obrázek z archivu ireceptar.cz

Stromy se probouzejí

Ptáci zpívají a větévky pod jejich nožkami ožívají. Co přiměje pupeny, aby se opět rozvily? Jak pulsuje život uvnitř stromu? A jaké tajemství a poklady skrývají lesy?

Na pilířích stromů stojí chrám přírody, bez nich bychom nemohli žít ani my. Kromě toho odedávna obdivujeme jejich krásu a majestátnost. Procházka lesem nás naplní klidem a pohodou, ať už sbíráme houby, nebo jen posloucháme šumění v korunách. A zahrada by bez stromů byla jako bez duše.

Obří pumpa mezi zemí a nebemObří pumpa mezi zemí a nebemAutor: Archiv ireceptar.cz

Co skrývají pupeny?

V zimě se životní pochody stromů snížily na minimum a růst zcela ustal. Listnáče shodily listy, jehličnany si jehličí zvyklé na tvrdé podmínky sice ponechaly, ale i ony dlely v polospánku – donutil je k tomu mráz a nedostatek světla.

Po celou zimu byly zranitelné konce větviček chráněny šupinami pupenů. Tuhé a často voskem nebo pryskyřicí pokryté šupiny nad nimi tvořily nepromokavý štít. Chránily zárodek budoucího života, tedy maličký letorost s miniaturními složenými lístky a někdy i s kvítky.

Když se strom probouzí ze zimního spánku, pupeny se začnou otvírat. Vlivem stoupající teploty a delšího dne se mění poměry látek, především hormonů, které životní procesy stromu řídí. Fytohormony, které pupen uspaly, s nástupem jara mizí. Šupiny odpadnou, lístky a květy se rozvíjejí a rostou udivující rychlostí. Prodlužuje se i větévka, letorost, u některých stromů nejvíc právě v prvních jarních týdnech.

jarní bukový lesjarní bukový lesAutor: Archiv ireceptar.cz

Jaký les stvořila příroda?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Dřevo pocházející z lesů, o něž je pečováno v souladu s přírodou, nese mezinárodně uznávaný certifikát FSC.

Lesy člověkem obhospodařované fungují zcela jinak než pralesy, tedy lesy původní. Pokud pěstujeme les pro užitek, jsou zásahy samozřejmě nezbytné. Přesto se však dnes lesnictví naštěstí pomaloučku navrací k přirozenější a rozmanitější skladbě druhů dřevin. Ta zajistí větší odolnost lesa vůči škůdcům i dalším nepříznivým vlivům a také je mnohem živějším a rozmanitějším kusem přírody, který skýtá domov mnoha živočichům.
Ovšem i prales (tedy zcela přirozený les) se všemi jeho dokonalými cykly je pokladem, kterého je třeba v přírodním dědictví alespoň kousek zachovat. K tomuto účelu slouží národní parky a rezervace. Bohužel v naší zemi se kolem péče o ně vedou spory, v nichž jsou vědecké poznatky často odsouvány do pozadí. Oproti tomu například na bavorské straně Šumavy vytvořila příroda sama a bez velkých investic člověka hodnotný prales, který odolá i náporům škůdců. Pro turisty je nyní výjimečným místem k odpočinku i zdrojem poučení. Tato cesta však vyžaduje trpělivost, přírodě je třeba poskytnout čas. V určité fázi obnovy totiž les z našeho pohledu „nevypadá dobře“, protože staré uschlé stromy stráží mladé semenáčky, jež teprve vyrostou. Ani těžká technika, která devastuje měkkou lesní půdu, na taková místa nepatří.

Přátelé stromů

Vyhynutí dnes hrozí nejen řadě zvířat, ale i tisícům druhů stromů. A především v tropických pásmech planety stále pokračuje živelné odlesňování. Například nesmírně cenné pralesy Indonésie, které jsou mimo jiné domovem posledních orangutanů, padají za oběť plantážím palmy olejné. Mění se v pustinu ošetřovanou nezřízeným množstvím herbicidů a pesticidů, na což doplácejí i původní obyvatelé. Zdraví nijak neprospívající palmový olej je přidáván do nejrůznějších potravin a dokonce slouží jako tzv. biopalivo.

lužní leslužní lesAutor: Archiv ireceptar.cz

Krajině, která nás bezprostředně obklopuje, můžeme pomoci výsadbou nových stromů a péčí o ty stávající, tvorbou živých zelených zahrad a ohleduplným chováním k lesu. Ale i mnohé z toho, co se děje v dalekých krajích, kde les před krátkozrakou vidinou zisku ještě nechrání rozumné zákony, můžeme ovlivnit. Například tím, že nebudeme podporovat produkci palmového oleje.

Akční letáky