Zdroje: www.idnes.cz, cs.wikipedia.org

Smradlaví brouci jsou ploštice

Smradlavý brouk je jen jedním ze 40 tisíc druhů ploštic, o kterých je dobře známo, že zapáchají. Na našem území jich žije 900 druhů, a to už je hromada páchnoucích brouků. Je jasné, že ploštice vypadají i docela jinak než „ploštice paní Ruměnice“ z Ferdy Mravence. Červené ploštice s typickou kresbou na krovkách se dvěma tečkami známe všichni dobře. Jde o druh nápadný a hojně se vyskytující všude v přírodě. Do ploštic patří i další známí brouci, které také ve svých knihách ztvárnil Ondřej Sekora. Jsou to například splešťule, vodoměrky, znakoplavky, ale také kněžice trávozelená, kterou nejčastěji lidově nazýváme „smradlavým broukem“.

Proč smradlaví brouci páchnou?

Ploštice mají pachové žlázy, kterými vylučují zapáchající sekret. Ten plošticím slouží jako repelent proti predátorům, ale také jiným druhům brouků. Bohužel zápach za sebou i zanechávají, a proto je jasné, že o jejich výskyt v těsné blízkosti domova nikdo nestojí.

Mezi smradlavé ploštice patří i štěnice

I když mohou být různé druhy ploštic považované za škůdce, rozhodně nehrozí, že by škodily vašemu domovu. Ploštice domácnost vůbec nezajímá a z uhnízdění se v domě by neměly žádný prospěch. Různé druhy se živí sáním semen, některé druhy jsou dravé a upřednostňují hmyz. Jen nechvalně známé štěnice, které také spadají do ploštic, lidem škodí. Do příbytků se stahují, aby na nás či zvířatech parazitovaly.

Mezi smradlavými broučky jsou i invazivní druhy

Místně neznámé druhy ploštic se nyní rozšířili nejen v Evropě, ale také v Severní Americe. Stalo se to především v posledních deseti letech, a tak si budou muset obyvatelé Evropy, ale i dalších částí světa zvyknout na nové druhy. U nás tak mohou překvapit velké vroubenky americké, které se živí sáním na semenech jehličnanů. Jestliže vroubenka nebo jiná ploštice zabloudí k vám domů, dejte jí volnost a pusťte ji zpět do přírody. Po ničem jiném skutečně neprahne.