Od sněženky podsněžníku, která je krásnou jarní ozdobou naší přírody, poznáte sněženku Elwesovu (Galanthus elwesii) podle větších a jakoby baculatějších květů a podle širších, jakoby ojíněných listů. Roste v Asii i jižní Evropě, kde bývá v přírodě chráněná. Občas zplaňuje i v západní Evropě, kde je s oblibou pěstovaná v parcích a zahradách.
Může být až 30 cm vysoká a zahradu zdobí od února do dubna, podle polohy a počasí. Květy jsou až 3 cm dlouhé a široce se rozevírat, takže jsou velké až 4 cm. Jemně, medově voní a sytí první včelky a čmeláky.
Pěstování
Půda, ve které cibulky koření, by měla být humózní, ale zároveň propustná. Sněženka Elwesova může zdobit i skalky (včetně těch vytvořených z vápence), hodí se především k jejich úpatí. Ochotně roste též v trávníku, a pokud půda není příliš utužená a těžká, nebo v létě zcela nevysychá, bude se v něm sama rozrůstat. Platí to samé, co u ostatních cibulovin – trávu nesmíme sekat, doku sněženka nezatáhne své listy, abychom ji neoslabili. Uplatní se též v trvalkových záhonech pod keři a stromy, které časně zjara rozzáří svými bělostnými květy.
Cibulky vysazujeme od září do listopadu, do hloubky 5-7 cm (v lehké půdě hlouběji než v těžké). Prospěje jim přídavek vyzrálého kompostu, který půdu obohatí o potřebný humus, zadržuje vláhu a dodá rostlinám výživu.