Správné zalévání není věda, ale je potřeba se naučit, co která rostlina potřebuje
Zdroj: Profimedia

Jak správně zalévat: Zásady, na které dbali už moudří antičtí zahradníci

Není voda jako voda. Tak jako dopřáváme sobě pramenitou vodu s různými příměsemi minerálů nebo i přidaných vitamínů, stejně tak rostliny potřebují kvalitní vodu. A to v dostatečném množství i časovém intervalu, aby se jim dařilo dobře. Lidé zakládají zahrady už tisíce let i na místech, která se nám zdají nevhodná, suchá, horká, bez půdy nebo naopak ve vysokých nadmořských polohách. Čím se řídili naši předci?

Zdroj: www.floranazahrade.cz, Andrea Kern: "Rady našich babiček"

Bezúdržbová zahrada

Proč si vlastně komplikujeme život a nenecháme zahradu osudu? Přece příroda si vždycky poradí a v oblastech národních parků jsou zásahy do ní dokonce zakázané. A přitom je tam nádherně. Ano, má to však jedno velké ale!

Chcete mít na zahradě prales? Pak směle do toho. Pokud nepodpoříte růst rostlin a stromů vlastním zásahem, udělá to příroda sama. Zeleň, která nebude mít vhodné podmínky uhyne. A na zahradu se rozšíří byliny z okolí i plevel. Trávník povyroste a krom zajímavého hmyzu přiláká i klíšťata. Stromy budou plodit, ale jejich ovoce budou napadat různí škůdci, časem větve stromů zhoustnou a ten začne plodit spíš více drobnějšího ovoce. Víceleté rostliny se objeví znovu každý rok, ale letničky vyrostou jen ty, jejichž květy se opylí, dozrají a v po vysemenění uváznou různě v okolí mateřské rostliny.

Úplně bez práce nebudete mít zahradu, ale louku, a i tu je dobré jednou nebo dvakrát za sezonu posekat.

Proč se lidstvo pachtí se zelení

Prvotně to byla jistě touha se najíst. Přiblížit výskyt určitých druhů rostlin domovu, abychom je nemuseli hledat. Poskytnutí nejideálnějších možných podmínek a péče okamžitě následovalo. Protože zdravá, prosperující rostlina lépe kvete, rodí větší plody a záhy poskytne i kvalitnější semena na příští výsev. A to je pro každého zahradníka velkou odměnou. Ať už jde o rostliny k užitku nebo jen k potěše oka. Políčka a okolí obydlí si prehistoričtí pěstitelé ohradili zhruba před 12tistíci lety a tím založili základy prvním zahradám.

Májový deštíček sotva omyje listy, voda musí ke kořenům, jinak je potřeba pomoci rostlinám vlastními silami. Májový deštíček sotva omyje listy, voda musí ke kořenům, jinak je potřeba pomoci rostlinám vlastními silami. Zdroj: Profimedia

Antičtí zahradníci

Podle latinského pořekadla, “Země je otcem rostlin a voda jejich matkou.” Spojením obou vyroste něco krásného a možná i chutného. Už v antickém období pěstitelé dobře věděli, že nejlepší zálivkou je déšť nebo dešťovka zachycená v nádržích. Voda ze studní a akvaduktů resp. vodovodu, bývala a stále je tvrdá, díky vysokému obsahu vápníku. Antičtí zahradníci také věděli, že není vhodné zalívat přes den za přímého slunce a ideálně je voda vlažná, tak akorát, odstátá v konvi nebo sudu, alespoň několik hodin. Horká či naopak příliš studená způsobí rostlinám šok a jemné kořínky může i popálit.

Pamatujte také na to, že je potřeba, aby voda během deště nebo zalévání prosákla dostatečně hluboko. Pokud by vaše rostliny ve snaze nalézt vodu na povrchu kořenily mělčeji, sníží tím vlastní obranyschopnost a budou náchylné k uhynutí. Naopak hluboko v zemi dosáhne kořenový systém vrstvy trvalé vlhkosti, a tak snadno přečká i na déšť méně vydatná období.

Májový deštíček sotva omyje listy, voda musí ke kořenům, jinak je potřeba pomoci rostlinám vlastními silami. Jak moc máte zalito, zjistíte jednoduše narušením půdy.

Akční letáky