Stévie sladká (Stevia rebaudiana) obsahuje velmi sladce chutnající glykosid steviosid, který nemá nic společného s glukózou ani sacharózou. Sladidlo je rozpustné ve vodě, proto je můžete z listů jednoduše vylouhovat.
Na oslazení šálku čaje postačí 1 až 2 čerstvé lístky stévie, zvláště pokud je předem nasekáte. Používat je můžete čerstvé i sušené. Stačí je do vroucí vody přihodit a nechat pár minut louhovat. Použít je lze i opakovaně, podobně jako třeba lístky zeleného čaje.
stévie, čaj, nálev
Nadrobno pokrájené, případně usušené a namleté na prášek, se hodí i na oslazení dezertů. Polévková lžíce rozemletých lístků může nahradit celý šálek cukru. Stévie samozřejmě nechutná jako rafinovaný cukr, má specifickou kořeněnou příchuť, která vám může chutnat, ale také nemusí. Když se však používá v menším množství například při pečení, není její bylinková chuť příliš patrná.
Sladký výluh
Pro komfortní užívání si můžete ze stévie připravit i tekuté sladidlo. Sušené lístky, předem pomleté nebo podrcené v hmoždíři, vložte do nádoby, zalijte vroucí vodou či krátce povařte a nechejte několik hodin luhovat. Čím více lístků bude, tím silnější koncentrát získáte. Silný odvar má chuť až hořkosladkou, ovšem po naředění se zjemní. Výluhem můžete ochutit nejrůznější nápoje, přidat jej do náplní, pudinků, ovocných salátů, zmrzlin či sorbetů. Uchovávejte ho v ledničce.
Pěstování
Stévie pochází z tropických a subtropických oblastí střední a jižní Ameriky, můžete ji proto pěstovat jako přenosnou rostlinu. Mráz nesnese, ale pobyt na čerstvém vzduchu jí v létě svědčí. Vyhovuje jí větší květináč, při dostatku tepla a světla může dorůst do metrové výšky. Pro přezimování je ideální teplota 5 až 10°C.
stévie, rostlina, listy
Další možností je pěstovat stévii jako letničku. Ze semen si můžete již v únoru vypěstovat sazenice, které po pominutí mrazíků vysadíte ven do sponu 45 cm. Pro vyklíčení semenům dopřejte alespoň 20 °C. Pokud si přejete bohatou sklizeň, a tudíž potřebujete pěstovat více rostlin, je tento způsob efektivnější. Další možností je kořenové baly na podzim vykopat a uskladnit ve sklepě. Lehčí mrazík snesou, dlouhodobější a silnější by nepřežily.
Stévii každopádně vyberte slunné, teplé místo, dopřejte jí hojnost vláhy i živin v kypré, kompostem obohacené půdě. Sklízet ji lze po lístcích postupně po celé léto, na podzim seřízněte a využijte nať celou. S příchodem zimy stejně usychá a vytrvávají jen kořeny.
Díky absenci cukrů stévie nejenže neškodí zdraví a neohrožuje štíhlou linii, ale nepodporuje ani tvorbu zubního kazu. Naopak potírá některé nepřátelské bakterie v ústech a zuby tak chrání.
Související články
titulka, časopis, Receptář
Zdroj: časopis Receptář
