Jejich pojmenování je trochu zavádějící. Snad vychází ze skutečnosti, že se některé botanické druhy této skupiny kosatců vyskytují rovněž na Sibiři. Je však třeba dodat, že nejenom tam. Mnoho jich roste rovněž v Evropě, včetně území České republiky a mnoho druhů jedné podskupiny, které se říká Sino-sibiriky pochází z Tibetu.
U nás můžete plané kosatce najít na místech, kde nebývá moc lidí. Kdysi jsem je viděl kvést v Jeseníkách a existuje řada dokladů o tom, že se vyskytovaly v bývalých vojenských prostorech. Nevím, jak je tomu dnes, ale doufám, že se jim stále daří unikat někdy trochu nenechavé lidské pozornosti.,
Na našem území se jedná o kosatec Iris sibirica, ze kterého bylo vyšlechtěno mnoho starších zahradních odrůd s typickými modrými nebo modro fialovými květy. Časem se do šlechtění zapojil Iris sibirica var. alba, díky kterému se objevily bílé, nažloutlé a žluté odrůdy. Další kultivary začaly vznikat díky křížení s východoasijským kosatcem Iris sanguinea. Ten dodal kultivarům červenofialové tóny květů.
Kosatce v zahradě
Sibiřské kosatce jsou rostliny vhodné do přírodních partií na zahradě nebo u chaty. Některé odrůdy vyrůstají jen do výšky 40 cm (například odrůda Purple Web), nejčastěji však jsou vysoké kolem 70 cm, ale jiné i přes jeden metr (např. odrůda Frajer). Vytvářejí trsy trávovitých listů, ze kterých vyrůstají lodyhy, které v červnu vykvétají. Po odkvětu pak do konce sezony zůstávají trsy listů, které působí podobně ozdobně jako trávy.
Některé odrůdy sibiřských kosatců kvetou v úrovni výšky listů, jiné mají lodyhy i dvojnásobně vysoké oproti listům. Některé lodyhy jsou málo rozvětvené, ale vrcholové květy nakvétají ve stejný čas, takže vytvářejí kytici květů a díky tomu se efekt kvetení násobí (např. Seeing Red Star).
Jiné mohou mít až čtyři boční větve. Proto jsem pro křížení často používal americkou odrůdu Lemon Veil. To vše tyto odrůdy předurčuje k budoucímu použití, buď jako solitérní květiny, nebo květiny do skupin.
Kvést mohou po celý měsíc
Doba květů kosatců se řídí různými faktory. Většinou kvetou v závislosti na teplotě půdy. Jiné, typicky jako chryzantémy, v závislosti na délce dne. Zdá se, že sibiřské kosatce se chovají podobně. Jejich odrůdy vykvétají většinou na přelomu května a června.
Kvetou tedy přibližně ve stejnou dobu jako vysoké vousaté kosatce. Tím, že tvar květů a habitus neboli vzhled rostliny je dost odlišný, kosatcovou sezonu obohacují. Kosatce ze skupiny sino-sibirik kvetou až koncem června. Uvidíme, jak do počátku kvetení promluví vliv klimatické změny.
Pěstování
Sibiřské kosatce mají rády stanoviště s těžší, humózní, neutrální až lehce kyselou, vlhkou půdou, ale snášejí krátkodobé proschnutí a nevadí jim polostín. Vysazují se koncem léta, kdy půda už není příliš prohřátá a občas zaprší.
Pokud se jim na stanovišti zalíbí, vydrží zde růst až deset let. Protože se však trs zahušťuje odkvetlými a odumírajícími oddenky a také semenáčky, které pocházejí ze samovýsevů, je vhodné je po čtyřech letech přesazovat.
- Vysazujte oddenky aspoň se třemi vrcholovými pupeny.
- Po výsadbě je lehce zakryjte půdou (cca 2 až 3 cm) a vydatně zalijte. Pokud je vysazujete až v listopadu, je vhodné vysazené rostliny první zimu chránit např. chvojím. Zakořeněné rostliny jsou pak zcela mrazuvzdorné.
- V chladnějších oblastech můžeme sibiriky vysazovat i na jaře, na přelomu března a dubna. Ale je třeba je pravidelně zalévat, zatímco na podzim se nám o zálivku postará svatý Petr.
