Tipy a triky na pěstování bylinek
Zdroj: Shutterstock.com

10x tipy a triky na pěstování bylinek

Stačí pár lístků či jehliček, a jídlo se rázem změní v delikatesu. Pěstování bylinek pak není většinou nijak obtížné, stačí jen vědět, co která z nich potřebuje.

Správné místo

Bylinky potřebují během dne šest až osm hodin slunečního svitu. Těch, které dobře snášejí stín, je minimum – máta, kerblík nebo meduňka. Vyloženě na slunci se bude dařit bylinkám středomořským, jako jsou rozmarýn, tymián či levandule. Jednoduchým vodítkem je vzhled rostliny – ty s velkými zelenými listy potřebují hodně vláhy. Naopak ty s malými lístky, často šedavé barvy a s jemnými chloupky, mají rády hodně slunce. Dostatek slunce je u aromatických rostlin důležitý i proto, aby co nejvíce voněly.

Vhodné načasování

Bylinky vysazujeme či vyséváme na jaře a na podzim. Jaro je ideální pro vytrvalé bylinky, které potřebují trochu víc času na to, aby vyrostly – třeba tymián, šalvěj nebo saturejka. Kdybychom je vyseli později, nestihnou jim vyrůst takové kořeny, které by odolaly suchu, a rostliny by uschly. Bylinky citlivé na mráz vysazujeme až po zmrzlých – například bazalku nebo citronovou verbenu.

Můžeme si pořídit speciální substrát pro bylinky, nebo dokonce pro konkrétní bylinky Můžeme si pořídit speciální substrát pro bylinky, nebo dokonce pro konkrétní bylinky Zdroj: Shutterstock.com

Substrát je základ

Můžeme si pořídit speciální substrát pro bylinky, nebo dokonce pro konkrétní bylinky, třeba pro levanduli. Levnější však bude si ho namíchat – naprostá většina bylinek dává přednost zemině lehké, vzdušné. Můžeme smíchat tři díly zahradního kompostu se dvěma díly kokosového vlákna a jedním dílem hrubšího písku. Když do směsi ještě přimícháme kamennou moučku, například dolomitický vápenec, postaráme se tím o lepší obranyschopnost rostlin.

Špatní sousedé

O nezdravých kombinacích plodin nebo třeba stromů, keřů a rostlin už leccos víme, ale mezi takové sousedy potížisty patří i některé bylinky. Například anýz a kopr příliš silně konkurují mrkvi, šalvěj patrně neprospívá růstu okurek a cibule. Další spíše nevhodnou kombinací je kopr s rajčaty, heřmánek s petrželí a tymián s majoránkou. Pokud pěstujeme fenykl, bude lepší vysít ho dál od ostatních plodin, jejichž chuť i růst by mohl negativně ovlivnit.

Dobří sousedé

Téměř s každým se snese meduňka, takže pokud nám někde v bylinkovém záhonu zbylo místo a nevíme, co s ním, bude nejspíš pokaždé dobrou volbou. Do jedné nádoby můžeme sesadit kopr, majoránku a petržel, z trvalek se k sobě hodí estragon, šalvěj, tymián. Nejlepší je sesazovat k sobě bylinky s podobnými nároky na slunce, zeminu a závlahu.

Drenáž

Především začátečníci zpočátku hůř odhadují správnou dávku zálivky. Bez rozdílu všem bylinkám, ať už milují sucho nebo vlhko, prospěje na dně nádoby vrstva drenáže – keramzit, perlit, kamínky či různé směsi materiálů. Drenáž je vlastně jakási pojistka pro nezkušené nebo zapomnětlivé – když uděláme chybu, tato odvodňovací vrstva může leccos zachránit. Mezi keramzit a zeminu je pak dobré položit netkanou textilii, která zabrání tomu, aby se mezi drenáž dostala zemina, která by ji pak ucpala.

Aby se neproměnily v plevel

Pokud se nám podaří najít pro bylinku ideální podmínky, může se také stát, že se rozroste tak, až nám to nebude milé. Zahradu pak rychle zaplaví neodbytná máta nebo meduňka. Máme-li omezený prostor nebo tušíme, že by se bylinka mohla rozšířit víc, než bychom chtěli, můžeme ji v sezoně vsadit v hliněném květináči do země a ty choulostivější na zimu vyndat a nechat je přezimovat v příhodné teplotě. Tento postup se hodí i pro bylinky, které mráz vyloženě nesnesou – vavřín, aloisii, myrtu a další.

Bylinkám se nejlépe daří v klasických hliněných květináčích, protože mnohem lépe dýchají. Nádoby z terakoty neboli pálené hlíny jsou porézní, takže dokážou nasáknout trochu vody, pokud jsme to se zálivkou přehnali Zdroj: shutterstock.com

Květináče: hliněné, nebo plastové?

Nádoby z terakoty neboli pálené hlíny jsou porézní, takže dokážou nasáknout trochu vody, pokud jsme to se zálivkou přehnali. Znamená to ovšem také, že se v nich zemina na slunci rychleji vysuší. Ideální je tedy vybrat si nádoby podle toho, kolik konkrétní bylinka potřebuje vody, kde bude stát a jak často ji můžeme zalévat. Nejpohodlnější jsou v tomto směru květináče či truhlíky samozavlažovací, čemuž odpovídá i jejich cena. Pokud se chystáme pořídit velké množství takových nádob, počkáme si na konec sezony, kdy jejich ceny většinou 9:50 Stránka poklesnou.

Vysoký záhon se zeleninou či bylinkami Výhoda vlastních bylinek je v tom, že je máme pořád po ruce Zdroj: Shutterstock.com

Časté sklízení

Výhoda vlastních bylinek je v tom, že je máme pořád po ruce, proto bychom je měli používat často a nečekat na konec léta a pak je najednou sklidit celé. Odštipování nebo odřezávání vrcholových listů či větviček navíc podpoří větvení bylinky, která pak bude pěkně košatá. Bude vypadat lépe a neohne se tak snadno, jako když ji necháme růst o jednom výhonku do výšky.

A co bylinky ze supermarketu?

Tady platí jednoduché pravidlo: bazalka a další bylinky – ač v květináči – se tu prodávají jako potravina, jsou určené k rychlé spotřebě. Většinou jsou rostlinky vedle sebe nahuštěné, čehož ale můžeme dobře využít – jeden květináč bazalky tak můžeme rozsadit do tří až čtyř nádob, které brzy zaplní. Stačí jim dát dobrý substrát a až se vzpamatují a rozrostou, zaštipovat jim vršky 5–8 cm dlouhé, ideálně hned nad místem, ze kterého se větví lístky – odtud pak hezky obrostou.

Titulka Receptar 5 Zdroj: VLM Media

Zdroj: Časopis Receptář

Akční letáky