Zdroje: extension.psu.edu, bhg.com
Proč je světlo tak důležité?
Je jisté, že každá rostlina chce to své. Pěstební podmínky jsou dány především původním podnebím a geografickými podmínkami, z nichž rostliny pocházejí. Křížením pak vznikají další odrůdy, které se mohou maličko lišit. Některé rostliny vám zase ledacos odpustí, když se o ně budete jinak dobře start.
Měnit můžete například pH půdy, které se může dramaticky lišit od zeminy, kterou disponujete na zahradě. Stejně tak dodáváme docela běžně rostlinám nutné živiny, a to nejen organickými materiály, ale také minerálními průmyslovými hnojivy, která jsou dnes běžně k dostání a připravená pro konkrétní zeleň i období v roce.
Také s vodou se můžete naučit zacházet. Zkrotit vodu vám pomůže například kapénkové zavlažování, ale slunce v zahradě ničím nenahradíte. Proto je třeba rozdělit rostliny na stínomilné, zeleň do polostínu a na plné slunce.
trvalky
Co je stín, polostín a co slunečné stanoviště?
Zatímco stín je skutečně neosluněné místo pod stromy nebo u nějaké jiné slunci neproniknutelné překážky, polostín může být mozaikový nebo toulavý. Znamená to, že na rostlinu sice někdy během dne dopadají sluneční paprsky, ale jen několik málo hodin denně. Polostín je definovaný dvěma až šesti hodinami oslunění. Slunečné stanoviště je takové, které oplývá dostatkem světla celý den a na rostliny zde dopadají sluneční paprsky přímo, a to i během poledne.
Podívejte se, které rostliny patří do stínu. Poradí vám paní Dana, která na YouTube kanálu Zahrady od Dany nejen radí, ale také ukazuje konkrétní rostliny:
Kterépak další rostlinky snesou stín? Pokud je navíc stinné místo i velmi vlhké nebo jde dokonce o kraj jezírka či tůně, můžete se směle pustit do pěstování sítiny, rákosníku, pérovníku nebo popelivky převalského.
Nezapomeňte také, že ve videu zmíněné bohyšky překypují variantami a dekorem listů. Je jich skutečně obrovské množství, a proto i několik různých bohyšek udělá velikou parádu.
trvalky do stínu
Rostliny, které si hoví v polostínu a na slunci
Do polostínu se hodí jirnice, která může být i na plném slunci, ale jen pokud má velmi vlhkou půdu. Vlhko a žár miluje také kyprej vrbice, přeslička nebo krásná travina metlice trsnatá. Podobně jsou na tom i denivky, kopretiny, orlíčky, zvonky nebo kontryhel a chrpy. Vzhledem k tomu, že vyloženě vlhko je v zahradě jen málokdy, patří tyto rostliny běžně do polostínu, kdy zvládnou normální či horší závlahu.
Slunce milují tlustolisté trvalky, které patří k bezúdržbovým až téměř nesmrtelným druhům zeleně, které směle čelí i suchu někdy i nedostatku živin. Do této kategorie patří rozchodníky a rozchodníkovce, netřesky a netřeskovce, obecně všechna séda a například také šruchy i kosmatce. Běžnou dobře propustnou půdu a plné slunce zvládnou a milují také všechny možné bylinky. Šalvěj, mateřídouška, tymián, oregano čili dobromysl, meduňka či levandule, řebříček.
Mezi krásně kvetoucí rostliny na slunce patří také třapatky a třapatkovky čili rudbekie a echinacey, popínavý zimolez, plamenky čili floxy. Na slunci či v polostínu si libují také kohoutek chalcedonský nebo rozrazil klasnatý.
Jak se pozná les, kde zaručeně rostou houby? „Stoprocentní jistotu nemáte nikdy,“ říká v novém podcastu iReceptář do ucha Markéta Vlčková. Pusťte si ho ZDE:
