Se skalkami je to většinou podobné jako s okrasnými záhony. Na jaře se na nich rozprostírají koberce zářivých drobných cibulovin a jarniček, které ihned na to vystřídají letní trvalky oděné do těch nejpestřejších šatů. Na podzim jsou barvy rostlin sice o něco střídmější, ale také nechybějí. A co skalka v zimě?

Proč milujeme skalničky?

Zahradníci si skalničky zamilují velmi snadno. Tyto drobné, skromné a přitom nádherné rostliny člověka potěší nejen tehdy, když bujaře kvetou, ale i v čase po odkvětu, kdy vyniká jejich růstový tvar a barva listů.

K životu potřebují mikroklima, které nabízejí skály a sutě. V naší zahradě ochotně porostou na velkoryse pojaté zmenšenině horského masivu, stejně tak dobře se jim však bude dařit i na kopečku kamení.

Zelené šaty zakryjí i drobné nedostatky skalky

Při výstavbě skalky bychom vždy měli myslet i na to, jak bude vypadat v zimě, kdy ji nemohou maskovat rozkvetlé polštáře. Jakmile jsou kameny jednou položeny, dá se s nimi už jen těžko hýbat. Je–li někde potřeba optické korektury, nabízí se možnost využití skalniček, které si svou zelenou barvu ponechávají také v zimním období. Naše klimatické podmínky naštěstí vyhovují skalničkám z téměř všech světových vysokých hor a pohoří. Je tedy z čeho vybírat!

Skalničky krásné po celý rok

Pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites) je velice atraktivní, exoticky vyhlížející rostlina.

  • Vyžaduje mnoho slunce a suchou půdu, která nesmí zadržovat vodu. Při přemokření by totiž rostlině uhnívaly kořeny.
  • Na jih otočená skalka nebo osluněná suchá zídka je pro pryšec ideální.
  • I když u nás přes zimu často trpí, po seříznutí na jaře opět spolehlivě obrůstá.

Lomikámen (Saxifraga) patří se 400 druhy a stovkami dalších kultivarů k nejbohatšímu rodu skalniček, proto jej na skalce najdeme téměř vždy. Rostliny se rozrůstají do hustých bochánků nebo plochých trsů. Některé kultivary svými růžicemi vytvářejí rovnou celé koberce, jiné vzhledem připomínají mech. V závislosti na druhu prospívají jak na slunci, tak i ve stínu, a kvetou již od února až do července.

Netřesk (Sempervivum) – jedna z nejoblíbenějších skalniček se vyznačuje dužnatými listy v hustých hvězdicovitých nebo
hlávkovitých růžicích, které mohou mít zelenou, modravou, červenou, fialovou i žlutavou barvu.

  • Zakořeňuje i v těch nejužších spárách.
  • Výborně se hodí na střechy a na koruny zdí.
  • Odumřelé květy a růžice odstraňujeme.
  • Pozor na to, že netřesky nesnášejí přemokření!

Plamenka (Phlox) je rodem, který zahrnuje i typické skalkové druhy, které se rozrůstají do velkých ploch. Jsou zajímavé čárkovitými, smaragdově zelenými listy, připomínajícími jehlice, nad kterými se od května objevují nápadné květy v sytých barvách od bílé přes růžovou, světle modrou až fialovou či dokonce po karmínově červenou. Při přílišném rozrůstání je možné plamenku ihned po odkvětu zkrátit zpětným střihem.

Rozchodník (Sedum) je nepostradatelná, na péči nenáročná trvalka (někdy krátkověká) se širokou škálou listových variací. Zelené, šedé nebo purpurové šťavnaté a masité listy mohou být celokrajné, vroubkované, válcovité, zubaté, okrouhlé i špičaté.

Na plném slunci vykvétá v hustých květenstvích množstvím drobných hvězdicovitých, nejčastěji žlutých, ale i růžových a bílých kvítků.

Tařička (Aubrieta) je bohatě kvetoucí, 5 až 15 cm vysoká, polštářovitě se rozrůstající rostlinka s malými, chloupkatými listy miluje výslunní a propustnou půdu. Velice dobře roste na svislých zídkách, na kterých vytváří bohaté vodopády. Nové rostlinky získáváme jednoduše dělením. Vykvétá od dubna zářivými odstíny bílé, žluté, růžové, modré a fialové, barvami, které lze jen těžko přehlédnout.

Pelyněk (Artemisia) je vysoce ceněn pro efektní stříbřité olistění, které je velice odolné, ačkoliv vypadá jemně a bez problémů přečká mrazy dosahující –28 °C.

  • Do skalek se hodí nízce rostoucí pelyňky nepřesahující 10 cm, např. Artemisia schmidtiana ‘Nana’, Artemisia assoana či Artemisia stelleriana ‘Mori’.
  • Pelyňky vyniknou zejména na tmavých horninách.
  • Prospívají na slunci při dobré drenáži.

Tím ovšem výčet ani zdaleka nekončí. Mezi stálezelené skalničky řadíme ještě štěničník, devaterník, úrazník šídlolistý, hvozdík, dryádku, azorelu, tařici, sivutku a mnoho dalších.

Doplňkové rostliny

I přesto, že je skalka určená především typicky horským kobercovým přízemním rostlinám, uplatníme v ní i jiné rostliny, které ji oživí a zvýrazní.

Působivě vypadají zakrslé jehličnany. Vysadit můžeme rovněž nižší polokeře, jako jsou vřesy, hebe a mateřídoušky. Půvabné jsou i kapradiny či okrasné trávy.