Zdroj: ekolist.cz, www.dumazahrada.cz
Půda je základ
I malé děti ve škole se učí, že rostliny potřebují světlo, vodu a půdu. Samozřejmě i vzduch obsahující oxid uhličitý, ale toho máme spoustu. Volba ideálního stanoviště nás zajímá kvůli množství slunečního svitu. Vhodné je také sesadit k sobě rostliny, které vyžadují stejné množství zálivky. I když v našich končinách v tom nebývají až tak velké rozdíly. Zbývá půda a některé rostliny jsou náročnější než jiné.
Půdu na naši zahradě můžeme sami kultivovat
Důležitá je propustnost, živiny i kyselost nebo zásaditost. Některé květiny vám drobné přešlapy odpustí, jiné ale neporostou, i kdyby měly to nejskvělejší místečko s vlhkostí tak akorát.
Jak zjistit, co máme na zahradě?
Vezměte trochu vlhké půdy to ruky a zmáčkněte ji. Písčitá půda se neslepí a bude se okamžitě drolit. Jílovitá půda je podobná keramické hlíně, v dlani se stlačí do konzistentní mazlavé hmoty, která drží dobře tvar a nerozpadá se. Ideálně se hlína trochu slepí, ale při doteku se začne rozpadat, humózní měkké částečky se budou lepit na prsty.
Pokud byste trošku hlíny ze zahrady rozmíchali ve vodě, zrnka písku by padla na dno a vytvořila okamžitě vrstvu sedimentu. Ale lehké humózní částečky by plavaly na hladině.
Propustnost hlíny můžeme sledovat při každém zalívání. Půda písčitá je propustná a vláhu nezadrží, jílovitá naopak vytvoří krustu bahnité vrstvy. Ani jedno nechceme. I když některé rostliny rády propustnou půdu, písek neudrží vláhu ani živiny. Navíc je i náchylná k přehnojení.
Dalším důležitým kritériem je pH
Víme, že některé rostliny porostou všude, alkalická nebo kyselá půda je nezastaví v růstu. Nicméně jiné druhy v nevhodné půdě neporostou i kdybyste jim podstrojovali jinak. Rododendrony, azalky, borůvky a brusinky či vřesy milují kyselou zeminu.
Zásaditá neboli alkalická půda v rozsahu pH 7,2 až 8,5 obsahuje vyšší podíl vápníku a je ideální pro čemeřici, plamének, mochnu nebo karafiáty. I zvonky porostou v zásadité půdě, stejně jako hortenzie, šeřík nebo zimolez.
Co máme na zahradě?
Jaká je naše zemina, to můžeme zjistit několika způsoby. Nejjednodušší je použití lakmusových papírků, které nám zabarvením indikují i konkrétní stupeň pH. Pokud jsme si je ale zapomněli koupit, můžeme pH také odhadnout podle výskytu plevelů. Šťovík, přeslička a jitrocel preferují kyselou zem a alkalická je zase příhodná pro hořčici nebo komonici.
Testováním s pomocí domácích prostředků nezískáme přesný obrázek o stavu půdy, ale může napovědět pokud je zemina extrémně zásaditá nebo kyselá. Takový test si můžeme vyzkoušet s malým množstvím zeminy, které rozdělíme do dvou misek. Do jedné přidáme ocet, do druhé jedlou sodu a čekáme na reakci. Ocet bude reagovat, pokud je zemina alkalická a soda zareaguje s kyselou půdou. Jestliže se nestane vůbec nic, mohlo by se jednat o ideální neutrální pH, které miluje většina rostlin.
I obsah soli v půdě je důležitý
Kompost
Nezapomeňte, že důležité je i pH vašeho domácího kompostu! Podle toho, co na něj dáváte, ovlivňujete jeho kyselost nebo zásaditost. Pomalu se rozkládající mechy a jehličí kompost okyselí, ale vápněním můžeme vrátit pH do normálu.
