Skleník
Stavba s konstrukcí z kovu, hliníku, dřeva či plastu, desky mohou být ze skla, akrylu či polykarbonátu.
Plusy:
- prodlužuje sezónu, umožňuje pěstování na chlad choulostivých rostlin, těm ostatním přináší větší výnosy
- ve vytápěném skleníku se daří i exotickým rostlinám
- skvěle využije místo (pěstování v patrech)
- vydrží desítky let
Minusy:
- pokud nemáme desky z tvrzeného skla, hrozí jejich poškození
- kovové a dřevěné konstrukce potřebují pravidelnou údržbu
- pořizovací cena
- v létě je nutné větrání a stínění
Pařeniště
Salát můžeme v pařeništi pěstovat již v předjaří
Nízká stavba, může stát volně nebo na jedné straně splývat se zdí. Používá se k rychlení bylinek, množení rostlin řízkováním, předpěstování sadby pro venkovní záhony. Dá se zahřívat přírodní cestou – na dno dáme velkou vrstvu ovčího, koňského či kozího hnoje, který při rozkladu uvolňuje teplo
Plusy:
- nízké pořizovací náklady
- snazší opravy
- rychleji se zahřívají, lépe se izolují a větrají
Minusy:
- jen pro nízké rostliny
Fóliovník. Je nízký tunel nebo skleníku podobná stavba
Fóliovník
Nízký tunel nebo skleníku podobná stavba. Základem mohou být laťky, speciální rámy, dá se vyztužit pletivem na králíkárnu.
Plusy:
- lze ho přemístit
- nízké pořizovací náklady
- zvládneme si postavit sami
Minusy:
- omezená životnost
- sráží se v něm voda, což zvyšuje riziko napadení houbovými chorobami
Izolace
AŽ 80 % – tolik tepla uniká přes sklo. Nákladným řešením jsou dvojitá skla, levnějším a rozšířenějším pak různé formy izolace. Chceme uvnitř udržet teplo, ale musí tu i proudit vzduch. Škvíry a velké díry vyspravíme, ale malé „fuky“ necháme.
PLASTOVÁ FÓLIE – připevní se uvnitř skleníku na příčky mezi skly, prostor mezi sklem a fólií funguje jako tepelná izolace.
BUBLINKOVÁ FÓLIE – má dobré izolační vlastnosti, ale jelikož hůř propouští světlo, dáme ji v jedné vrstvě na horní polovinu skleníku, na dolní až vrstvy tři. Fólii použijeme přes noc i přímo na rostliny, když budou velké mrazy.
PODLAHA – až 10 % tepla může unikat podlahou, můžeme na ni nasypat borku nebo na geotextilii vrstvu štěrku.
VĚTRÁNÍ – v zimě jen krátce, v létě to stačí jedním bočním oknem a jedním ve střeše, v horku otevíráme i dveře. Větrací plocha by měla mít šestinu celkové plochy podlahy skleníku.
Hnojení
- Základem je ideálně hlinitopísečná půda, do které zapravíme prosetý kompost. Nebo koupíme zahradnický substrát, který obsahuje základní složky.
- Přilepšíme rozloženým hnojem (nikdy čerstvým!), uleželou trávou promíchanou s listím.
- Nepřeháníme to – přehnojení může za vysoký obsah dusičnanů v zelenině, zvlášť, pokud je k tomu méně světla; čerstvý hnůj zase zvyšuje riziko vzniku houbových chorob a napadení škůdci.
Pěstování ze semen
Tato varianta potřebuje sice více času, prostoru a zkušeností, zato je levnější a poskytuje mnohem větší druhovou rozmanitost než sazenice.
Zkouška klíčivosti
Když objevíme semena s prošlým datem spotřeby nebo vůbec bez označení, můžeme jednoduchým způsobem přijít na to, zda nám vzejdou, nebo jestli si raději pořídit nová.
Na talíř dáme vatu, buničinu či savý papír a navlhčíme je. Teplota by měla být 20 °C a víc, některé letničky potřebují víc než 25 °C. při běžné pokojové teplotě postačí u většiny druhů 14 dní, semena mrkve, celeru či petržele 3 týdny. Zkoušku provádíme nejlépe ještě v zimě, abychom stihli lhůty pro pěstování.
Substrát pro výsevy
Aby semena vzešla, potřebují jinou zeminu než rostliny vzrostlé. Jen s ní podpoříme v klíčící rostlině ty správné procesy.
A) KUPOVANÉ
Mají dobrý poměr živin i vhodnou strukturu.
- Supresivní substráty – obsahují navíc speciální houbu, díky níž klíčící rostliny tolik nenapadají škůdci.
B) DOMÁCÍ
- Zahradní zemina – prosátá, ideálně z krtinců, je chudá na živiny, což moc nevadí.
- Kompost – musí být tmavý, vonět lesem, tedy uzrálý. Mícháme se zeminou a dalšími příměsemi.
- Listovka – důležitá součást kompostu, vylehčí substrát.
- Minerální substráty – hrubší perlit, jemnější vermikulit, jsou to pufované horniny, lehké, porézní, díky tomu skvěle zadržují vodu a substrát provzdušní; jsou vhodné jako tenká vrstva kryjící semena, jelikož propouštějí vzduch a zadržují vlhkost.
Co ve skleníku pěstovat
Bude se tu dařit brokolici, jarní cibulce, kedlubnám, kopru, naťové petrželi, okurkám, paprikám, rajčatům, raným salátům, roketě, ředkvičkám, sazenicím okrasných rostlin.
A co réva vinná?
Ano, i té se bude ve větším skleníku dařit. Někteří zahrádkáři ji tak pěstují hlavně v chladnějších oblastech, kde by venku trpěla. Musí ji však častěji stříhat, ošetřovat proti škůdcům a chorobám a skleník dobře větrat.
V čem předpěstovat
Jiffy po nasáknutí vodou a před použitím.
Jiff tablety
Pohodlné řešení, kdy se semena vysejí do slisované rašelinové tablety, která po zalití několikrát znásobí svůj objem. Vzešlý semenáček se nemusí přepichovat, ale jen se vsadí do větší nádoby. Jsou ovšem nákladné.
Foliový kryt zajistí příznivé mikroklima
Miniskleníčky
Plastové, opatřené průhledným odnímatelným víkem s větracími otvory, jsou oblíbené pro předpěstování v bytě na parapetu. Zakrytí semenáčků je potřebné především v noci, přes den ponecháme rostlinky odkryté.
Sadbovače
Plastové vždy před použitím vymyjeme horkou vodou a vysušíme, abychom zabránili přenosu chorob. Slisované rašelinové na jedno použití po vzejití rostliny nevyhodíme, rostlinu zasadíme spolu s obalem.
Kelímky od jogurtů
Klasika za hubičku. Jen je potřeba chránit je mimo sezonu před světlem, vyhodit prasklé a ve dně udělat otvory pro odtok vody. Základem je rovněž důkladná dezinfekce a opláchnutí před výsevem.
Zdroj: zahradkarskaporadna.cz, www.novinky.cz
