Zatímco první dva „čichové snímače“ dávají slimákovi vědět, kde to hezky voní, další dva nosy fungují spíše na bázi světelných senzorů. Varují ho před prudkým sluncem, které by mohlo tohohle nahého plže vysušit a usmrtit. Jsou také „červenou kontrolkou“, když se náhle objeví stín.To citlivému slimákovi dává okamžitý impuls, že se někdo nebo něco blíží a rychle se přesouvá do úkrytu.

V Čechách žije několik druhů slimáků, ale škodí jen někteří. Zejména slimáček hladký, slimáček polní a slimáček síťkovaný. Mezi největší ničitele záhonů ale patří plzák španělský, který má svůj původ na Pyrenejském poloostrově. Do zbytku Evropy se dostal díky obchodu se sazenicemi. A třeba u nás už vegetuje od roku 1991 a každoročně dělá českým zahradníkům peklo na zemi. Bohužel pro nás, tenhle španělský gigant (dosahující až délky 12 centimetrů) nemá v přírodě moc nepřátel. Zvířatům moc nechutná a jediní, kdo o něj občas projeví zájem, je slepíš křehký, ježek, ropucha nebo kos obecný. Pokud tedy nechcete čekat, až se některý z téhle slizké party pustí do vašich rašících sazenic, salátů či výhonků kopru, je třeba jednat. Tady je pár tipů, jak se těchto nezvaných hostů můžete zbavit a zachránit (alespoň část) své úrody.

Vyřiďte si to s nimi ručně

Nechce se vám? Možná vás v ručním sběru podpoří zpráva, že čím je slimák větší, tím větší má apetýt. Jeden takový tvor denně spotřebuje tolik zelených lístků, kolik je jeho ¼ váhy. A navíc se se přitom chová dost neurvale. Nejenom, že výhonky nesežere celé, ale nechá jen ležérně okousané. Kvůli tomu se pak stávají živnou půdou pro různé houby a bakterie, které dílo zkázy dokonají.

Pokud jste už na sběr slimáků připraveni, tady je malý manuál: Vyrazte na zahradu buďto brzy ráno nebo po dešti, kdy bývají tihle nazí plži aktivnější. Ještě než se pustíte do sběru, natáhněte si rukavice, protože sliz, který slimáci produkují, se velmi špatně smývá. Co se slimáky pak uděláte, je na vás. Můžete například celou „sbírku" odnést někam daleko na louku, abyste nemuseli mít výčitky svědomí za jejich zabíjení.

Postavte pořádnou překážku

Další metoda není zase tak invazivní, ale přesto zabírá. Spočívá v tom, že si kolem záhonu se zeleninou vybudujete pořádný plechový plot. Aby ho slimáci nezdolali, musí mít tyto náležitosti: minimální výšku 15 centimetrů a jeho spodní část musí být zapuštěná do země. Pokud nechcete stavět proti slimákům barikády, můžete alespoň kolem záhonů vysypat piliny nebo drcené skořápky od vajec. Slimáci mají hladké tělo a nesnáší drsné materiály. Bohužel, tahle strategie je jen dočasná. Stačí, aby zapršelo a vaše „ochranka“ navlhne a ztratí smysl.

Nastražte na ně past

Není to dvakrát mírumilovné řešení, ale funguje. Stačí, když vezmete plastovou láhev, odřízněte z ní spodní část a zahrabete do země (část nádoby by měla přečnívat o 1 cm nad zemí, aby se do pasti nechytili i případní nevinní tvorové). Past pak zalijte pivem a počkejte, až se do ní slimáci chytí.

Pozvěte slimáky na meloun

Tahle letní zelenina je pro slimáky stejným tahákem jako pro Čechy řízek. Využijte toho a připravte jim jejich poslední pohoštění. Jak na to: Vezměte vydlabanou půlku melounu a dužinu zevnitř posypte kávovou sedlinou. Slimáci se najedí melounu a kávový lógr je usmrtí.

Pusťte na ně hlístice

Hlístice jsou mnohobuněčné organismy, které žijí v půdě. Fungují trochu jako tajní zabijáci. Nejsou vidět, ale dokážou slimáka spolehlivě zneškodnit. Přes jeho dýchací otvory se dostávají do jeho těla a způsobují mu tak pozvolnou smrt. Hlístice (stejně jako slimáci) milují vlhkou půdu a teplotu od 5 do 20 °C, proto jsou aktivní od jara do podzimu. Jakmile v zimě teploty klesnou, uhynou. Proto je potřeba hlístice znovu aplikovat do půdy na jaře. Hlístice koupíte v zahradnictví.

Pořiďte si indického běžce

Pokud máte zahradu či hospodářství, jedno, dvě zvířata navíc se ztratí. Obzvlášť pokud jde o tak užitečného tvora, jako je kachna zvaná indický běžec. Pokud jí pustíte na svůj pozemek, můžete si být jisti, že slimáky v něm už nenajdete. Indický běžec je totiž k smrti miluje a loví je jako svou největší pochoutku. Proto zvažte, jestli vám nestojí za to rozšířit svůj zvěřinec. Indický běžec je poměrně nenáročný a vyžaduje podobnou péči jako slepice. A za klid na zahradě a větší úrodu to jednoznačně stojí.

Zdroje: www.adbz.cz, www.sokujiciplaneta.cz, www.chytre-bydleni.cz