Kvalitní kompost

Speciální kompost z drnů, slámy, mechu, listí a dalších materiálů

Kompost je nenahraditelný. Zpracuje zbytky a zdarma poskytne výtečné hnojivo. Kromě univerzálního kompostu si můžete vytvořit i speciální, jehož hnojivo bude šité na míru konkrétním druhům rostlin. Založte si kompost kopřivový, kůrový, z drnů, slámy, trávy, větví, mechu, listí, hnoje…

Kompost je malý zázrak na zahradě. Z nepotřebného odpadu vzniká kvalitní hnojivo, které dodá rostlinám zpět živiny, půdu vylepší, obohatí o humus. Ale i s kompostem se musí zacházet přiměřeně. Chudší půdě můžeme dopřát větší dávku hlavně zpočátku, úrodnou zeminu naopak nemá smysl obohacovat v nadměrném množství. Každá rostlina má navíc jiné nároky na výživu. Správně připraveným kompostem jim můžeme namíchat menu přímo na míru!

Jak připravit kompostové speciality

Kopřivový kompost

Je jedním z nejlepších kompostů, obsahuje množství cenných látek.

  • Důležité je, abychom kopřivu podsekli ještě před květem, kdy do kompostu přináší nejvíce živin.
  • Rozřezané kopřivy kompostujeme se zeminou nebo se starým kompostem v poměru 3 díly kopřiv na 1 díl zeminy.

Použití: Hodí se pro zeleniny první trati; tedy pro košťáloviny, plodovou zeleninu, celer, pór aj. Kopřivový kompost lze ovšem s úspěchem použít i jako tzv. očkovací látku pro jiné komposty.

Kompost z drnů

Má vysoký podíl zeminy a je tedy poměrně chudý na živiny.

  • Získáme jej z drnu, bahna a podobně.
  • Drny klademe při kompostování kořeny nahoru a mezi jednotlivé vrstvy přidáme trochu zralého kompostu.
  • Bahno necháme nejprve v tenké vrstvě poněkud vyschnout a poté kompostujeme s hrubším dřevitým materiálem.

Použití: Ke hnojení rostlin; kompost z bahna pak pro zeleniny první trati.

Kompost z listí různých stromů

Podle druhu stromů, ze kterého listí pochází, má i kompost různé vlastnosti.

  • Bukové listí je totiž bohaté na vápník.
  • Z dubového naopak získáme kompost s nízkou hodnotou pH.
  • Aby se listí při kompostování neslepilo dohromady, mísíme je s hrubším materiálem a zralým kompostem nebo zeminou.

Použití: Listovku používáme na hnojení květin a bobulovin.

Zkompostovaný hnůj

Čerstvý hnůj ke hnojení nepoužíváme, protože je příliš agresivní,  živiny z něj se velmi snadno vyplaví z půdy do spodní vody. Je proto lepší vždy hnůj nejprve zkompostovat.

  • Kompostujeme čerstvý, nejlépe slamnatý hnůj.
  • Nejvyrovnanější je hnůj hovězí.
  • Hnůj vrstvíme se zeminou, můžeme přidat i popel ze dřeva.

Použití: Především k zelenině první trati.

Kůrový kompost

Kůrový kompost má lepší strukturu než rašelina a navíc téměř neutrální pH.

Poslouží jako výborná náhrada rašeliny.

  • Rozdrcenou kůru kompostujeme s materiály bohatými na dusík, například s drůbežím trusem.

Použití: Všude, kde bychom použili rašelinu (rododendrony, azalky atd.).

Kompost z trávy

Trávy je na každé zahradě dostatek a otázka kam s ní má jasnou odpověď: na kompost, kde dusík a další živiny z ní získámě zpět.

  • Trávu je třeba mísit s hrubším, na uhlík bohatým materiálem, například s rozdrcenými větvičkami, listím nebo rákosem.
  • Navrstvená tráva se ráda přehřívá, hrozí hnití. Je proto lepší nechat trávu zavadnout, poté ji smísit se zeminou a dbát, aby byl v hromadě dostatek vzduchu.
  • Dobré je přidat i horninovou moučku a vápno. 
  • O dobrou strukturu se postará například roztrhaný karton nebo papír přimísený do kompostované trávy.

Použití: K zelenině první trati a ke květinám.

Mechový kompost

Mech kompostujeme zvlášť, aby nebrzdil proces rozkladu. Výsledná specilita však stojí za to.

  • Je vhodné smísit mech s rozcupovaným a namočeným kartonem a poté ho vrstvit s organickým hnojivem bohatým na dusík.
  • Protože je mech kyselý, přidáváme také vápno.
  • Občas kropíme zákvasem z kopřiv nebo slepičinců, abychom pomohli nastartovat pochody přeměny.

Použití: Je výborný například pro rajčata.

Kompost z odpadu při řezu stromů

Tento kompost vytvoříme především z drcených větví, pokud je nepoužijeme jako mulč k ovocným stromům.

  • Drcené větve posypáváme zeminou a kropíme zákvasem, například kopřivovým.
  • Přeměna dřevnatého materiálu na zeminu trvá déle, čím jemněji větvičky rozdrtíme, tím rychlejší je jejich přeměna.

Použití: Kompost má dobrou drobtovitou strukturu a hodí se ke hnojení bobulovin a jako zemina pro květiny.

Slámový kompost

Kompostování slámy není jednoduché. S pomocí ostatních ingrediencí a dostatku času ale vytvoří kvalitní hnojivo i ona.

  • Slámu je třeba nejprve rozdrtit a provlhčit (k tomu se nejlépe hodí kopřivový zákvas nebo kompostový výluh).
  • Takto připravenou slámu vrstvíme se zeminou nebo se zralým kompostem a kropíme.
  • Podle možností přidáme ke každé vrstvě čerstvé kopřivy nebo jinou zelenou hmotu.
  • Za šest měsíců můžeme získat kvalitní kompost.

Použití: Hnojení bobulovin, cibule nebo mrkve.

Jak kompost dávkovat?

Nejepší je rozhodit kompost na záhony na jaře, pak půdu srovnat motyčkou a hráběmi. Pokud ovšem není kompost zcela vyzrálý, zapravíme ho do půdy už na podzim s dostatečným předstihem před příchodem zimy, aby ho půdní organismy dále zpracovaly. Není účelné ho dávat příliš hluboko, měl by zůstat pod povrchem

  • Pro zeleninu používáme dávku od 2 do 5 kg na m2 podle stavu půdy a druhu zeleniny.
  • Ovocným stromům, bylinkám, hrachu a fazolím stačí 1 až 2 kg/m2.
  • Půdu pro salát, špenát, ředkvičku cibuli, mrkev, červenou řepu, černý kořen, jahody a květiny k řezu obohatí 2 až 3 kg/m2.
  • Pro brambory, okurky, rajčata, cukíny, dýně, košťáloviny, celer, pórek počítejme se 3 až 5 kg/m2.

Akční letáky