Zvětralá hornina se zázračně mění v úrodný humus díky neúnavné činnosti půdních mikroorganismů, větších živočichů i rostlin. Během opakovaného průchodu kupříkladu žížalími útrobami je půda stále více rozmělňována, navlhčována a postupně promíchávána s minerály.
Živé organismy tvoří přibližně 5 % půdní hmoty. (To znamená okolo 6 tun na hektar, což je, pro představu, hmotnost třinácti krav). Čím více přirozený život a procesy v půdě podpoříme, tím kvalitnější a zdravější bude. Důležitým předpokladem pro zvýšení biologické aktivity půdy je:
- hnojení kompostem
- souvislé zakrytí půdy ať už kulturními plodinami, zeleným hnojením nebo mulčem.
Kořeny v těsné blízkosti povrchu půdy hostí nejvíce mikroorganismů.
Žížala, přítel biozahrádkáře
Asi žádného zahrádkáře nepřekvapíme tvrzením, že žížaly jsou v půdě nesmírně užitečné. Při cestování podzemními chodbičkami polykají odumřelé části rostlin a starou zeminu. Za 24 hodin spolykají tolik materiálu, kolik samy váží. Naprostá většina této váhy z nich pak opět vychází, dobře zpracovaná!
Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejcih výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina.Tak vzniká humus vázaný na jíl – tedy právě to, co tvoří strukturní úrodnou půdu.
Platí tedy přímá úměra: čím více je v půdě žížal, tím je půda úrodnější. Navíc žížaly nežerou ani zelené rostliny, ani živé kořínky, takže se nemusíme bát o svou úrodu.
Kolik máte na zahradě žížal?
Na měření aktivity žížal existuje spolehlivý "slámový" test:
- Nařežte si 80 stébel slámy v délce 25 cm.
- Vyberte 4 místa na zahradě, která budou tvořit obdélníky 8x50 cm a uhlaďte je rukou.
- Na každý obdélník vyskládejte 20 stébel, které ráno zkontrolujete. Pokud žížaly pohly s:
- 0 až 5 stébly: půda je ve špatném stavu
- 6 až 10 stébly: aktivita žížal je slabá, je třeba půdu zúrodnit
- 11 až 16 stébly: půda je zdravá a žížaly aktivní
- 17 až 20 stébly: vaše půda je až podezřele živá, jak to děláte?
Pro Receptář Radomil Hradil (autor knihy Česká biozahrada), foto Shutterstock