obrázek z archivu ireceptar.cz

Snadné a levné množení jehličnanů? Vyzkoušejte řízkování

Pozdní léto je ideální k rozmnožování okrasných jehličnanů. Řízky se dobře ujímají, a také nastává vhodná doba pro řez jehličnatých živých plotů – odpad tak můžete ihned využít.

Řízky jehličnanů lze odebírat v průběhu podzimu i zimy, ale nejpříhodnější doba pro zakořenění konec léta. Dřeviny jsou nyní plné sil a uložily si před zimou zásoby živin. Na jaře jsou naopak vyčerpané, proto jarní měsíce množení řízkováním tolik nepřejí.

Jak postupovat?

Ze zdravých, mladých, neplodících koncových výhonů odeberte pod uzlinou řízky dlouhé 10-15 cm, nebo odtrhněte nový výhon od starého dřeva i s patkou. U jehličnanů zeravů, cypřišků a podobných druhů odstraňte ze spodní třetiny řízku postranní výhonky. Jehlice smrků či borovic můžete ponechat, provzdušňují substrát.

  • Řeznou plochu ošetřete práškem ze dřevěného uhlí, nebo speciálním stimulátorem, který podporuje zakořenění.
  • Řízek opatrně zapíchněte do lehkého substrátu, který udržujete stále mírně vlhký.
  • Prospěšné je i vlhké mikroklima – nádobu s řízky proto překryjte fólií, perforovaným průsvitným kelímkem, nebo je umístěte do skleníčku či pařeniště.

 

 

Zakořeňující řízky jalovce, zeravu a cypřiškuZakořeňující řízky jalovce, zeravu a cypřiškuAutor: Shutterstock.com / Hirundo

Vrtochy jehličnanů

Základní principy řízkování jsou u všech dřevin stejné, ale jehličnany mají své zvláštnosti. Může se vám například stát, že řízek sice úspěšně zakoření, ale umanutě narůstá do strany místo vzhůru. Odebrali jste ho totiž z postranního výhonu, který vzhůru růst neumí. U řady jehličnanů vyrůstají nové výhony, ze kterých odebíráme řízky, ze specializovaných pupenů a mají směr růstu již předurčený. Nezbývá proto, než řízky odebrat raději z terminálních výhonů, které jsou na konci větévek. U borovic a modřínů však tato starost odpadá, vzhůru porostou i řízkovanci z postranních výhonů.

S tajemstvím pupenů souvisí i malé záhady kolem cypřišků. U většiny kultivarů můžete zasadit řízek z postranního výhonu a poroste, jak si přejete. Ale některé kultivary vznikly řízkováním z konkrétní části rostliny, a jakmile řízkujete z jiné části, jejich růst a budoucí tvar se změní. Nová sazenice je sice geneticky stejná jako matečná rostlina, ale všechny geny se ne vždy projeví, tedy „zapnou“. 

Kreativní využití jehličnanů v zahraděKreativní využití jehličnanů v zahraděAutor: Shutterstock.com / Prostock-studio

Jaký typ řízkování je pro daný druh nejvhodnější?

U jedle, smrku, borovice a douglasky řízky odebírejte nejlépe ze čtyř a sedmiletých stromků, měly by být tvrdé, ale ne zcela dřevnaté. Také řízky tisu by měly být sice dřevnaté, ale na bázi zelené. Zcela vyzrálý dřevitý řízek se odebírá ze zdřevnatělého, jednoletého výhonu. Krátký výhon můžete odtrhnout i s patkou. Aby byl ještě na bázi částečně pružný a zelený, je třeba ho odebrat koncem léta, ne až na podzim.

Cypřiš, cypřišek, modřín, jalovec, zerav či pazerav nejlépe namnožíte polovyzrálými řízky. Takovými, které zatím jen zčásti dřevnatí, jejich spodní část tmavne. Odebírá se od poloviny léta do počátku podzimu. Abyste podpořili zakořenění, můžeme šikmo seříznout kůru ve spodní části. Pozor na to, že mnohé jalovce jsou přenašeči rzi hrušňové, která decimuje hrušně v širém okolí. Bez rizika můžete pěstovat a množit jalovec obecný (Juniperus communis), jalovec šupinatý (Juniperus squamata), jalovec polehlý (Juniperus horizontalis), jalovec poléhavý (Juniperus procumbens) a jalovec pobřežní (Juniperus conferta).