Zdroje: www.express.co.uk, cs.wikipedia.org

Boom biologických přípravků v zahradě

Naštěstí se konečně objevují i biologické přípravky, které jsou vysoce efektivní a v žádném případě nepoškozují zahradu a nemají trvalý dopad ani na okolní přírodu. Biologické prostředky proti škůdcům na zahradě jsou dnes laboratořemi běžně produkovány ve velkém. Jejich jedinou nevýhodou je, že k jejich uchovávání je často potřeba lednice. Proč? Protože jde o živé materiály, které se příliš vysokými nebo nízkými teplotami nevratně poškodí.

Jaké "biologické zbraně" máme proti slimákům?

Obecně řečeno, biologickým materiálem, který je proti škůdcům používán, jsou obvykle jiné živé kultury, houby, hmyz, roztoči atd., jež parazitují na škůdcích. Likvidují je a pokud jsou škůdci v prostoru jejich výskytu eliminováni, zanikají s nimi, neboť se už nemají čím živit. Toto přináší elegantní zcela přírodní řešení. Navíc aplikace není nijak složitá. Často jde jen o rozmíchání obsahu malého sáčku do zálivky nebo postřiku, které je třeba aplikovat na místo výskytu škůdců, ideálně ve večerních hodinách. Jak už bylo zmíněno, tento biologický materiál je citlivý na vysoké teploty. Večer, kdy spadne teplota dolů, je proto ideálním časem, kdy zahradu ošetřit. Mimo jiné, všechny bojové výpravy proti nepříteli jsou úspěšnější pod rouškou noci. Nemám pravdu?

Kdo má rád slimáky

O tom, že slimáky milují a v půdě vyhledají asi 1 mm velké hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita, jste si asi už možná někde přečetli. Tyto hlístice v kombinaci se symbiotickou bakterií nakonec společnými silami slimáka udolají, a navíc se rozmnoží a vyrazí hledat další slimákovy kamarády do okolní půdy. Protože jsou schopné rozmnožení a pokrytí většího prostoru, můžete počítat s jejich působením až 6 týdnů. Ideálním obdobím aplikace je časné jaro, kdy se teploty pohybují mezi pěti až dvaceti stupni Celsia. Zajímá vás, jaké další škůdce lze takto likvidovat? Jejich poměrně dost.

Zahrada bez škůdců

Kdo by to byl řekl, že si jednou budeme pochvalovat výskyt parazitů? Jde jen o to, zda jsou to ti správní. Proti třásněnkám nasaďte dravé roztoče, dravá bejlomorka Aphidoletes aphidimyza a parazitická vosička Aphidius colemani milují mšice, hlístice rodu Steinernema carpocapsae si pochutnají na lalokonoscích, vosička Encarsia formosa nepohrdne molicemi a tak dále. Přípravky se najdou taky proti obalečům jablečným, jednopásým i mramorovaným nebo švestkovým. Jednoduše řečeno, podívejte se, co je všechno k dostání, možná vás překvapí, co všechno můžete zdolat biologickými přípravky. Nezapomeňte ani na „chytrou houbu“ Pythium oligandrum, na jejímž detailním prozkoumání se podílel český vědec, neobvyklého křestního jména, Dáša Veselý. Jde o parazitickou houbu, která je ideálním prostředkem proti padlí.