Pro křehké saláty a vitální rajčata
Listovou zeleninu je třeba zalít každé ráno, aby byla křehká a šťavnatá. Ale hluboce kořenící rostliny, jako jsou rajčata, okurky, ovocné keře aj, je efektivnější zalít jednou za týden (podle aktuálních podmínek) větším množstvím vody najednou. Jen tak se dostane až ke kořenům. Podmínkou je však kvalitní půda, která vodu vstřebá, a mulč, který brání zpětnému výparu a půdu chrání.
Ranní ptáčata zalévají nejlépe
Zalévat brzy zrána se vyplatí, navíc můžeme využít i chladnější vodu (z podzemní nádrže, studny) aniž by rostliny utrpěly šok. Pokud budeme zalévat za horkého dne, část vody se okamžitě odpaří. Přijatelný je i večer, ale ráno je výhodnější – vláha rostlinám pomůže překonat horký den a například rajčata spolehlivě oschnou, takže mokré listy nebudou náchylné k houbovým chorobám.
Podzemní závlaha
Pěstitelé v suchých oblastech již dávno používají velmi efektivní podzemní systémy zálivky. Voda může být trubkami rozváděna například do zapuštěných hliněných nádob, které ji postupně uvolňují přímo v bezprostřední blízkosti kořenů. David Bainbridge ve své knize Úsporné zavlažování zahrady uvádí, že v Etiopii dávala rajčata zavlažovaná tímto způsobem o polovinu větší úrodu než sousední, zavlažovaná stejným množstvím vody do brázdy. Rychlejší alternativou je zakopání jednotlivých nádob do půdy v blízkosti rostlin, do jejichž hrdel poté lijeme vodu. Ideální jsou nádoby z neglazované keramiky tvaru džbánu, s úzkým hrdlem a baňatým tělem. Hrdlo je třeba opatřit víčkem nebo zašpuntovat, any se nádoba nestala pastí a neodpařila ani kapku. Nevýhodou je nutnost obměny po pár letech, kdy se nádoba stává méně pórézní.
Podzemní zavlažovací nádoby snadno vyrobíme i z květináčů. Pokud drenážní otvor ucpeme zátkou, můžeme ji vyjmout, pokud si přejeme vodu pustit hlouběji ke kořenům vzrostlé zeleně. Zavlažování pomocí zapuštěných nádob nejen šetří vodu, ale pomůže i při péči o zahrady na chalupách, protože vláhu uvolňují postupně po řadu dní.