Žížala obecná (Lumbricus terrestris).

Úrodná půda

Základem úspěšného pěstování rostlin v biozahradě je zdravá, úrodná půda. Měla by být plná života. Svou nezastupitelnou úlohu mají maličké bakterie i o poznání větší žížaly, velmi užiteční jsou i krtci... a ve svůj prospěch můžeme využít dokonce i plevele. Proveďtě si žížalový test, ať víte, jak na tom jste, a přilákejte více života do své půdy!

Zvětralá hornina se zázračně mění v úrodný humus díky neúnavné činnosti půdních mikroorganismů, větších živočichů i rostlin. Během opakovaného průchodu kupříkladu žížalími útrobami je půda stále více rozmělňována, navlhčována a postupně promíchávána s minerály.

Živé organismy tvoří přibližně 5 % půdní hmoty. (To znamená okolo 6 tun na hektar, což je, pro představu, hmotnost třinácti krav). Čím více přirozený život a procesy v půdě podpoříme, tím kvalitnější a zdravější bude. Důležitým předpokladem pro zvýšení biologické aktivity půdy je:

  • hnojení kompostem
  • souvislé zakrytí půdy ať už kulturními plodinami, zeleným hnojením nebo mulčem.

Kořeny v těsné blízkosti povrchu půdy hostí nejvíce mikroorganismů.

Žížala, přítel biozahrádkáře

Asi žádného zahrádkáře nepřekvapíme tvrzením, že žížaly jsou v půdě nesmírně užitečné. Při cestování podzemními chodbičkami polykají odumřelé části rostlin a starou zeminu. Za 24 hodin spolykají tolik materiálu, kolik samy váží. Naprostá většina této váhy z nich pak opět vychází, dobře zpracovaná! Ve střevu žížal žije obrovské množství mikroorganismů, takže jejcih výměšky mají daleko větší mikrobiální aktivitu než polykaná zemina.Tak vzniká humus vázaný na jíl – tedy právě to, co tvoří strukturní úrodnou půdu. 

Platí tedy přímá úměra: čím více je v půdě žížal, tím je půda úrodnější. Navíc žížaly nežerou ani zelené rostliny, ani živé kořínky, takže se nemusíme bát o svou úrodu.

Kolik máte na zahradě žížal?

Na měření aktivity žížal existuje spolehlivý "slámový" test:

  • Nařežte si 80 stébel slámy v délce 25 cm.
  • Vyberte 4 místa na zahradě, která budou tvořit obdélníky 8x50 cm a uhlaďte je rukou.
  • Na každý obdélník vyskládejte 20 stébel, které ráno zkontrolujete. Pokud žížaly pohly s:
  • 0 až 5 stébly:    půda je ve špatném stavu
  • 6 až 10 stébly:  aktivita žížal je slabá, je třeba půdu zúrodnit
  • 11 až 16 stébly: půda je zdravá a žížaly aktivní
  • 17 až 20 stébly: vaše půda je až podezřele živá, jak to děláte?

Plevele jako užitečné rostliny

zelený nápoj z kopřivkopřivaAutor: Archiv ireceptar.cz

Každá rostlina má v ekosystému svůj úkol. Kupříkladu kopřivy slouží jako potrava několika druhů baboček...

Pro půdu má ale obrovský význam už samotný fakt, že je pokryta rostlinami:

  • Rostliny chrání půdu před sluncem i před příliš prudkými kapkami deště.
  • Kořeny zabraňují vyplavování živin z půdy a zlepšují její strukturu.
  • V porostlé půdě se také mnohem lépe než na půdách holých daří nejrůznějším mikroorganismům.

Z toho vyplývá, že ne každá rostlina, která na zahradě náhodou vyroste, je nutně nežádoucím plevelem. Biozahrádkář se zbavuje jen těch druhů, které jsou přímou konkurencí pěstovaných rostlin.

Podle výskytu různých druhů plevele můžeme určit stav půdy                                                              

  • Půdy bohaté dusíkem: svízel přítula, ptačinec žabinec, starček obecný, pryšec kolovratec, kopřiva dvoudomá, mléč zelinný.
  • Půdy chudé dusíkem: divoká mrkev, rmen rolní.
  • Půdy bohaté humusem: ptačinec žabinec, pěťour malokvětý, pryšec kolovratec.
  • Půdy spíše zásadité: mák vlčí, ptačinec žabinec, violka rolní.
  • Půdy spíše kyselé: heřmánek pravý, máta rolní.
  • Půdy utužené: pcháč rolní, přeslička rolní, smetanka lékařská, jitrocel větší, mochna husí.
  • Půdy podmáčené: podběl obecný, pryskyřník plazivý.

Jak se zbavit plevele

Vždycky se vyplatí omezovat výskyt plevele preventivně. To znamená, že se snažíme nenechávat půdu nezakrytou – maximálně využíváme zelené hnojení, které plevele potlačuje, stejný účinek má i mulčování organickým materiálem nebo nastýlací fólií. Například půdu okolo rybízů můžeme osít jetelem plazivým, který pak udržujeme asi na dlaň vysoký

Snažíme se také zabránit vysemenění plevele: to se týká především plevelů jednoletých, které vytvářejí obrovské množství semen (pěťour, ježatka, merlík, laskavec). Musíme je včas vytrhat a zkompostovat (v kompostu nikdy nezajdou všechna semena, proto je lepší plevele, které již semena vytvořily, kompostovat zvlášť).

Tip: Řada planých rostlin se stala součástí lidského jídelníčku, kupříkladu špenát nebo salát. Podobně lze v kuchyni využít kopřivu, ptačinec, bršlici, lebedu, řebříček, sedmikrásku, popenec a další.

Těžší už je vypořádat se s vytrvalými pleveli, které se rozmnožují vegetativně podzemními oddenky (bršlice, svlačec, pýr, pcháč a další). U těchto druhů nezbývá, než je vytrvale oslabovat sekáním a vytrháváním. Jinou možností je zakrýt zaplevelenou plochu černou fólií, pod níž většina oddenků zajde. Pozor, podzemní části těchto plevelů raději nekompostujeme, snadno mohou v kompostu přežít. Můžeme je ale vhodit do sudu s vodou, nechat vykvasit a výluh pak použít jako hnojivou zálivku. 

Pro Receptář Radomil Hradil (autor knihy Česká biozahrada), foto Shutterstock

Akční letáky