Slivoně jsou krásné a plodné ovocné stromy

Slivoně, báječné ovocné stromy: Jak a které si ještě letos vysadit?

Jsou sladké, jako by v sobě uschovaly hřejivé teplo, vůni i chuť léta. Sklizeň švestek je radostí počínajícího podzimu. A rovněž se blíží čas vhodný pro výsadbu nových stromků.

Toto tradiční, vděčné, zdravé a velmi chutné ovoce by na zahradě nemělo chybět. Úhledné stromky nezaberou mnoho místa, ani když nemáme prostoru nazbyt. Na jaře nás potěší spoustou květů, v létě pěkným olistěním a na podzim se obsypou sladkou úrodou. Pokud vysadíme odrůdy rané i pozdní, budeme moci zralé plody sklízet od léta až do poloviny října.

Švestka nebo slíva?

Mezi slivoně patří nejen švestky, ale i slívy, mirabelky, renklódy a další. Jejich plody jsou rovněž výtečné, ovšem klasické švestky mezi nimi vynikají – chutí, konzistencí a také tím, že zralou dužinu snadno odloupneme od ploché pecky. A to je při zpracování, ať už sušení, mražení či vaření povidel, velká výhoda. To samé platí, byť o trochu méně, pro sladké pološvestky, které dnes švestky často nahrazují, protože jsou odolnější vůči zhoubnému onemocnění - šarce.

Pravé švestky jsou dnes již vzácnostíPravé švestky jsou dnes již vzácnostíAutor: Hirundo / Shutterstock.com

Výsadba slivoní

Stromkům najdeme slunné místo. Prospívají ve výživné, hlinité půdě. Pokud máme půdu na zahradě těžkou, bude se na ní dařit švestkám naroubovaným na podnoži Durancie nebo Wangenheimovy švestky. Nejčastěji používané, bujně rostoucí podnože myrobalánu se hodí spíše do lehčí půdy a teplejších oblastí. Při nákupu ve školce je proto důležitým údajem nejen odrůda, ale i podnož, semenáč, na který je naroubována. Většina odrůd je samosprašných, ovšem pokud ne, je potřeba vysadit jak danou cizosprašnou odrůdu, tak jejího opylovače.

Za péči se slivoň zjara odmění záplavou květů a k podzimu sladkou úrodouZa péči se slivoň zjara odmění záplavou květů a k podzimu sladkou úrodouAutor: SKatzenberger / Shutterstock.com

Postupujeme tak, že nejprve vykopeme dostatečně širokou a hlubokou jámu (přesahující rozměr kontejneru nebo délku kořenů prostokořenných sazenic) a rycími vidlemi nakypříme půdu na jejím dně. Kořeny by měly být v jámě volně rozloženy, nesmí se ohýbat zpět, přičemž kolem nich a pod nimi by měl ještě zbýt prostor alespoň 15 cm - ten vyplníme vrstvu kvalitní zeminy obohacené kompostem. Stromek vysadíme tak hluboko, jako rostl ve školce, obvykle těsně pod místem štěpování. Hloubku jámy upravíme vrstvou substrátu. Na kořeny rozhodíme několik lopatek substrátu a jemně stromkem zatřeseme, aby se substrát usadil. Postup opakujeme a půdu vždy jemně přitiskneme. Při tomto postupném plnění jámy stále kontrolujeme, zda je stromek stále ve správné, svislé poloze. Když je jáma zaplněná ze tří čtvrtin, sazenici důkladně zalijeme, a poté znovu po dokončení výsadby. Spolu se stromkem vložíme do jámy podpěrný kůl a zasypáváme jej stejně, jako kořeny. Stromek pak připevníme jedním nebo dvěma úvazy, které v místě dotyku s kmenem podložíme, aby kmínek netlačily. Jako ochrana kořenů před vysoušením sluncem a větrem je ideální mulč. Pod sazenici na povrch půdy nakonec nasteleme slámu, posečenou trávu, listí.

Péče o mladé stromky

Zvláště mladé stromky je třeba za suchého počasí důkladně zalévat i po výsadbě – raději několika konvemi najednou než sprškou denně – aby se voda (nejlépe odstátá dešťovka) dostala opravdu až ke kořenům. Půdu pod stromky mulčujeme trávou nebo slámou, pod staršími můžeme pěstovat i letničky nebo zelené hnojení. Na podzim jim prospěje až 10 cm vysoká nastýlka z kompostu nebo uleželého hnoje, která poslouží zároveň jako hnojivo. V sezóně je pak můžeme přihnojovat tekutým hnojivem, které vlijeme spolu se zálivkou (ta je zvláště při nalévání plodů za sucha velmi prospěšná) do vpichů po vidlích po obvodu koruny. Organická hnojiva, jako je zkvašený drůbeží trus či kopřivová jícha, jsou vhodnější než hnojiva minerální, protože podporují dlouhodobé zdraví a úrodnost půdy a podporují půdní mikroorganismy v jejich užitečné práci.

Akční letáky