Agrotechnická lhůta se v literatuře označuje zkratkou ATL a představuje časové období, ve kterém by měla být provedena základní agrotechnická opatření pro jednotlivé druhy plodin. Tedy například příprava půdy, setí (sázení), ochrana porostů, hnojení, sklizeň. Dodržením agrotechnických lhůt doporučených pro konkrétní plodinu dosáhneme na příznivé podmínky pro její růst a vývoj. Díky tomu se můžeme těšit na co nejvyšší a nejkvalitnější výnosy či výpěstky.

Při práci na zahradě se s agrotechnickými lhůtami nejčastěji setkáváme na obalech prodávaných semen. Kromě doporučeného měsíce výsevu či výsadby tu bývá vyznačené i období sklizně. Důležitou roli hrají agrotechnické lhůty například při výsadbě růží, stromků a keřů, které se neprodávají v kontejnerech (tzv. prostokořené). Expedice těchto rostlin obvykle začíná po 10. říjnu. Dodržením konkrétních agrotechnických lhůt se často podmiňuje také řešení škod na zemědělských plodinách či vyplácení dotací. Náhrada se obvykle neposkytne, pokud nebyly plodiny sklizeny v agrotechnických lhůtách obvyklých pro dané území.

Že jsou pro tu kterou činnost v zahradě či zemědělství určité termíny vhodnější než jiné, velmi dobře věděli už naši předci. Stačí krátké listování staročeskými pranostikami, abychom našli řadu doporučení našich předků, které je možné označit za předchůdce agrotechnických lhůt:

  • sečení luk: Na svatého Aloise (21. června) poseč louku, neboj se!
  • okopávání zelí: Prokop (4. července) – zelí okop! Ke svátku svatého Prokopa se váží i další podobná rčení: Svatý Prokop kořen dokop; Svatý Prokop kořen nakop; Svatý Prokop kořen žitu nakop; Svatý Prokop – štěpy okop!
  • vývoj kukuřice: Svatý Jakub (25. července) dává kukuřici klasy, svatá Anna (26. července) vlasy.
  • výsadba česneku: Svatý Havel (16. října) česnek sázel.
  • sklizeň hroznů: Svatý Václav (28. září) víno chrání, po něm bude vinobraní.
  • dozrávání řepy: Svatá Hedvika (17. října) medu do řepy zamíchá; Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.