Zdroje: www.express.co.uk, www.denik.cz, ceskozdrave.cz

Brambor patří mezi nejvýznamnější zemědělské plodiny pro lidstvo hned za pšenicí, rýží a kukuřicí. Jen si vybavte, co všechno se z brambor vyrábí a rozhodně to není jen o hranolkách a chipsech. Třeba takový škrob, který je součástí dalších jiných potravin i drogerie. Kdo by řekl, že dětem zasypáváme prdelky bramborovým škrobem? Ve výživě brambory plní funkci objemovou, že nás zasytí a poskytují dostatek energie ve formě sacharidů a také vitamín C. Kromě céčka v nich lze nalézt také draslík, hořčík, vápník, železo a vitaminy skupiny B. Neobsahují cholesterol ani sodík, jsou bezlepkové.

Brambory, které kupujeme v obchodech, jsou určené k okamžité spotřebě. Přeci jen jsou skladovány v teple. Ale pokud si brambory vypěstujete sami nebo si je zakoupíte přímo u pěstitele, skladovat je doma lze o moc déle.

A jak si vypěstujete sami vlastní brambory?

Snadno! Bramborám vyhovuje chladnější vlhké klima, ale nesnášejí mrazy. Hlízy se probouzejí při teplotách okolo 6 °C. Nejsou moc náročné na typ půdy.

Na přelomu února a března hlízy naskládejte do nádob tak, aby část s více očky směřovala nahoru, nádoby dejte do světlé místnosti, kde bude teplota 12–15 °C. Nechte hlízy klíčit, vytvoří silné klíčky.

Brambory vysazujte dle počasí v polovině dubna. Do mělkých žlábků (vzdálené by od sebe měly být cca 70 cm) vkládejte hlízy a nad nimi udělejte hrůbky.

Pokud chcete sklízet co nejdříve, můžete sadbu nechat zakořenit, to znamená, že asi deset dní před výsadbou hlízy v nádobách prosypte kompostem, aby do něj zapustily kořínky. Tím po výsadbě na záhon získají určitý náskok.

Kromě tradičního způsobu pěstování, můžete zkusit:

  • ve slámě – na zeminu dáme naklíčené hlízy a zakryjeme silnou vrstvou slámy (nebo loňského listí)
  • na kompostu – to se nevědomky podařilo mně. Na kompost jsem vyhodila hromadu slupek a vrstvila starou hlínu, trávu a další nepotřebný materiál. Jakmile se oteplilo, brambory vyrazily. Jsem velmi zvědavá na výsledek!
  • na balkoně – stačí jutový či igelitový pytel, starý květináč nebo nádoba na odpadky. Musí být minimálně 30cm široká i hluboká. Drenážní otvory jsou nutností. Do spodní části zasaďte hlízy. Jakmile rostlina o kousek vyleze, přisypte hlínu. A tak to jde stále dokola, dokud nebude nádoba plná. Až se tak stane, nechte šlahouny růst.

Výběr odrůdy

Na světě existuje přes 4000 odrůd, nicméně běžně využívané jsou jen desítky z nich. Výběr je důležitý! Měli bychom si uvědomit, co od brambor očekáváme a v jakých podmínkách je budeme pěstovat.

Podle délky vegetační doby si můžeme vybrat ze čtyř základních skupin odrůd: velmi rané, rané, polorané, polopozdní až pozdní

Další důležitou charakteristikou je varný typ odrůdy:

  • A – do salátů, jako příloha
  • B – pro přípravu jídel všeho druhu, jako příloha
  • C – především pro přípravu těst a kaší

Zahrádkáři nejčastěji volí odrůdy s kratší vegetační dobou (70–90 dnů).

Můžeme doporučit:

  • Z velmi raných se osvědčuje odrůda Rosara (varný typ B)
  • Z raných doporučujeme odrůdu Princes (varný typ A–B), která patří mezi nejkvalitnější. Můžeme je konzumovat i se slupkou a jsou ideální třeba na grilování.
  • Další kvalitní ranou odrůdou je Anabelle (varný typ A). Tyto brambory jsou ideální do salátů, lze je vařit i ve slupce.

Batáty

Trendy „brambora“ této doby. Batát je sladká brambora, která ale s bramborou není příbuzná. Jde o hlízy povijnice batátové. Tato americká tropická rostlina má také spoustu vitamínu C. Dále v nich najdete i vitamin B6. Ten je skvělý jako prevence proti srdečním onemocněním, ale pomáhá i proti nespavosti a depresím. Batáty snižují hladinu cholesterolu. V této zelenině najdeme ale i draslík, který má také vliv na správnou funkci srdce, a snižuje tak možnost vzniku kardiovaskulárních problémů. Kromě toho snižuje krevní tlak a pomáhá i omezovat možnost tvoření ledvinových kamenů. Maminky si batáty oblíbily hlavně do dětských příkrmů. A co lepší dát svému miminku, než domácí batátu?

Nejjednodušší je, když si koupíte již menší sazenici v zahradnictví. Batáty z obchodu určené ke konzumaci jsou většinou ošetřené proti klíčení, takže pro další pěstování nevhodné. Oproti klasickým bramborám je nemusíte moc zalévat. Naopak milují slunce, nádobu klidně dejte na slunné místo. Nemají rády dusíkaté půdy. Kompostem nepohrdnou. Hnojit nemusíte. Čím víc dusíku, tím více vyroste zelená část rostliny. Já je letos zasadila do velkých květináčů. Výhodou je, že je nemusíte zasypávat.

Vysadila jsem je v květnu „po zmrzlých“. Sklizeň by měla přijít až po prvních mrazících, kdy zelená část rostliny začne žloutnout. Je spousta druhů batátů, které se liší barvou slupky i listů. Hlízy se světlejší dužinou jsou méně sladké a šťavnaté než ty tmavší. Pokud chcete bio batáty, schovejte si ze sklizně některé hlízy na klíčení. Nechte je v chladu přezimovat a na jaře je dejte do vody naklíčit.

Co o bramborách asi nevíte?

  1. Bramborová maska na mastnou pleť. Nastrouhejte syrové brambory najemno a přiložte na obličej, nechte působit cca 20 minut a poté si ji vodou s kapkou octa opatrně smyjte. Kůru si dopřejte každý týden.
  2. Brambory jsou jedovaté! Obsahují solanin a chakonin. Ale nebojte se – jedná se především o zelenou část rostliny.
  3. Bramborové slupky vás zbaví sazí v komíně a kamnech.
  4. Brambory vás zbaví i oparů na rtu. Přiložte plátek syrové brambory na postiženou oblast a nechte působit.
  5. Pokud trpíte na plíseň na nohou, vyzkoušejte „zábal“ ze syrových brambor. Zlepšení uvidíte ihned po probuzení.
  6. Vyleští kožené boty, vyčistí stříbro a odstraní rez.