Tajemné tilandsie milují slunce a mlhu

Tilandsie jsou velmi neobvyklé, okouzlující rostliny. Můžete je zavěsit na kousku dřeva či kamene v okenním výklenku. Žijí totiž epifyticky. Prospívají i v suchých a slunných bytech. Mezi pokojovými rostlinami není mnoho druhů, které jsou tak skromné. Pravidelné rosení, ba i hnojení však vyžadují.

Možná jste se v zahradnictví či květinářství už setkali s neobvyklými rostlinami, mnohdy zářivě barevnými, či naopak jemnými a jakoby ojíněnými, které se povalovaly s kusem kamene na pultě nebo v krabici. Někteří prodavači tvrdí, že stačí tuto rostlinu doma položit i s kamenem na polici a tím veškerá péče o ni končí. "Žije ze vzduchu," tvrdí. O rostliny se však přece jen postarat musíte. Potřebují takovou péči, která odpovídá podmínkám, v nichž žijí ve volné přírodě.

Rostliny, jež žijí na větvích i skalách

Tilandsie patří do početné skupiny broméliovitých rostlin. Jejich domovinou je Amerika. Do Evropy je dovezli Kolumbovi následovníci a kolem roku 1753 dal C. Linné rostlinám název Tillandsia.

Zpočátku byly považovány za cizokrajnou formu jmelí, neboť rostly v korunách stromů. Ovšem na rozdíl od poloparazitického jmelí nejsou tilandsie parazitické vůbec. Na stromech jsou pouze přichycené, podobně jako orchideje.

Téměř všechny tilandsie žijí epifyticky, rostou bez půdy, a stromy a další rostliny (např. kaktusy) využívají pouze jako podklad.

V přírodě tilandsie rostou jak na živých rostlinách, tak na na skalách, dokonce i drátech elektrického vedení, na zdech či plotech. Jsou to místa, kde jiné rostliny nepřežijí a proto zde nemají konkurenci. Tilandsie jsou totiž světlomilné, milují přímé sluneční světlo, zastínění by nesnesly. Proto se jim tak daří na holých skalách a na větvích ve vrcholcích stromů.

Tilandsie pijí mlhu

Tilandsie mají pozoruhodnou stavbu těla. Nejčastěji je trsovitá a u většiny druhů je tělo pokryto stříbrnými šupinkami. Ty mají několik funkcí.

Chrání rostliny před nadměrným slunečním zářením a přehříváním.
Slouží k příjmu vody a živin. Fungují podobně jako savý papír nebo houbička.

Vodu získávají rostliny z deště, rosy, mlhy a vzdušné vlhkosti. Šupinky u rostlin rostoucích v oblastech s nižšími srážkami vypadají jako malé hřebeny, kterými tilandsie "vyčesávají" vodu z mlhy. Pokud se šupinky dostanou do kontaktu s vodou, rychle se nasáknou (ztratí tím stříbrnou barvu) a vodu přivedou k povrchu těla. Rostlina navíc umí s vodou dobře hospodařit.

Kořeny slouží tilandsiím většinou jen pro přichycení rostliny k podložce, ne k příjmu vody a živin. Jsou kratší, tenké, ale velice pevné. Druh Tillandsia usneoides dokonce nemá kořeny vůbec – roste jako trsy tisíců malých spojených rostlinek zavěšených na drátech a větvích.

Živiny tilandsie získává z organických zbytků a minerálních látek usazujících se na povrchu těla. Ve vlhku se tyto látky rozpouštějí a jsou vstřebávány společně s vodou.

Jediný květ za život

Jako všechny broméliovité rostliny i tilandsie kvetou pouze jednou za život. Rostlina tvoří květenství několika květů a po opylení a dozrání se z plodů uvolňují ochmýřená semena. Ta jsou větrem odnášena podobně jako „padáčky“ našich pampelišek. Chmýří slouží jednak k letu, jednak k přichycení na vhodném podkladu.

Základní vodítko pro pěstitele

Rostliny přežijí bez poškození měsíc až dva bez zálivky, ale takové hladovění se nesmí často opakovat.

Podle vzhledu rostlin můžeme poznat, odkud tilandsie pocházejí a jaké mají nároky na vodu.

Rostliny celé stříbrné, hustě pokryté šupinkami, rostou v suchých oblastech vystaveny přímému slunci a jejich nároky na vodu nejsou velké. U rostlin zelených, téměř bez šupin, je tomu naopak.

Protože mají tilandsie rády slunce a vzduch, velice jim prospívá letnění. Snášejí rozmezí teplot 10 až 35 °C, optimální teplota je 20 až 25 °C.
V zimě jim prospívá osvětlování například zářivkou, není však nezbytné.
Rozmnožují se vegetativně odnožemi a generativně semeny.

Jak tilandsie hýčkat?

V ideálních podmínkách je každý druhý den rosíme, nebo ponoříme rostliny asi na 15 min do nádoby s vodou.
Používáme odstátou vodu, ještě lepší je dešťová nebo destilovaná. Voda z potrubí obsahuje minerální látky (tzv. vodní kámen), které zanášejí šupinky na těle rostlin a tím je poškozují.
Do zálivky (rosení) přidáváme jednou za 14 dní hnojivo − asi v poloviční koncentraci než pro běžné pokojové rostliny, případně použijeme hnojivo pro orchideje.

Jak je správně nakupovat?

Při nákupu vybírejte jen zdravé, silné rostliny a pokud kvetou, měly by mít odnože. Jinak se může stát, že rostlina odkvete a odumře bez potomků. Některé firmy totiž používají chemii, aby ještě nedospělé rostliny bez odnoží donutily vykvést.

Nikdy také nekupujte různě nepřirozeně barevné rostliny (červené, žluté, modré a další). To není přirozené zbarvení rostlin – jsou nastříkány sprejem, jehož obsah ucpal a znehodnotil šupinky na povrchu rostliny a znemožnil rostlině přijímat vodu a živiny. Takové tilandsie po čase umírají.