Z vícera možností, jak s hromadami spadaného listí naložit, jsme vybrali pět způsobů, které zkušení zahradníci využívají nejčastěji.

1. Zimní ochrana rostlin

Na trvalkových záhonech poslouží listí jako přirozená ochrana před mrazem – bude svědčit všem rostlinám, kterým nevadí vlhká půda ani v zimě. Suchomilným by peřina z listí po navlhnutí neprospívala. Ale trvalky a keře, které mají rády dostatek vláhy i humusu v půdě, ochranu z listí uvítají. Tato zimní izolace kořenů totiž zároveň udržuje půdu vlahou a kyprou. Tvorbu humusu posléze podpoří i vlastním rozkladem a poslouží jako hnojivo (tak se ostatně vracejí živiny i samotnému stromu či keři, z něhož opadaly). Listí tedy nemusíme na jaře odstraňovat, pokud ho není příliš silná vrstva. Rovněž cibulky spící pod zemí podušku z listí ocení. Na jaře si skrze ni květy snadno prorazí cestu – a pokud je návěj listí příliš silná, jednoduše ji odhrneme. K choulostivým rostlinám (hortenziím, mladým rododendronům a azalkám, fíkovníkům vhodným pro venkovní pěstování aj.) můžeme listí před zimou nahrnout velkoryse a proti rozfoukání větrem ho zajistit třeba pletivem, pytlovinou nebo netkanou textilií.

2. Materiál pro výrobu pěstebního substrátu

Pokud zkompostujeme samotné listí, vznikne listovka, která je nepostradatelnou součástí domácích výsevních i pěstebních substrátů a prospěje i záhonům. Je vzdušná a jemná, poskytuje množství uhlíku, na které jsou listy bohaté. Do jisté míry může nahradit rašelinu – zvláště listovka z listí ořešáku či dubu má i nižší pH. Mírně kyselá je rovněž listovka z listí ostatních druhů dřevin, po dokonalém rozkladu (po třech a více letech) se však obvykle stane neutrální.

Listí uložíme do klasické kompostové ohrádky, kompostéru nebo do přihrádky z pletiva. Jestliže je suché, lehce ho upěchujeme a prolijeme vodou. Pokud použijeme namísto vody zákvas z kopřiv nebo drůbežího trusu, dodáme chybějící dusík a zrání skvěle nastartujeme. (Kopřivy nebo trus jednoduše ponecháme 2 až 3 týdny zkvasit v sudu s dešťovou vodou.) Jemnou listovku získáme obvykle do dvou let, listí lípy či lísky se může rozložit již za rok.

3. Cenná přísada do kompostu

Aby kompost dobře a rychle zrál, je třeba mísit tři díly takzvaného hnědého materiálu bohatého na uhlík, což je právě listí, s jedním dílem zelené složky bohaté na dusík (zelená tráva, odpad z kuchyně, zvířecí trus). Zeleného materiálu bývá přes sezonu přebytek, hnědého nedostatek. Proto je podzimní nadílka cenným materiálem. Listí lze využít a zkompostovat ihned, nebo si část ponecháme stranou na jaro, kdy jím provzdušníme první posečenou trávu.

4. Úkryt pro užitečné živočichy

Pokud do ohrádky pro listovku ponecháme 20 cm vysoký a kolem metru široký průchod, může posloužit i jako zimní úkryt ježkovi, ropuše či ještěrce. Listím zamulčovaný záhon nabídne zimní útočiště hmyzu, zimu zde mohou přečkat například slunéčka. Listí tak přinese užitek všem. Jestliže používáme kompostér nebo máme listí na rozdávání, můžeme v klidném koutě zahrady ponechat kupku cíleně pro užitečné přezimující „hosty". Ideální místo se nachází ve skrytu keřů, listí můžeme zatížit klestím. Časem se na listovku rozloží i zde.

Z hladiny zahradního jezírka je třeba listí sbírat nebo zachytávat sítí. Část však stejně klesne ke dnu a kupodivu i zde může být užitečné. Trocha pomalu se rozkládajícího listí vodu nezkazí, a přitom poskytne příjemné prostředí larvám vážek, které se u dna schovávají. Až dokončí svou přeměnu, budou zdobit zahradu jako létající drahokamy.

5. Ochranná nastýlka zadarmo

Listí můžeme k mulčování využít i na místech, kam samo nenapadá. Nahradí slámu, kterou musíme kupovat a převážet, nebo štěpku, kterou sice lze na zahradě i vyrobit, ale rozhodně pracněji než mulč z listí. Vrstvou listí můžeme zamulčovat zeleninové záhony, plodinám i půdě tím jenom prospějeme. Nastýlka se hodí jak v sezoně, tak jako zimní ochrana otužilé zeleniny nebo prázdného záhonu, kdy chrání půdní život a podporuje tvorbu humusu i v chladném období.

Jen ořešákové listí k tomuto účelu není vhodné, protože před rozkladem uvolňuje látky potlačující růst ostatních rostlin. Do kompostu ho však můžeme přidat bez obav, stejně jako se hodí k výrobě listovky. Rozklad jen o něco déle trvá, výsledek je však kvalitní a toxické látky již eliminované. Při mulčování vzrostlých keřů nebo trvalek se brzdících účinků tolik bát nemusíme, některé rostliny však na ně mohou být citlivější než jiné. Listí jiných druhů dřevin je k mulčování vhodnější. Sušené ořešákové listí lze využít i jako podestýlku do kurníků, neboť odpuzuje parazity vyskytující se u drůbeže.

CO S NEMOCNÝM LISTÍM?

Spory houbových chorob, které trápí mnohé ovocné stromy včetně ořešáku, často přezimují právě ve spadaném listí. A na jaře se z něj šíří opět do okolí. Přesto není problematické pálení listí jedinou možností, jak choroby potírat. Jaké jsou alternativy?

Horké kompostování

Horké kompostování je proces, při kterém vysoká teplota zárodky nemocí zahubí. Abychom této teploty dosáhli, je třeba dodržovat optimální poměr hnědého a zeleného materiálu. Do kompostéru nebo kompostovací ohrady, která drží materiál pohromadě, vše vkládáme dokonale promísené a přikryjeme ji i svrchu. V prvním měsíci kompost jednou týdně přeházíme, aby se provzdušnil – mikroorganismy ve své horečnaté práci spotřebují spoustu kyslíku. Do půl roku je však kompost hotový. Pro celoroční horké kompostování je výhodný zateplený kompostér. Existují i kompostéry otočné, ve kterých materiál promísíme a provzdušníme otáčením nebo kutálením.

Izolace

Izolace probíhá naopak velmi pomalu, vyžaduje od nás méně práce a více prostoru. Životaschopnost plísní ani jejich spor obvykle nepřesáhne dobu 3 až 5 let. Listí můžeme v podobě kompostu na danou dobu přikrýt silnou vrstvou zeminy. Nebo ho uzavřít do plastových pytlů a uložit na místo chráněné před světlem, aby se izolace předčasně nerozpadla.

Proti mikrobům

Dusíkaté vápno je osvědčeným prostředkem potírajícím zárodky veškerých chorob – vrstvy kompostovaného listí jím můžeme prosypat. Potlačuje sice dočasně veškerý mikrobiální život, ovšem jakmile se dezinfekčně působící látky rozloží, odolné bakterie se rychle vzpamatují. Pak začnou využívat výtečnou směs živin, které listí spolu se zdrojem dusíku a vápníku poskytuje.

Zdroj: Časopis Receptář