obrázek z archivu ireceptar.cz

Štítenky, toulice a puklice, aneb červci na našich rostlinách

Červci jsou podřádem hmyzu, velkého jen 1–10 mm. Živí se však rostlinnými šťávami, proto jsou v centru pozornosti pěstitelů. Co vše o nich víme? Jak ochráníme rostliny?

Samci červců jsou okřídlení, ovšem pouze předním párem křídel, zadní mají zakrnělý. Chybí jim ústa a celá trávicí soustava, v dospělosti potravu nepřijímají. Veškerý čas jim zabere jiný úkol – velikýma očima a dlouhými tykadly hledají samičky. Ty žijí obvykle přisedle, tedy celý život na jednom místě. Některým chybí pouze křídla, jiným dokonce i oči a nohy. Na rozdíl od samečků jim však rozhodně nechybí chuť k jídlu. Ostrými dlouhými sacími stiletami nabodávají rostliny a sají šťávu. Pokud zrovna nepijí, mají tento nástroj svinutý v prostorném toulci pod tělem. Přebytečné cukry vylučují v podobě hojné medovice a tělo si chrání voskovými výměšky pokožkových žláz, které mají podobu různě tvarovaných štítků a destiček; u některých tvoří kompaktní štít kryjící celé tělo. Obvykle je můžeme spatřit na povrchu listů či stonků, některé se schovávají v hálkách nebo pod kůrou.

Kokony s vajíčky mohou vypadat jako chomáče vatyKokony s vajíčky mohou vypadat jako chomáče vatyAutor: Archiv ireceptar.cz

Mnoho podob červí larvy

Samečci přisedlé samičky oplodní pářicím orgánem, který jim vyčnívá na konci zadečku. Samičky pak nakladená vajíčka chrání vlastním tělem nebo různými voskovými schránkami. Larvy, které se z nich vykulí, jsou pohyblivé a hledají potravu, tedy místo, kde mohou nerušeně sát rostlinné šťávy. Po prvním svlékání se vývin samečků a samiček odvíjí rozdílně. Samečci procházejí několika stadii, mezi jednotlivým svlékáním mohou být larvami pohyblivými i přisedlými, a postupně jim vyrůstají základy křídel a končetin. V posledních dvou stadiích již stejně jako v dospělosti potravu nepřijímají. I samičky mohou mít první stadia pohyblivá či přisedlá, nevyvíjejí se jim však křídla a u většiny druhů se časem navždy usadí (jen u vývojově původnějších červců jsou samičky pohyblivé).

TouliceTouliceAutor: Archiv ireceptar.cz

Toulice

Samci této čeledi připomínají vzhledem mšice, samičky jsou pokryty voskovými plátky, které na konci těla jako vlečka tvoří pouzdro na vajíčka. Larvy jsou ve všech stadiích pohyblivé. Toulice kopřivová (Orthezia urticae) ráda vyhledává kopřivy, ale saje i šťávy nejrůznějších dalších bylin, trav i nižších dřevin. Perlovec zhoubný (Icerya purchasi), červec původem z Austrálie, dnes trápí pěstitele citrusů i kaktusáře po celém světě.

Puklice

Obávaní červci z čeledi, která nese shodný název s podřádem červcovití, se vyskytují i u nás. Puklice švestková (Parthenolecanium corni) saje šťávy dřevin, především ovocných. Půlcentimetrové samičky jsou kryty kompaktním štítkem, pod nímž samička schovává vajíčka. Když samička uhyne, štítek ještě po nějakou dobu chrání mladé vylíhnuvší se larvy, které nejprve sají šťávu z listů a později na větévkách přezimují. Na jaře se soustředí na mladé výhonky.

Štítenka čárkovitáŠtítenka čárkovitáAutor: Archiv ireceptar.cz

Štítenky

Sotva 2 mm velké, přisedlé a beznohé samičky této čeledi se ukrývají v brnění z vosku, ze starých larválních svleček a z výkalů. Larvy jsou pohyblivé pouze po vylíhnutí. Jakmile najdou vhodné místo, přisají se, vytvoří si voskový štítek a dále nikam neputují. Štítenka čárkovitá (Lepidosaphes ulmi) saje šťávy nejrůznějších dřevin, mladé stromky může i zahubit. Při velkém napadení vypadají štítky a svlečky této štítenky na kůře jakoby strupovitě. Vajíčka přezimují ve voskové schránce na konci zadečku samice, která již uhynula. Štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus) pochází z Číny, ale byla zavlečena do ovocných sadů po celém světě. Při velkém náporu způsobuje úhyn mladých stromků, na větvích tvoří kolonie štítenek šedý povlak. Larvy napadají i ovoce – na jablkách a hruškách vytvářejí malé červené skvrny, v jejichž středu najdeme 2 mm velké štítky s larválními svlečkami. Na rozdíl od většiny druhů dovede tato štítenka za sezonu zplodit i tři generace; přezimují larvy.

Štítenka zhoubnáŠtítenka zhoubnáAutor: Archiv ireceptar.cz

Jak na červce?

Vedle insekticidů je při pečlivé aplikaci účinný i zdravotně nezávadný postřik na bázi olejů, například Biool nebo Rock effect. Používáme je opakovaně v různých stadiích vývoje škůdce. Podobně ani chemické insekticidy nemusí účinkovat hned napoprvé stoprocentně, protože červce chrání voskové štítky. Larvy i dospělce červců likvidují slunéčka i jejich larvy. Ve sklenících se proti červcům používají také dravá australská slunéčka Cryptolaemus montrouzieri a novozélandská slunéčka Rodolia cardinalis. V některých zemích jsou používány i parazitické vosičky Cryptochaetum iceryae či houby Verticillium lecanii. Podobně jako mšice i červce mohou opatrovat a „dojit“ mravenci. V takovém případě může pomoci poprášit stonky rostlin a zem pod nimi křemelinou (rozsivkovou horninou čili diatomitem). Drobounké křemičité částečky způsobují mravencům pohybové potíže.