Slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), známá také jako topinambur hlíznatý, patří do stejného rodu, jako slunečnice roční (Helianthus annuus). Květy topinambur jsou menší, ale rovněž pohledné a jasně žluté. Vzrůst je podobný, jako u slunečnice roční. Rostlina pochází z Ameriky a v Evropě se poprvé objevila v 17. století, a to v Itálii. V této zemi zeleninových gurmánů jej nazvali slunečnicovým artyčokem, neboť chuť jeho hlíz připomínala chřest. Botanik Presl ji v roce 1846 nazval s ohledem na hlízu slunečnice brambor.

Topinambur pomáhá při dietě i diabetu

Zásobní látkou hlíz topinamburů je inulin, směs polysacharidů. V tom se liší napříkald od brambor, které obsahují polysacharid škrob se stavební látkou glukózou. Inulin v množství 30 až 80 gramů může organismus spotřebovat, aniž by k tomu potřeboval inzulin – což může být výhodné obzvláště při diabetu, ale i při redukční dietě.

Topinambur na zahradě

Topinambury lze pěstovat na záhoně i v prostorné nádobě. Díky své výšce a bujnému růstu mohou sloužit jako pohledná i užitečná zástěna u plotu či zdi. Pokud nejsou v závětří, potřebují obvykle oporu. Postačí však drát či šňůra mezi dvěma kůly. Topinambur může vyrůst až do výše tří metrů!

Pěstování

Topinambur je rostlina mimořádně odolná a nenáročná:

  • Stačí mu chudá půda.
  • Snáší sucho i zimu.
  • Daří se mu i ve velkých nadmořských výškách, je původně horskou rostlinou.
  • Hlízy vysazujeme na jaře, do hloubky 10 až 15 cm, ve vzdálenosti 20-30cm od sebe.
  • Z jedné rostliny sklidíme až 1,5 kilogramu hlíz, které v zemi bez problémů i přezimují.
  • Nadzemní část rostliny odumírá, na jaře z hlíz brzy vyraší nová rostlina.

Topinambury se výtečně množí, z každého malého úlomku hlízy této houževnaté rostliny vyroste nová rostlina.

Ve výživné a chladné půdě, kde se mu daří nejvíce, se může až příliš rozrůstat. Pak je třeba porosty usměrnit rýčem, nebo v rozpínání omezit zábranou zapuštěnou do země, plechem a podobně.

Topinambur v kuchyni

Zdravé a chutné hlízy nabízejí mnohostranné využití.

  • Můžeme s nimi nahradit brambory, vařit je, dusit na másle či oleji.
  • Lze je i smažit obalované jako řízky.
  • Výtečné a zdravé jsou syrové – například do salátů.

Andští Indiáni z nich lisovali šťávu. Sladký, osvěžující nápoj buď přímo popíjeli, nebo dále zahušťovali na hustý sirup. I to může být zajímavá inspirace pro nás.