šice se často ukrývají na spodní straně listů

Skrytý život mšic: Proč se tak rychle množí? Jaké mají fígle a proč tvoří hálky?

Mšice na rostlinách nevidíme rádi. Sahat po chemickém insekticidu ale není nutné, jsou i chytřejší řešení. A není od věci poznat mšice důkladněji.

Mšice mají v rámci třídy hmyzu vlastní podřád – Aphidinea. Patří do něj mnoho čeledí a druhů: na celé planetě téměř 5000, u nás přibližně 850. Všechny mšice mají drobné, nejvýše několik milimetrů velké tělo, přesto se jich zahrádkáři obávají.

Hladové a žíznivé

Některé druhy mšic nabodávají listy a stonky rostlin a sají šťávu z rostlinného pletiva, parenchymu. Jiné si nechají potravu „téct do úst“ přímo ze sítkovic, které rozvádějí vodu s živinami po těle rostliny. Hostitele oslabují a navíc přenášejí různé virové choroby.

mšicemšiceAutor: Archiv ireceptar.cz

Hektický život kolonie

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Velmi rychlé a ničím nekomplikované množení mšic umožňuje co nejlépe využít vydatné zdroje potravy, které však mohou brzy vyschnout.

Životní cyklus mšic je velmi pestrý. Jeden druh vytváří různé morfy lišící se vzhledem i vlastnostmi. Z vajíčka, které přečkalo zimu (případně z přezimující larvy), se na jaře vylíhne mšice zakladatelka. Nemá křídla, zato umí naklást i bez oplození mnoho vajíček, z nichž vzniknou samičky, genetické kopie jí samé. Tento způsob množení (v podstatě klonování) se nazývá partenogenezí. Dcer může na svět přivést i přes 300. Některým samičkám ovšem mohou (na rozdíl od matky) narůst křídla, takže se snáze dostanou do okolí. Tyto samičky jsou sice méně výkonné, ale i ony dále kladou vajíčka nebo rodí živé larvy, z nichž vzniknou další samičky. Za jedinou sezonu může tímto způsobem vzniknout až dvacet generací.

 Teprve ke konci cyklu se narodí obvykle okřídlení samci. Samice jsou poprvé v sérii rozmnožování oplozeny. Vajíčka, která pak nakladou, jsou určena k přezimování a k tomu, aby se z nich na jaře opět vylíhly nové zakladatelky.

Bezkřídlé a okřídlené mšice pohromadě v jedné koloniiBezkřídlé a okřídlené mšice pohromadě v jedné koloniiAutor: Archiv ireceptar.cz

Larví vojáci

Kolonie mšic někdy fungují jako důmyslná společenství. Některé larvy mají zvláštní úlohu – mohou zastávat roli vojáků, kteří ostatní chrání. Mají obzvlášť silné ústní bodce, dlouhé a silné nohy a na hlavě nebezpečně vyhlížející trny. Pokud za kolonii nepoloží život, mohou se někteří na konci „vojenského“ larválního stadia převléknout do normálního a nakonec se proměnit ve mšice.

Slunéčko sedmitečné a roslina napadená mšicemiSlunéčko sedmitečné a roslina napadená mšicemiAutor: Archiv ireceptar.cz

Fígle mšic

Ani mšice, které nemají křídla, nejsou proti nepřízni osudu bezbranné. Pokud mají nedostatek potravy nebo se příliš ochladí, dovedou se proměnit v klidové stadium připomínající larvu a schované v rostlině přečkají bez potravy dlouhou dobu. Drobné tělo mšic je poměrně měkké, bez silnější ochranné kutikuly. Mšice si ale vyrábějí voskový povlak, který je chrání před deštěm i sluncem, a pokud se cítí ohroženy, začnou z drobných otvorů na zadečku (sifunkul) vylučovat směs hemolymfy a voskových buněk.

 

Akční letáky