obrázek z archivu ireceptar.cz

Skvrnitostí listů trpí broskvoně, meruňky, třešně i slivoně

Na jaře stromy v pořádku vyrašily, v létě však listy usychají, objevují se na nich skvrny nebo dokonce dírky, poškozené jsou i plody. Jde o projev houbových chorob, kterými zvláště v letech s vlhkým, chladným jarem dřeviny často trpí. Jak se léčí?

Listy broskvoní, švestek, třešní, višní, třešní i meruněk mohou být napadeny dírkovitostí listů (též suchá skvrnitost listů peckovin), kterou způsobuje houbová choroba Stigmina carpophila, syn. Clasterosporium carpophilum. Napadá listy a vytváří na nich několik milimetrů velké, ostře ohraničené hnědé skvrny, které později z listů vypadávají. Kromě listů může choroba poškozovat i plody broskvoní.  

 

Listy jako cedník

  • Původce onemocnění přezimuje na napadeném spadaném listí a na kůře stromů.
  • Za vlhkého deštivého počasí se na vyrašených stromech vytvářejí konidie, které infikují listy broskvoní a dalších peckovin.

Proti dírkovitosti se broskvoně ani ostatní peckoviny běžně neošetřují. V lokalitách, kde tato choroba pravidelně způsobuje škody, většinou postačuje fungicidní ochrana provedená v době rašení (nejpozději po odkvětu) například přípravkem Talent, či přípravky Dithane DG a M 45, Novozir MN 80.

skvrnitostskvrnitostAutor: Archiv ireceptar.cz

Skvrnitost peckovin

skvrnitostskvrnitostAutor: Archiv ireceptar.cz

Peckoviny mohou napadnout i další choroby s podobnými projevy. Například skvrnitost listů třešně a višně způsobuje houba Blumeriella jaapii či anamorfa Cylindrosporium padi. Původně vínově červené, později hnědofialové skvrny vznikají nejprve na starších listech třešní a višní. Listy po napadení žloutnou, červenají, nekrotizují, deformují se a opadávají. Snižuje se kvalita plodů, stromy jsou náchylné na mrazy. Mohou být napadeny i plody, stopky a listové řapíky a to u višní, třešní, marabelek, slivoní, meruněk, broskvoní, myrobalánu a střemchy. Na plodech jsou hnědé skvrny, které korkovatí, plody jsou deformované a předčasně opadávají.
  • Původce nemoci přezimuje na opadaných napadených listech.
  • Pro vznik infekce je ideální deštivé počasí a teploty 15° až 25 °C.

Chemické ošetření provádíme 3 až 4 týdny po odkvětu a další za 1 až 2 týdny. Při velmi silném napadení lze stromy ošetřit i po sklizni plodů. Účinné jsou například přípravky Baycor 25 WP, Delan 700 WDG, Syllit 65, Talent.

Slivoně s tetovanými listy

Houbová choroba tetovnička švestková (Phyllosticta prunicola) napadá především slivoně, zřídka třešně a meruňky. Při napadení se na listech a větévkách v průběhu června objevují drobné kulaté skvrny okrové až šedohnědé barvy s načervenalým okrajem. Příznaky jsou velmi podobné jako u suché skvrnitosti (dírkovitosti) listů, obě choroby lze od sebe rozeznat pouze mikroskopicky.

  • Původce přezimuje rovněž v napadených listech.
  • Dostatečnou ochranou je likvidace opadaných listů na podzim.

šeříkšeříkAutor: Archiv ireceptar.cz

Uvadající šeřík


Šeřík může být poškozen, zvláště pokud nastane vlhké jaro, bakteriální květní spálou a nekrózou (Pseudomonas syringae). Na listech se objevují nejprve světlé a vodnaté skvrny, později vrcholky výhonů a listy hnědnou.

Může je též postihnout fytoftorové vadnutí (Phytophthora syringae, P. Cactorum) houbového původu. Napadené listy zesvětlají a vadnou, kůra i dřevo na bázi kmene jsou zahnědlé. Za vlhkého počasí se objevují hnědé skvrny i na listech. Často je napaden vrcholový pár pupenů, rašící květenství hnědnou a odumírají. Obě choroby se bohužel většinou nedají vyléčit.

Akční letáky