obrázek z archivu ireceptar.cz

Soukromá oranžérie aneb jak pěstovat citrusy ve skleníku

Manželé Krejzovi sklízejí mandarinky od října do Vánoc, i když bydlí v Hrobcích kousek od Roudnice nad Labem. Postavili si totiž nádhernou oranžérii, která dává až 100 kg plodů. Má přitom jednoduchá skla a přitápění stačí minimální.

„Léta jsem pracovala na Vysoké škole zemědělské, kde je také institut tropického a subtropického zemědělství,“ vysvětluje Miloslava Krejzová, jak vznikla její pěstitelská vášeň. „Jednou tam měli výstavku, šla jsem se podívat a stala jsem se citrusářkou. Začala jsem se pídit po literatuře, sháněla jsem rouby, pěstovala podnože, vstoupila jsem do spolku citrusářů..."

Krejzovi se v té době přestěhovali z Prahy na venkov, kam jezdívali na chalupu a kde Václav Krejza v osmdesátých letech postavil velký skleník na rajčata. Také zkušenosti z něj se výborně hodily k citrusářské zálibě.

100 kilogramů citrusových plodů z vlastní oranžérie

„Oranžérii máme čtvrtým rokem, pěstujeme v ní šestnáct stromků. Sklidili jsme asi 100 kg ovoce. V dalších letech by úroda měla ještě vzrůst, protože oranžérie je mladá. Sazenice sháním především přes známé. Citrusy z běžných obchodů totiž jsou často jen okrasné a nemají chutné plody – až na výjimky. Pěstujeme odrůdy téměř z celého světa, máme například mandarinky španělské, japonské, italské i ruské – ty jsou ze Soči, jsou rané a velice dobré."

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Paní Krejzová tvrdí, že plody se s těmi kupovanými opravdu nedají vůbec srovnávat. „Můžete hádat, které jsou lepší. Které jsou voňavé, šťavnaté, sladké a hlavně čerstvé," pochvaluje si úrodu Miloslava Krejzová a vysvětluje, proč jsou plody z oranžérie tak skvělé. „Necháváme je dozrát na stromku. Anebo když chceme, aby byly hezky vybarvené, přidáme je do pytlíku k čerstvě utrženým jablkům, která produkují ethylen."

Skleník zapuštěný v zemi si vystačí s jednoduchými skly

„Je lepší, když je skleník částečně zapuštěný do země, protože v zimě nepromrzá a v létě se tolik nepřehřívá. Původně jsme uvažovali o dvojitém zasklení, ale protože jsme se báli, že by se mezi skly vytvářely řasy, zůstalo u jednoduchého. A stačí to.

  • obrázek z archivu ireceptar.czIdeální teploty pro růst a plodnost:

    • na jaře 12 °C
    • v době kvetení 15 až 22 °C
    • v létě do 38 °C
    • při zimování 0–10 °C.
    Od dubna do srpna navíc skleník stíníme rohožemi, aby slunce rostliny nespálilo. Citrusy sice mají rády světlo, jenže přílišný žár by jim mohl uškodit.
  • V zimě přitápíme. Instalovali jsme do bývalého chlívku samostatný plynový kotlík. Ve skleníku udržujeme teplotu kolem nuly, a když klesne, teploměr zapne topení. Spotřeba však není příliš velká; vloni jsme například protopili asi 400 Kč.
  • Už tak od února se ve skleníku začne teplota zvedat k 15 °C, a to je optimální pro kvetení. Není totiž dobré, když se teplota přehoupne přes 20 °C, nebo se dokonce dostane ke třiceti. Květy pak opadávají a stromky málo plodí.
  • V létě je uvnitř samozřejmě až 35 °C, to musíme intenzivně větrat a zvyšovat zálivku.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Co je důležité při stavbě a provozu citrusového skleníku?

Skvěle fungující skleník manželů Krejzových má jednoduché prosklení; rozměr 11x7,5 m, výšku v nejvyšším bodě 3,8 m, je usazen v terénním zářezu hlubokém 1,5 m, po obvodu má betonové zdi, na kterých stojí ocelová konstrukce. Střešní konstrukce je asymetrická nakloněná k jižní straně v úhlu 60°.

Vytápění – teplovodní plynové − spotřebuje v mírných zimách palivo za 400 až 500 Kč, v tuhých za 2500 Kč. Boční stěny jsou v zimě zateplené polystyrenem.

Substrát a hnojení

obrázek z archivu ireceptar.czV létě je třeba vydatná zálivka, v zimě naopak minimální.

Půda by měla být lehká, dobře zásobená humusem, slabě kyselá. Na jaře Krejzovi odebírají od každé rostliny asi čtyři kbelíky zeminy a nahradí ji

  • třemi kbelíky dobrého kompostu,
  • jedním kbelíkem rašeliny,
  • hrstí cereritu, který do substrátu zapracují.

„Víc už půdu nehnojíme, jen během léta přihnojujeme na list, ale pouze přípravky, které neobsahují vápník. Pak by totiž mohly listy zežloutnout, objevila by se takzvaná chloróza a museli bychom je postříkat přípravky s obsahem železa, aby se rostlina aspoň trochu vzpamatovala.  

Řez citrusů

„Korunu udržujeme vzdušnou; hlavní řez provádíme v předjaří (v únoru); šetříme jednoleté krátké výhony (nesou květy), odplozené větvičky řežeme za druhým pupenem; během roku zkracujeme dlouhé výhony asi o třetinu."

Po sklizni stromky částečně ostříháme, protože na větvích, které plodí, už příští rok žádná další mandarinka nevyroste.

Rozmnožování

Citrusy lze řízkovat, ale jen mandarinky a citrony, pomeranče ne. Jenže trvá strašně dlouho, než začnou plodit. Proto je lepší roubování na vzrostlou podnož. Buď na pomerančovník, nebo na citronečník trojlistý (Poncirus trifoliata). Necháme narůst malý stromeček a na něj na jaře nebo v létě roubujeme řízky z ušlechtilé rostliny. Sazenice kvalitních odrůd a řízky k roubování si pořizujeme u zkušených citrusářů.“

 

Akční letáky