Skleník ocení každý zahrádkář, ať již je jeho koníčkem pěstování zeleniny, nebo okrasných květin. Ve skleníku rostliny rychleji rostou, kvetou i plodí, jsou chráněné před povětrnostními vlivy, mají prodlouženou sezónu. Můžete v něm pěstovat výtečnou zeleninu, skleníkové papriky a salátové okurky, hýčkat tropické rostliny, orchideje, sukulenty, množit pokojové i zahradní okrasné květiny i řízky dřevin. Za určitých podmínek poslouží i k přezimování přenosných rostlin, jež nesnesou mráz.

Jaký tvar skleníku vám bude vyhovovat?

Minimální rozměry skleníku by měly být alespoň 2,5 x 2 m, v menším skleníku je již obtížné pracovat.

Tradiční skleník obdélníkového půdorysu se svislými bočními stěnami a sedlovou střechou poskytuje nejlépe využitelný prostor. Pokud chcete i na policích pěstovat vyšší rostliny, musí být dostatečně vysoký (i u stěn), sklon střechy bývá značně strmý.

Skleník s šikmými bočními stěnami, takzvaný japan, poskytuje rostlinám maximální možné množství světla. Šikmé boční stěny ho totiž propouštějí více než svislé, které ho zčásti odrážejí.

Pokud máte nedostatek místa a volnou, nejlépe jižně či jihovýchodně orientovanou zeď, může se vám hodit pultový skleník, přistavěný ke zdi. Z domu snadno zavedete elektřinu, pokuj jej máte v plánu vytápět.

Některé firmy vám postaví i atypický skleník, například s kulatou apsidou.

Vyberte si ten největší skleník, který vám rozpočet dovolí – jakmile objevíte kouzlo pěstování ve skleníku, co největší prostor pro rozmanité druhy rostlin určitě oceníte.

Ideální stanoviště, aneb kam jej postavit

Skleník musí stát na co nejslunnějším místě. Přebytek slunce v létě lze vždy regulovat rohožemi, žaluziemi či bílým nátěrem vápenným mlékem, ale jeho nedostatek se nijak napravit nedá.

  • V ideálním případě stojí podélný skleník severojižním směrem – tak bude uvnitř po celé léto maximální množství světla.
  • Pokud je však pro vás nejdůležitější zimní osvětlení, neboť ve skleníku budou zimovat rostliny, bude výhodnější východozápadní orientace.
  • Důležitý je ale i převládající směr větrů. Větru, který prostor uvnitř skleníku v zimě či na jaře výrazně ochlazuje, by měly být vystaveny co nejmenší plochy.

Konstrukce: krásné dřevo nebo lehký hliník?

Relativně levná i trvanlivá je kovová konstrukce, pozinkovaná ocel.

Nejlepší životnost má konstrukce hliníková, která je i velmi lehká. Nepotřebuje žádnou údržbu a pokud má barevnou povrchovou úpravu, může být i velmi pohledná. Nevýhodou je vyšší cena.

Stále častěji je používána i konstrukce plastová, která dobře izoluje a její trvanlivost je rovněž dobrá, ale je méně pevná, nežli kov či dřevo.

Nejlépe a nejpřirozeněji působí dřevo. Kvalitní dřevo pro profily však bývá dražší a také musíte počítat s jeho údržbou. Vyznavači staré dobré klasiky vyhledávají červený cedr: odolný vůči hnilobě i hmyzu, ale drahý. Měkká dřeva jsou levnější, ale dlouho nevydrží – je třeba je každoročně pečlivě ošetřovat, napouštět a natírat ochrannými prostředky.

Sklo, plexisklo nebo polykarbonát?

Sklo by mělo být nejméně 4 mm silné, aby jej nerozbily například kroupy.

Sklo nejlépe propouští světlo, je nejtrvanlivější, zvláště pokud je zesílené a tvrzené. Nehodí se však pro výborně vytápěné skleníky, protože nemá dobré izolační vlastnosti (a nežli izolační vícevrstevná skla, je cenově přijatelnější zcela jiný materiál). Levnější netvrzené sklo se snadno rozbije.

Polykarbonátové či akrylové desky mají poměrně dobré izolační vlastnosti, ale bohužel i nižší propustnost světla oproti sklu, kratší životnost, méně estetický vzhled a vyšší cenu. Jsou však odolnější proti rozbití, nežli sklo. Díky tomu, že jsou lehčí, postačí menší nosnost skleníku.