Srdcovka je vysoká 40–80 cm a kvete obvykle v květnu a červnu. Šedozelené listy a celé lodyhy krátce po odkvětu sesychají a stahují se pod zem, kde rostlina do příštího jara přečkává v podobě dužnatých kořenů a oddenků. Srdcovku nesázíme ve velkých skupinách a do popředí, ale spíše jednotlivě, do nitra záhonů.
Pochází z Číny a Japonska. Květy jsou jasně růžové, některé kultivary je mají i bílé, pěkně vypadají kombinace obou.
Související články
Lodyhy a listy obsahují toxické látky
Křehká rostlina vyžaduje mírně vlhkou, humózní, avšak zároveň propustnou půdu – v těžké jílovité ani příliš suché se jí nedaří. Dobře prospívá v polostínu, ale může růst a kvést i na plně osluněném místě, kde však vyžaduje pravidelnou zálivku, neboť na slunci i při mírném nedostatku vláhy rychle usychá. Dužnaté kořeny rostou mělce pod povrchem, velmi prospěšné je proto mulčování – ochrání je před vysycháním a výkyvy teplot po celý rok. Zároveň zvyšuje obsah humusu v půdě, což prospívá všem rostlinám a srdcovce obzvlášť. Srdcovky jsou dlouhověké, po odkvětu nebo brzy zjara je množíme dělením trsů. Musíme však při tom postupovat s citem a opatrně, dužnaté kořeny jsou velmi křehké. U citlivých osob navíc může kontakt s rostlinou podráždit kůži. Lodyhy i listy obsahují toxické látky, které by po požití způsobily lehkou otravu projevující se zvracením a nevolností.
srdcovka nádherná (Dicentra spectabilis)
Vysévání
Nové sazeničky můžeme získat řízkováním nebo výsevem semen, jež dozrávají v podlouhlé, elipsoidní, mnohosemenné tobolce. Jsou schopná klíčit již brzy po uzrání, vyséváme je proto ihned, nebo počkáme až do jara, kdy je vysejeme do pařeniště.
Titulka Receptar 5
Zdroj: Časopis Receptář
