důkladně zalévat jemným kropítkem. Zbytek půdy můžeme zamulčovat.

Sladká mrkev

Rané odrůdy mrkve zvané karotky, vyseté počátkem měsíce, poskytnou sklizeň v září, a pokud budeme sklízet mladé mrkvičky, tak ještě dříve. Mrkve vyseté v průběhu a ke konci měsíce jsou ideální i k uskladnění.

Zatímco většinu plodin lze předpěstovat a přesadit, u kořenové zeleniny, jako je mrkev, je vhodný pouze přímý výsev. Dlouhý kořínek by při přesazování utrpěl, a právě o něj stojíme. Pokud si přejeme kořeny rovné a dlouhé, je třeba připravit kyprou půdu bez kamínků či nerozložených kousků dřeva z kompostu až do hloubky 15–25 cm. Když kořen mrkve narazí na překážku, větví se a kroutí. Půda by měla být spíše lehčí, těžkou proto vylehčíme jemným pískem nebo perlitem apod. A pokud nemáme čas na důkladnou přípravu záhonu, zvolíme odrůdy s kulovitým, krátkým kořenem, nebo sklízíme mrkvičky mladé – nejlépe z výsevů odrůd pro sklizeň tzv. baby karotky.

Sejeme je do řádků asi 15 cm vzdálených. Na místě budoucího řádku vyhloubíme přibližně 1 cm hluboké rýhy, můžeme je vytlačit tyčkou nebo násadou. Drobná semena se do nich snažíme sít tak, aby mezi nimi byly rozestupy alespoň 1 cm. Poté je zahrneme asi půlcentimetrovou vrstvou jemného kompostu, substrátu nebo vermikulitu, přitlačíme a jemně pokropíme. I v následujících dnech zaléváme opatrně, silný proud by mohl semínka vyplavit. Semena mrkve klíčí často až za tři týdny od výsevu, proto musíme trpělivě kropit a čekat. Za velmi horkých dní záhonek zastíníme. Místa mezi řádky se vyplatí lehce zamulčovat, a chránit tak před sluncem, větrem a plevelem, zalévat je však nemusíme. Poté, co semenáčky dosáhnout přibližně pěticentimetrové výšky, je vyjednotíme – raději ustřihnutím než vytažením, které by mohlo poškodit sousední rostlinky. Pro sklizeň mladých mrkviček stačí rozestupy kolem 2–3 cm, aby narostly pěkné, velké kořeny, vyžadují rostliny odstup kolem 10 cm. Probírku můžeme činit postupně, ujídat kořeny mladé a část z nich nechat dorůst.

DALŠÍ ČERVNOVÉ VÝSEVY

  • salát: letní, ledové a římské saláty a odrůdy k řezu listů
  • čekanka: odrůdy ke sklizni kořenů a následnému rychlení puků
  • hrášek: odrůdy cukrové, pro mladé lusky i dřeňové, na semena jednoleté
  • bylinky: kopr, roketa, koriandr, bazalka
  • fazole: počátkem měsíce i pnoucí, později již jen keříčkové
  • kedlubny a vodnice: část můžeme konzumovat nedorostlých
  • salátová řepa: sklízet můžeme i listy, zastoupí špenát
  • pro zimní sklizeň: růžičková kapusta, kadeřávek, pór, zelí
  • dvouletky: macešky, sedmikrásky, pomněnky, karafiáty, topolovky, chejr vonný, náprstníky a jiné