Obliba konkrétního druhu je prý vázaná na regiony – v herbářích figuruje často starček přímětník, v jižních Čechách bylinkáři holdují tomu lesnímu, severní Čechy nedají dopustit na starček vejčitý, nazývaný také Fuchsův či kycol nebo kicol. Název přímětník odkazuje na staročeské slovo, které znamená ‚podebraný palec‘. Právě na zanícené záděry nebo zarůstající nehty totiž tahle bylina opravdu platí. Užívá se ale i na nehojící se rány, revmatismus či artrózu (do kapsy prý strčí i proslulý kostival).
Ve starších herbářích se objevují i rady pro vnitřní užití na neduhy spojené s pohlavním ústrojím. Starček mírní krvácení a křeče, proto ho užívaly ženy se silnou nebo problematickou menstruací, ale odvar z byliny popíjely i ty, které trápilo nepravidelné či žádné krvácení. Ulevovat měl i od problémů spojených s přechodem. Mužům pomáhal se zbytnělou prostatou. Předepisoval se i při potížích s močovým měchýřem.
Dnes se ale ví, že alkaloidy, které rostlina obsahuje, mohou poškozovat játra a jsou pravděpodobně karcinogenní. Dlouhodobé užívání se proto rozhodně nedoporučuje. Nově ale starček našel uplatnění v homeopatii.
Starček se pěstuje pro stříbřité listy, ale kvést umí také pěkně
Co sbírat?
Trvalka dorůstající do výšky od 60 do 150 cm zaujme zářivě žlutými hvězdicovitými květy. Zajímavostí je, že na rostlině je hned několik typů listů, ale pro léčebné účely se sbírá kvetoucí a nejvíce olistěná horní část rostliny. Další perličkou je, že starček vejčitý, onen kycol, roste klidně i ve 2000 metrech nad mořem a jde o rostlinu typickou pro střední Evropu. Hledejte ho na loukách, mezích a ve světlých částech lesa.
Jak starček užívat?
V době kvetení se doporučují obklady z čerstvé rostliny – listy rozmixujte na kaši a ránu (ale i hemoroidy, bércové vředy nebo proleženiny) bylinou na chvíli zakryjte. Snazší jsou obklady z odvaru ze sušeného starčeku, kdy stačí asi jednu polévkovou lžíci rostliny dvě minuty povařit v hrnku horké vody a nechat 20 minut louhovat. Výsledným roztokem se rána několikrát denně omývá.
V době kvetení se doporučují obklady z čerstvé rostliny
Magické detaily
Starčeku se připisovala kouzelná moc. Na jeho stoncích měly létat čarodějnice a svazky sušené byliny u sebe nosily mladé dívky jako talisman před nechtěným otěhotněním. Pravdy bylo na obou pověrách stejně.
MAST NA RÁNY A BOLAVÉ KLOUBY
Bylinkový doktor MUDr. Zbyněk Mlčoch
Z rostliny odstřihněte horní kvetoucí a olistěnou třetinu a nasekejte ji ideálně keramickým nožem na malé kousky. Ve vodní lázni si rozpusťte několik lžic sádla a bylinu do něj vhoďte. Nechte chvilku louhovat a poté dejte základ masti ztuhnout do lednice. Směs znovu zahřejte a zchlaďte ještě třikrát. Nakonec do rozehřátého sádla přidejte trochu včelího vosku. Jakmile se rozpustí, sceďte přes plátno a v uzavíratelné nádobce uložte do lednice. Taková mast je skvělá na nehojící se rány, na spáleniny, hmyzí bodnutí, odřeniny či jizvy po operacích. Ulevuje i bolavým kloubům.
Zdroje: Časopis Kondice
