Pokud je chytře sestavíme, poskytnou trvalkové záhony nádhernou podívanou od jara do zimy. Kromě výšky, šířky, tvaru, barvy květů a doby kvetení musíme brát v úvahu především nároky rostlin. Výběr je tak široký, že ty pravé najdeme pro každé stanoviště. Výsadby můžeme zakládat po celý rok, ideálním časem je časný podzim. Je proto nejvyšší čas začít rozmýšlet, připravovat záhony, vybírat druhy a variety a rozhlížet se po trvalkových školkách.
Milovnice slunce a vody
Některé trvalky dosahují takových rozměrů, že směle konkurují keřům. Pokud mají velké listy a bohatě kvetou, obvykle vyžadují i dostatek vláhy a živin. Při výsadbě jim dopřejeme dostatek kompostu, který dodá výživu a zároveň v půdě zadržuje vodu. Přilepšit jim můžeme i tekutými hnojivy, nejlépe opět organickými, která podporují tvorbu humusu. Ovšem pozor, půda by neměla být nepropustná, taková nesvědčí ani vláhomilným trvalkám. Těžkou jílovitou proto vylehčíme štěrkem, pískem nebo dřevěným uhlím.
pivoňka lékařská, Paeonia officinalis
Pivoňka lékařská (Paeonia officinalis) kvete již na přelomu jara a léta. Svou krásu naplno rozvine až pár let po výsadbě, pak však vytrvá po celé generace. Květy, nejčastěji růžové, oslňují nejen velikostí, ale také nádherně voní. Po odkvětu zůstanou přes metr vysoké trsy pohledných, tmavozelených listů.
Kopretina velkokvětá, Leucanthemum maximum
(Leucanthemum maximum) je rovněž až metr vysokou, dekorativnější variantou luční kopretiny. Kvete počátkem léta. Úbory, které měří až 15 cm v průměru, mohou vyhlížet i jako plnokvěté, pokud mají zmnožené jazykovité květy.
Plamenka latnatá patří k rostlinám obletovaným motýly.
Plamenka latnatá (Phlox paniculata) nabízí velkou variabilitu co do výšky (40–120 cm), barvy květů (od bílé přes růžovou a červenou po fia lovou) i doby, kdy se rozvíjejí (mohou kvést od léta do září).
Stračka (Delphinium)
Stračka (Delphinium x cultorum) je rovněž vyšlechtěná do desítek kultivarů. Jsou vysoké od 120 do 150 cm a svícovitá květenství mají modrá, bílá i fialová.
Janeba drsná (Heliopsis helianthoides var. Scabra)
Janeba drsná (Heliopsis helianthoides var. Scabra) se postará o nádherný podzim. Množství zlatožlutých úborů, jednoduchých i „plných“, rozvíjí od července až do listopadu. Je až 2 metry vysoká a tvoří bujné trsy. Do plné krásy doroste až za pár let, pak však spolehlivě kvete po mnoho dalších roků.
Skromné květiny z prérií
Letošní rok nám srážky zatím vcelku dopřává, ale extrémně suchá léta mohou zase kdykoli přijít. Pokud vysadíme suchomilné trvalky, nebudou žádat závlahu. Spokojí se s minimem vody, ačkoli budou vystaveny horkému slunci. Pocházejí z evropských luk a suchých stepí či z amerických prérií a díky dalšímu šlechtění nabízejí vskutku pestrou paletu barev a tvarů. V suchomilných výsadbách jsou velmi oblíbené i stálezelené polokeře ze Středomoří, krásné, užitečné a aromatické. V přesném smyslu slova se však o trvalky nejedná – u pravých trvalek nadzemní části na zimu usychají. Přesto mohou zahradu dále zdobit, výtečně to umějí i suché stvoly, listy a květenství trav, které „prérijní“ výsadby krásně doplňují. A přidat můžeme i nenáročné cibuloviny, které využijí jarní vláhu a v létě budou jejich cibulky spokojeně odpočívat v suché půdě.
Aby se suchomilným trvalkám a bylinkám dařilo i v deštivějším létě, a především v zimě, je nutné jim připravit opravdu dobře propustnou půdu. Nejjistější je vyhloubit zeminu až do půl metru a na dno nasypat přibližně 30 cm silnou vrstvu drenáže ze štěrku. Dále můžeme přidat zeminu či kompost smísený se štěrkem či pískem. Štěrk poslouží i jako svrchní vrstva, ideální je ostrohranný štěrk (frakce 5–15 mm), ve kterém se snadno uchytí i drobné letničky.
len narbonský (Linum narbonense)
Len narbonský (Linum narbonense) je 30–50 cm vysoký a jeho modré, až 4 cm velké květy se rozvíjejí v červnu a červenci. Svědčí mu vápenatá půda, potěšíme ho přídavkem popela nebo dolomitického vápence.
Řebříček obecný (Achillea millefolium)
Řebříček obecný (Achillea millefolium) je vysoký od 40 do 100 cm a jeho plochá květenství plují zahradou jako obláčky. Můžeme si vybrat variety s květenstvím bílým, krémovým, růžovým, červeným, měděným, nebo nejlépe hrající všemi těmito odstíny najednou (například Summer Pastels). Řebříček kvete v květnu a červnu, po sestřihnutí vykvete znovu.
Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata)
Krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata) je vysoké 30–60 cm. Zlaté květy zahradu zdobí od července až do listopadu, pokud rostlinu po prvním kvetení sestřihneme až na jednu třetinu.
Šuškarda klasnatá (Liatris spicata)
Šuškarda klasnatá (Liatris spicata) je velmi výrazná díky vysokému květenství, které oživí výsadby od července až do září. Rostlina je 30–60 cm vysoká a velmi nenáročná.
Babočka bodláková na květech rozchodníku.
Rozchodník nádherný (Sedum spectabile) s dužnatými listy zdobí zahradu až do samé zimy. Vybrat si můžeme z kultivarů různých výšek i barev, nejvděčnější jsou sytě růžové.
Kvetoucí stín
Trvalky, které prospívají ve stínu, jsou na zahradě pokladem. Trávníku se pod stromy příliš nedaří. Trvalkové výsadby zde nadělají rozhodně více parády (panašované a stříbřité listy zde přímo září) a na podzim v nich zmizí listí. Nemusíme ho většinou ani hrabat, rostlinám naopak prospěje. Stromy a trvalky mohou žít v harmonii – dřeviny koření hlouběji, a tak si nekonkurují. Hluboké rytí však vhodné není, při přípravě půdy pro výsadby raději záhon trochu navýšíme vrstvou kompostu a listovky. Další službu prokáže spadané listí, a to jako mulč udržující vláhu, zimní ochrana i hnojivo. Čím více humusu v půdě, tím lépe se bude stínomilkám dařit. Některé dřeviny, jako je ořešák, akát či rododendrony však podrost brzdí svými kořenovými výměšky – pod nimi proto vydrží jen nejodolnější druhy, jako je například tlustonitník (Pachysandra).
Skládaná jednobarevná cestička v zahradě dá vyniknout bohyškám.
Bohyška (Hosta x cultorum) je královnou stínu, který zdobí velmi dekorativními, rozmanitě tónovanými i panašovanými listy, a navíc i pěkně kvete. Bohyšky mohou dosahovat až metrové výšky i šířky, jsou odolné a nenáročné.
Dlužicha (Heuchera x cultorum)
Dlužicha (Heuchera x cultorum) pestrostí kultivarů předčí i bohyšku. Pozor však na to, že ne všechny jsou odolné a mrazuvzdorné. Z oblíbených červenolistých variet je osvědčená například Palace Purple. Nádherné jsou i heucherelly, stálezelení kříženci mezi půdopokryvnými mitrovničkami a dlužichami.
Udatna lesní (Aruncus dioicus)
Udatna lesní (Aruncus dioicus) je statná, až 2 m vysoká trvalka. Samotná načechraná květenství světlé barvy jsou až půl metru vysoká, objevují se v červnu a červenci.
Čechrava rozzáří stinné kouty zahrady.
Čechrava zahradní (Astilbe x arendsii) má květenství udatně trochu podobná, je však nejvýše 60 cm vysoká a umí vykouzlit i zářivé barvy. Kvete od července až do září.
Kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum)
Kokořík mnohokvětý (Polygonatum multifl orum )je něžnou ozdobou stínomilných výsadeb. Jeho až 80 cm dlouhé lodyhy se klenou v ladném oblouku, který v květnu a červnu nese bílé květy a na konci léta zase barevné plody. Pod košatými korunami stromů může být značné sucho. A pokud se k tomu přidá suché léto, je třeba podrost alespoň občas zalít. Vodu ušetří mimořádně odolné trvalky, které snášejí sucho i stín zároveň. Pokud chceme jejich skromnost využít naplno, neměli bychom jim dopřávat ani příliš mnoho živin – kdyby narostly příliš rychle, mohly by poté žíznit. Humus a mulč z listí jim však svědčí (v listí je dusíku velmi málo). Trvalkový záhon zasypaný listovou peřinou je také ideálním zimním útočištěm pro užitečný hmyz.
paznehtník dlouholistý
Paznehtník dlouholistý (Acanthus longifolius) je až 60 cm vysoká, odolná a krásně kvetoucí trvalka. Světlá květenství v létě prozáří stinná místa.
hvězdnice křovitá (Aster dumosus)
Hvězdnice křovitá (Aster ageratoides) ozdobí suchá polostinná místa na sklonku léta a na podzim, podobně jako další odolné druhy hvězdnic, velkolistá a rozkladitá.
bergénie tučnolistá
Bergénie tučnolistá (Bergenia crassifolia) je nejen pěkně kvetoucí, ale navíc i stálezelená, přičemž listy se mohou na podzim barvit do červena. Je mimořádně odolná a sama se rozrůstá do šířky.
barvínek menší (Vinca minor)
Barvínek menší (Vinca minor) je stálezelená půdopokryvná trvalka, která snáší nejen sucho a stín, ale také občasné sešlapávání. Zjara kvete modře, některé šlechtěné variety mohou kvést i růžově či bíle a mít panašované listy.
Kakost kantabrijský (Geranium x cantabrigiense)
Kakost kantabrijský (Geranium x cantabrigiense) je rovněž půdopokryvná trvalka vysoká do 30 centimetrů, zpravidla kvete od května do července, někdy i déle. Část olistění přetrvává až do příštího jara a na podzim se zbarví do bronzova.
Titulka Receptář srpen
Zdroj: Časopis Receptář
