Mišpule obecná
Za zvláštním názvem se skrývá keř či menší strom, který nás obdařuje plody, jež chutnají podobně jako hrušky. Jedná se o opadavý listnatý keř dorůstající až 5 metrů. Spadá do čeledi růžovité a keř lze využít na zahradě, i jako okrasný. V dřívějších dobách nebyla tato rostlina na zahradách nic neobvyklého, už jen kvůli tomu, že v našich podmínkách dobře prospívá a plodí bez většího opečovávání.
Košík premrzlých mišpulí
Tento nenáročný keř se vám odvděčí malvicemi (mají hruškovitý tvar a jsou žlutohnědé barvy), které získají vynikající sladkou chuť až tehdy, když je necháte na stromě přejít mrazem. Poté se můžete pustit do sklizně. Samozřejmě je můžete očesat i dříve a uložit do přepravky, ale sladké chuti se dočkáte až za několik týdnů. Jestliže si vezmete takto „došlou“ malvici a tu, která přešla mrazem na stromě, sami usoudíte, že je chuťově o dost lepší ta druhá varianta. Konzumovat je můžete čerstvé, sušené, udělejte z nich džem, kompot, prostě se fantazii meze nekladou. Nedozrálé mají chuť trpkou, ale i takové plody najdou své uplatnění, neboť se přidávají do ovocných moštů a vín.
Pěstování mišpule je opravdu velice primitivní záležitost, protože se jedná o zcela nenáročný keř. Při výběru místa hledejte spíše slunný kousek zahrady, ale mišpule zvládne i polostín. Nemá žádné zvláštní požadavky na zálivku ani hnojení, snese i horší kvalitu půdy. Pro škůdce a choroby není mišpule atraktivní, takže v drtivé většině případů nemusíte nic takového ani řešit.
Kdouloň obecná
U nás v ČR je kdouloň používaná nejčastěji jako podnož (rostlina, která se využívá pro roubování nebo očkování jiné rostliny) pro jiný druh ovoce (např. hrušně). Kdouloň je strom nebo keř, který doroste do výšky 8 metrů, ale počítejte i se širokou korunou – až 5 metrů.
Plody jsou malvice kulatého tvaru, připomínají jablíčka, ale jsou na rozdíl od nich tvrdá jako skála. Plody voní po citrusech a v syrovém stavu se nedají jíst. Nejčastěji se kdoule zpracovávají do džemů a marmelád. Po upečení kdoule vzniká poživatelná varianta, která se dá spojit se smetanou nebo máslem. Výsledek je nejen poživatelný, ale i velice chutný. Možná si někdo dává dohromady kdoule s alkoholem a i to je pravda, neboť se z kdoulí na Balkánu pálí rakija. Plody se sklízejí v říjnu nebo listopadu než nastanou mrazy. Zralý plod poznáte podle jasně žluté barvy a citrusové vůně.
Pěstování je, stejně jako u mišpule, jednoduché. Kdouloně se vysazují ideálně na podzim na slunné místo, které je alespoň trochu chráněno před větrem. Kdouloň je v růstu celkem rychlík, proto je nutné keř na jaře prořezávat. Na zimu zakryjte kořeny kompostem a chvojím, abyste je ochránili před mrazem. V době velkých veder dopřejte rostlině zálivku.
Kdoule jsou výjimečné především svou vůní
Kdoule i mišpule jsou zdravé a léčivé
Kdoule – plody jsou bohaté na třísloviny a pektiny, vlákninu. Pomáhají při průjmech, čaj je nápomocen při kašli, regulují množství cholesterolu v krvi. Jsou vhodné pro diabetiky, neboť snižují glykémii. Uplatnění najdou i v kosmetice.
Mišpule – odvar z plodů se používá vnitřně při nemoci jater a zevně jako ústní voda při zánětu v krku nebo na afty. Pokud dužinu smícháte se lžičkou medu, nachystáte si tak skvělou pleťovou masku.
Zdroje: abecedazahrady.dama.cz, www.bylinkyprovsechny.cz, zahradkarskaporadna.cz