Listy zdobí zahradu i v zimě
Na podzim listy zasychají a přezimují jen pupeny na oddencích. I v té době vypadají vybarvené trsy kosatců dekorativně. Suché listy je vhodné nechat celou zimu na rostlině. Jednak kvůli navození zimní atmosféry na zahradě a také proto, že vytvoří nad rostlinami zimní kryt. Na jaře je však třeba listy včas ostříhat. Sibiřské kosatce brzy raší, a pokud byste stříhali již rašící rostliny, poškodili byste mladé listy.
Vyberte si z palety odrůd
Při využití kosatců jako solitérních rostlin, stejně jako při jejich začlenění do trvalkových záhonů, si můžete vybrat z řady různě kvetoucích odrůd. Některé mají větší květy intenzivního vybarvení, zatímco jiné mají zvláštní barevné kombinace nebo kresby. Zde je třeba upozornit i na nové barevné typy, které znamenají posun oproti těm klasickým barevným. Výrazné žluté, zlaté a oranžové kresby (Spread Butter, Vanilla Ballerina, Yellow Carpet či Aztécké Zlato), plné květy (Silesian Roses), růžové odstíny (Záblesk nebo Orchid Veil) nebo zcela nové nebo neobvyklé barevné typy (Poustevník, Svítání či Vánek) a kresby (Prstenec, Radost nebo Zlaté vlasy).
Taje genetiky
Většina odrůd sibiřských kosatců je diploidních (2 n = 28 chromozómů v buněčných jádrech). Existují však i tetraploidní odrůdy (např. Silesian Blue, 2n= 4x= 56 chromozomů). Zdvojený počet chromozomů dodává odrůdám větší robustnost.
V současnosti se s tetraploidními odrůdami setkáte zřídka. Jejich barevná paleta není tak pestrá jako u diploidních kosatců. Navíc proces zdvojení počtu chromozomů bývá obtížný. Používá se při něm působení jedovatého colchicinu na klíčící semena nebo meristémy – růstová pletiva, při embryovém množení. Colchicin zároveň hodně tkání zahubí a jen zlomek preparátů přežije. Proto se tetraploidní kosatce kříží mezi sebou a potomstvo bývá často hodně podobné rodičovským rostlinám.
Z hlediska počtu chromozomů je zde další podskupina sibiřských kosatců. Sino-sibiriky mají jiný počet chromozomů (2n =40), proto je s klasickými sibiřskými kosatci nelze křížit. Rostou v oblasti Tibetu. V této skupině je však mnoho botanických druhů, které se obvykle kříží mezi sebou. Dále se tato skupina velice ochotně kříží se skupinou kalifornských kosatců (potomci mají označení cal-sibe). V našich zahradách se však ani se sino-sibirikami ani s cal-sibe kosatci moc často nesetkáte.
Sibiřské kosatce se ochotně mezisekčně kříží a netýká se to pouze cal-sibe kosatců. V našich zahradách se častěji setkáte s potomky křížení těch sibiřských s kosatci chlupatými (Iris setosa) - (potomci se označují jako sibtosa hybridy). Jsou to rostliny s květy podobnými sibiřským kosatcům, ale často s novými barevnými typy.
Nenáročnost sibiřských kosatců a jejich šlechtitelský potenciál jim slibuje bohatou budoucnost a široké uplatnění. Posloužit mohou například jako hajní rostliny a ve veřejné zeleni, v čemž bychom se mohli inspirovat v zahraničí.
Pozor na zrnokaze
Sibiřské kosatce se poměrně ochotně kříží a jejich semena dobře klíčí. Avšak pokud si přejete vypěstovat nové kultivary, problém může způsobit zrnokaz, brouček, jehož larvy vyžírají mladá semena v semeníku. Když semeník otevřete, najdete jen plevy a několik mladých broučků. Bojovat proti němu lze pouze chemickou cestou. Když se mezi listy objeví zárodek lodyhy je třeba kosatec ošetřit systémovým insekticidem, který rostlina nasaje a při následujícím požeru líhnoucí se housenky zahynou.
O autorovi
Zdeněk Seidl se již přes čtyřicet let věnuje pěstování a šlechtění květin. Za své úspěchy při šlechtění kosatců sklidil již mnoho cen včetně prvenství v prestižních mezinárodních soutěžích.
Zdroj: časopis Receptář