Co je pilatka švestková? Jednoduše řečeno jde o škůdce, který se zaměřuje hlavně právě na švestky, ale stejně tak může poškodit i další peckoviny, nebo poničit úrodu jablek i hrušek. Jde o drobný hmyz, jehož samice kladou vajíčka do nezralých plodů. Z nich se poté vyvinou larvy, které dobře známe jako červy, kvůli nimž někdy i značná část úrody přijde vniveč, plody se nemohou vyvíjet a dozrávat.
Oproti tomu obaleč švestkový je malý motýlek, jehož přítomnost v dozrávající a zralé švestce poznáme podle charakteristického průhledného výtoku na jejím povrchu. Také on, respektive jeho larvy, dokáží zlikvidovat značnou část úrody.
Jaké jsou odrůdy švestek a jak na jejich sklizeň? Podívejte se ve videu:
Připravte se na rychlý zásah
Jak se můžeme proti pilatkám a obaleči co nejúčinněji bránit? Upřímně řečeno – není to jednoduchý boj, tyto druhy hmyzu se velmi rychle množí a bez zásahu můžeme přijít opravdu o celou úrodu. Není tedy na co čekat a při prvních náznacích napadení kteréhokoliv stromu na zahradě je čas zahájit protiútok. Ve chvíli, kdy škůdci již napadli úrodu, není čas na prevenci. Je třeba zasáhnout buď feromonovými deskami, na které se nachytají dospělí samečci, bez nichž samičky zkrátka oplodněná vajíčka nenakladou, nebo zvolíme (ač neradi) doporučený insekticid.
S ohledem na přírodu
Ti ze zahrádkářů, kteří se snaží hospodařit co nejekologičtěji, mohou vyzkoušet pro přírodu poněkud smírnější řešení, i když ani to se tak docela bez chemie neobejde. Řeč je o přípravku, který si zvládne namíchat každý doma ze surovin, jež má docela určitě k dispozici. Půjde o směs 100 mililitrů octa, stejného množství stolního oleje, dvě lžíce prostředku na mytí nádobí nebo jiného detergentu a jednoho litru vlažné vody. Vše důkladně promícháme a postřikovačem rozprášíme na všechny pilatkou napadené stromy. Musíme ale brát v úvahu, že takový postřik působí jen v místě, na které se dostane. Postřik tedy musí být opravdu důkladný.
Když se nebudeme bránit, pilatka nás připraví o úrodu
Nejlepší je prevence
Tak, jako ve většině podobných případů, je ale rozhodně lepší prevence než následné hašení již vzplanutého požáru. Jak se tedy na zahradě chovat, aby alespoň ta příští úroda byla zdravá a bez poškození pilatkami? K tomu je třeba si dobře uvědomit, jak vlastně tito škůdci žijí. Dospělec, který se na jaře vylíhne z kukly, naklade vajíčka do zárodku plodu. Z vajíčka se stane larva, která se plodem živí, a když jej zlikviduje, je dokonce schopná se přestěhovat do dalšího (dokonce i třikrát po sobě). S jedním z takových plodů potom padá ze stromu, v zemi se zakuklí, přečká zimu a na jaře se vylíhne. Proces se opakuje, jen s mnohem větším množstvím škůdců.
Je třeba poznat nepřítele
Nyní si tedy můžeme položit otázku, jak proti pilatkám co nejúčinněji zakročit. Nejlepší je hned v počátku možné invaze důsledně odstraňovat napadené (a pro jistotu i jen podezřelé) plody. Zabráníme tak případnému stěhování larev. Lepové desky, umístěné v blízkosti stromů odlákají samečky, samičky zůstanou neoplodněné a i to bude část úspěchu. Další krok, který zajistí pro příští rok méně pilatek na zahradě, je poctivý sběr spadaných plodů, čímž zabráníme usazení larev v zemi a jejich zakuklení. A naposledy - na jaře bude dobré nakypřit půdu kolem stromů. Porušíme tak její povrch a úkryty pilatek, jejichž kukly se přestanou vyvíjet.
Obaleč přezimuje pod kůrou
Zatímco pilatky přezimují v zemi, a tak jim časné nakypření může udělat čáru přes rozpočet, obaleči jsou v tomto směru obezřetnější a před chladem se schovávají přímo pod kůrou stromů, odkud je vypudíme jen velmi těžko. Podařit se to může jen přírodě, a to tehdy, když teplota klesne pod mínus dvacet stupňů Celsia. V tu chvíli většina budoucí generace obalečů nemá šanci přežít a úroda je pro další rok s největší pravděpodobností zachráněna.
Je to hodně práce? Tentokrát ano, jde o náročnější postup. Za zdravou a bohatou úrodu nejen švestek to ale určitě stojí.
Zdroje: hnojik, pasti, zahradkarskaporadna, floranazahrade
