Stáří kompostu je důležité
Tradiční způsob kompostování organických zbytků trvá tři roky. Z tohoto důvodu je také kompostiště rozděleno na několik sekcí, v nichž se skladuje kompost různého stáří. V první části skladujeme zbytky z letošní sezóny a přidáváme další až do konce roku. V další části máme loňský přeházený kompost, kde se svrchní vrstva dostala dolů, aby došlo k rozložení celé masy souměrně. Poslední oddíl s opět přeházeným kompostem už obsahuje kvalitní zrající humus vhodný ke spotřebě. V poslední fázi jsou zbytky zcela rozložené a materiál charakteristicky voní.
Nejlepší kompost je starý kompost. Je černohnědé barvy, vlhký a drobivý
Starý mladý kompost
Dobu kompostování lze ale urychlit v kompostovacích nádobách. Podmínky v kompostéru jsou ideální pro rychlé rozložení zbytků zvláště díky vyšší teplotě a dostatečnné vláze. Proto je možné nejnižší vrstvy použít už za osm až deset měsíců k mulčování a za dvacet měsíců bude zcela vyzrálý. Tomu můžete také pomoci vhodným větráním. Víko by mělo být pootevřené během teplých měsíců a v zimě má být uzavřené. Rychlejšímu kompostování také prospěje, pokud budete ukládat zbytky v co možná nejmenších kouscích a samozřejmě lze rozkladu pomoci i nasazováním konkrétních bakterií a enzymů, které jsou určené přímo ke zrychlení procesů vzniku kvalitního humusu. Tyto urychlovací postupy platí i pro klasický kompost.
Víte, jaký kompost je nejrychlejší, a přesto vysoce kvalitní. Je to vermikompost! Ten ale funguje docela jinak.
Na trhu je hromada kompostérů, které jsou vyrobené převážně z plastu
Je nutné čekat na starý a vyzrálý kompost?
Dá se použít i ne zcela rozložený materiál? Jistě. Vlastnosti takového kompostu nejsou nejlepší, v podstatě je lze přirovnat k listovce. Je to materiál drobkovitý, kde je struktura organických zbytků ještě patrná. Takový ne zcela vyzrálý kompost lze dobře použít k mulčování a rozhodně obsahuje i množství živin, ale struktura i vlastnosti jsou jiné než u vyzrálého kompostu.
Ve starém kompostu se mohou množit škůdci
Existují názory zahradních expertů, že „starý“, respektive více než rok zrající kompost, je líhništěm škůdců a chorob. Proto je vhodné vybírat, co na kompost vyhodit a co nikoli. Chytrý zahradník škůdci nebo chorobami napadené organické zbytky vždy a co nejdříve spálí. Ani plevelné rostliny se na kompost nevyhazují. Skutečně vám takového zeleného materiálu nemusí být líto. Semena plevelů by se vám kompostem rozšířila všude tam, kde byste si jím vylepšili půdu.
Larvy lalokonosců objevíme v substrátu nebo kompostu
Nejen stáří kompostu hraje roli
Kvalita kompostu prostě přímo souvisí s tím, co na něj vyhazujete. Kompostované zbytky by měly být různorodé, abyste vznikajícímu materiálu zajistili bohaté výživové vlastnosti. Dejte si proto pozor, aby nebyl kompost příliš monotónní. Jen tráva nestačí. Rostlinné odřezky z kuchyně, skořápky vajec, případně drcené větvičky, piliny, dřevěný popel a listí jsou vhodnými biologickými odpady, které vašemu kompostu jedině prospějí.
Zdroje: https://www.floranazahrade.cz, https://www.express.co.uk
