Můžeme obdivovat řadu odstínů od žluté přes hnědou až do bronzové, další barvu růžovou pak dodají jejich blízké příbuzné třapatky nachové. Při výsadbě počítejme s tím, že začínají kvést o něco později, zhruba v červenci, zato však kvetou až do září a do teplého října. A pokud je průběžně stříháme, nakvétají další a další květy, čímž se celková doba kvetení ještě prodlouží.

Třapaté květy a západ slunce

Pocházejí z prérií Severní Ameriky, ale mnohé v Evropě zplaněly. Rod Rudbeckia obsahuje 23 druhů převážně trvalek, dvouletek, ale i letniček. Pojmenoval je švédský botanik Carl von Linné po svém učiteli Olofu Rudbeckovi (1660-1740). Dnes už mají všechny druhy vlastní názvy, uveďme třeba třapatku srstnatou (Rudbeckia hirta): jedna její odrůda odkazuje přímo na místo svého výskytu na území severoamerických indiánů a nese název Cherokee Sunset, dále třapatku zářivou (Rudbeckia fulgida), třapatku lesklou (Rudbeckia nitida), třapatku dřípatou (Rudbeckia laciniata), zmínit se můžeme také o méně často pěstovaných třapatkách, třeba třapatky trojlaločné (Rudbeckia triloba), missourijské nebo největší (Rudbeckia maxima). V posledních letech se v našich zahradách objevují třapatky bledé, které mají světle růžovou barvu a úzké okvětní plátky.

Pěstování

  • Rudbekie kvetou celé léto. Délku období květu znásobíme kombinací různých odrůd. Rostliny jsou většinou robustní, ale nevyžadují oporu. Semínka pro předpěstování sazeniček vyséváme v březnu, zhruba za dva měsíce jsou rostlinky připravené k výsadbě na záhon.
  • Sazeničky vysazujeme v druhé polovině května na slunné místo do výživné, lehčí půdy.
  • Květina potřebuje plné slunce, vysazujeme ji do písčitohlinité až hlinité čerstvé zahradní půdy, středně bohaté na živiny.
  • Pozdě na podzim anebo brzy na jaře trs sestříhneme až u země.
  • Rostlina je většinou krátkověká, v následujícím roce ji musíme znovu vysévat nebo vysazovat, ale je snadné ji namnožit buď opětovným výsevem semen, nebo dělením trsů.
  • V době růstu a květu uvítají dostatek vláhy.

Léčivá i toxická třapatka drápatka

Za zvláštní zmínku stojí třapatka drápatá, která má stejně jako její blízká příbuzná echinacea léčivé účinky. Její mladé řapíky indiáni tradičně používali v lidovém léčitelství – čaj z oddenků pomáhá čistit trávicí soustavu, obklady z květů zase léčí popáleniny. V současnosti se ovšem zejména pro vnitřní užívání rostlina nedoporučuje, protože obsahuje některé toxické látky a po požití listů byly u zvířat (ovcí, prasat, dobytka) dokonce pozorovány mírné otravy. K léčení se daleko běžněji využívá příbuzná rudbekií Echinacea purpureatřapatka nachová. A ještě zajímavost, z listů a oddenku drápaté třapatky je možné získat přírodní barvivo.