Základem receptu na dobře a rychle zrající kompost je vyvážené složení. Vylehčující materiály, které jsou bohaté na uhlík, tzv. hnědé, by měly tvořit polovinu až dvě třetiny celku. Patří mezi ně listí, sláma, štěpka, piliny, papír nebo karton. Zbytek pak tvoří rovněž důležitá „zelená“ složka bohatá na dusík: čerstvá tráva a plevel, trus a moč či zbytky luštěnin.
Pokud by převažovaly, převládnou nežádoucí anaerobní procesy a dusík bude unikat ve formě čpavku. Materiály hnědé a zelené je třeba důkladně promíchat. Vyvážený poměr má již samo o sobě seno, hnůj s dostatkem slámy a většina kuchyňského odpadu.
Ruční obraceč neboli provzdušňovač kompostu je šikovným příslušenstvím především ke kompostéru
Pěkně pohromadě
Kompostér, ohrádka, nebo hromada? Pro malé zahrady jsou ideální kompostéry, nejlépe dva – zatímco jeden zraje, druhý můžete doplňovat. U objemných a vysokých kompostérů však funguje i průběžná sklizeň kompostu, který v dolní části dozrál, zatímco horní plníte.
Pokud máte odpadu více, oceníte prostornou ohrádku. Stěny mohou být ze dřeva, cihel či kamenů. U dobře namíchaného kompostu není postranní větrání (například mez latěmi) nutné. Může sice k provzdušnění přispět, v mezerách však rád raší plevel.
V nouzi lze kompostovat i na volné hromadě, zhruba 2 m široké, 1,5 m vysoké a libovolně dlouhé. Nižší a užší by nevytvořila potřebné teplo, větší by bránila přístupu vzduchu ke středu. Počítejte však s tím, že pokud ji nebudete prohazovat, okrajové části hromady se nerozloží dokonale.
Ohrádku si můžete postavit i z palet
Tipy
Nebraňte kompostu v kontaktu s půdou. Ze zdravé půdy se nastěhují mikroorganismy, na kterých rozklad stojí, a později se přidají i žížaly a další pomocníci. Výjimkou jsou otočné kompostéry, ve kterých se obsah promíchává a provzdušňuje otáčením bubnu. Kontakt s půdou nahradí přidání startéru nebo pár lopat surového, napůl vyzrálého, a tudíž na rozkladače velmi bohatého kompostu – toto naočkování je prospěšné i u kompostu běžného.
Pokud materiál zmáčknete, měli byste z něj vytlačit jen pár kapek vláhy. Příliš vody rozkladu neprospívá, za vytrvalých dešťů kompost zakryjte. Za sucha ho můžete naopak zavlažit – nejlépe kopřivovým zákvasem či zkvašeným drůbežím trusem, které přidají i cenné živiny a podpoří zrání.
Pokud materiály předem podrtíte či nasekáte, bude rozklad rychlejší. A snazší bude i případné prohazování.
Co s plevelem?
Kořeny a oddenky postačí nechat uschnout na sluníčku, pak je můžete do kompostu přidat bez obav. Se semeny je to horší – ta zničí leda vysoká teplota, kterou zajistí horké kompostování.
Rychlé a horké, zkrátka intenzivní kompostování
Kompost díky němu uzraje dříve a horká fáze, kdy teplota stoupne až na 65 °C, zlikviduje zárodky chorob rostlin a semena i oddenky plevelů. Díky tomu můžete zkompostovat veškerý odpad ze zahrady a získat mimořádně kvalitní výsledek. Abyste se dočkali úspěchu, musíte však kompostér či ohrádku dobře krmit a zrání podpořit provzdušňováním. Rozmanité materiály si lze střádat předem, například je skladovat v malých kupkách nebo pytlích pod kompostérem. Proces rozkladu začne teprve poté, až je smícháte a dovolíte, aby se v kompostu drželo teplo.
Poté co připravené materiály smícháte dohromady, bude přibližně po tři týdny probíhat horká fáze. V této době je vhodné kompost nejméně jednou týdně přehodit, aby se provzdušnil – mikroorganismy ke své práci kyslík nutně potřebují a rychle ho spotřebovávají. Pokud tedy nemáte kompostér otočný, kde stačí zatočit bubnem, nebo kompostér tvaru koule, který se kutálí po zahradě. V ohrádce si na přehazování nechejte dostatek prostoru, nebo si rovnou připravte dvě vedle sebe.
Po odeznění horké fáze teplota klesne na 20 °C a pokud má materiál kontakt s půdou, nastěhují se do něj žížaly, stínky, svinky a další pomocníci, na které bylo předtím příliš teplo.
Za měsíc či dva vznikne takzvaný surový kompost. Ten můžete využít jako skvělé hnojivo i mulč. Zúrodňuje půdu, obohacuje ji o humus a dodává do ní prospěšné mikroorganismy. Kompost je v této fázi také účinným očkovacím materiálem pro další kompostování. Nehodí se však jako pěstební substrát pro výsevy, není dostatečně jemný a neprospívá klíčení semen. Další rozklad surového kompostu opět urychlí přehazování nebo otáčení (stačí jednou za dva týdny). Do půl roku vznikne plně vyzrálý, jemný kompost tmavé barvy, který jemně voní jako lesní prsť. Rozklad, který započal v létě, bude pomaleji, ale jistě dobíhat i v průběhu zimy. Na jaře ho můžete využít jako vynikající pěstební substrát na záhony i do nádob.
Víko chrání kompost před přemírou deště
Pelíšek v kompostu
V kompostovací ohrádce může najít zimní úkryt řada vítaných hostů, od užovky a ropuchy přes slunéčko až po ježka. Pokud se v zimě dobře prospí, zjara vám pomohou s ochranou zahrady – třeba před hraboši a hryzci. Ježkovi můžete připravit i domek v podobě dřevěné bedničky, který bude ze všech stran kompostem chráněn, jen z jedné strany bude mít přístupný vchod – a ten pak zahrnete listím.
Pokud kompost slouží jako zimní ubytovna, chránící nájemníky před mrazem, měli byste na konci září přestat s přehazováním – nastěhovat se mohou již během října. A velké opatrnosti je třeba i při časnějším jarním odebírání kompostu.
Poslední provzdušnění kompostu naplánujte na konec září, abyste případné zvířecí nájemníky neporanili
O autorce
Jana Bucharová vystudovala biologii na PřF UK. Kouzla přírody již dvacet let využívá na zahradě, která je zdrojem potravy, poznání, potěšení i útočištěm mnohých živočichů.
Související články
Více článků a zajímavostí nejen ze zahrady naleznete v srpnovém vydání časopisu Receptář
Zdroj: časopis Receptář
