[Komerční prezentace]

Obrovská stromová rajčata Grandiccio

Stromová rajčata Grandiccio® (Cyphomandrabetacea) jsou stálezelené rostliny, jejichž kmen opticky působí jako zdřevnatělý a celkově se podobají stromku. Na jaře obráží zpočátku červenooranžovými listy, zároveň se objevují malé, bílé až žluté nádherně vonící květy. Stromová rajčata dorůstají až do výše tří až pěti metrů a začínají plodit již ve stáří dvou let. Patří do čeledi lilkovitých (Solanaceae), pocházejí z Jižní Ameriky. Květy jsou podobné květům brambor, jsou bělorůžové, příjemně voní a vytvářejí hroznovité květenství.

Plody visí na dlouhých stopkách a snadno se sklízejí. Tvarem a barvou se podobají klasickým červeným podlouhlým rajčatům, jsou však špičatější a až 6 cm velké. Paleta barev sahá od purpurové po žlutou, existují i podélně pruhované plody. Chuť je velmi originální a připomíná vzdáleně rovněž i rajčata. Nejchutnější jsou ne zcela dozrálé plody, které chutnají příjemně sladko-kysele. Přezrálé plody na chutnosti ztrácí. Slupka je nahořklá proto je lepší ji odstranit.

Plody se používají do džusů, jako univerzální zelenina v kuchyni nebo na výrobu marmelád.

Pěstování

  • Stromové rajče je nenáročná a odolná rostlina, kterou lze pěstovat v nádobách na terase, balkoně i na zahradě.
  • Snáší i stinné stanoviště, ale když přímé slunce poté, co si na něj rostlina zvykne, také neškodí.
  • V létě postavíme stromová rajčata na teplé místo, přičemž potřeba vody se silně zvyšuje se stoupající teplotou. V zimě je pro rostliny ideální zimování při teplotě 5 °C, ovšem mladé rostliny mohou přezimovat i při pokojové teplotě. Stromová rajčata nejsou sice mrazuvzdorná, po lehkém poškození mrazem (především špičky výhonů a listů jsou nejvíce ohroženy) znovu obrazí.
  • V létě je vhodné letnění, i kvůli opylení.
  • Potřebuje výživný a dobře propustný substrát obohacený rašelinou.
  • Potřeba vody je vzhledem k odpařování vody z velkých listů vysoká. Pokud se v horkém počasí listy svěsí, rostlinu je nutné okamžitě zalít! Ovšem trvale přemokřený substrát rovněž nesnáší.
  • Bujně rostoucí rostliny vyžadují pravidelné dávky hnojiva hnojení. Pro mladé sazenice je vhodné zredukované dusíkaté hnojivo, například hnojivo na kaktusy.
  • Přesazení je zapotřebí teprve tehdy, pokud je kořenový bal plně zakořeněný a rostlina následkem velkého objemu kořenů vytlačuje půdu vzhůru. pokud nechce dále podnítit růst kořenů, použijte,pouze květináč s nejbližším možným průměrem.
  • Rostliny je občas třeba usměrňovat v bujném růstu řezem (který ovšem potlačuje tvorbu květů). Mají silnou obrážecí schopnost a i holý „kmínek“ bez problémů znovu obroste listy.
  • Postranní výhony je vhodné vyštipovat stejně, jako u rajčat.
  • Často je napadají mšice.

Mangovník

Jedná se o stálezelený tropický strom původem z Indie, který vnese na terasu či zahradu tropickou atmosféru. Při pěstování v nádobě dorůstá do výšky 2 - 3 metrů. Listy jsou tmavozelené, kopinaté a dorůstají do velikosti 10 - 15 cm. Mladé listy jsou oranžovo-červené. Květy jsou malé, barvy bílé až žluté a příjemně voní. Plody mají velikost kolem 10 cm. Slupka je nejedlá a voskovitá, v plné zralosti má zelenou až zářivě žlutou barvou, často s červenými nebo oranžovými skvrnami. Výjimečně bývá téměř červená. Dužnina zralého plodu je žlutá až oranžová, je měkká, vláknitá, velmi šťavnatá a nejčastěji se konzumuje syrová. Uprostřed plodu je velká ochlupená pecka.

Nejčastěji se plody konzumují za syrova, je však možné je i dále zpracovávat na kompoty, marmelády, sirupy nebo pálenku.

Pěstování

  • Mangovník vyžaduje slunné až polostinné stanoviště a propustnou lehce kyselou půdu.
  • Zaléváme dle potřeby, půda nikdy nesmí úplně vyschnout.
  • Přezimujeme ve světlé místnosti o teplotě 10 – 15 stupňů. Mangovník je samosprašný.

Pravé granátové jablko

Granátovník je až 2 metry vysoký keř nebo strom, s kožovitýmu listy, které na zimu opadávají. Kvete od května do srpna červenými květy, které se později mění v zářivě červené plody. Slupka plodů je tvrdá a tlustá. Uvnitř plodů najdete několik komor se semínky obklopenými šťavnatou, aromatickou, rosolovitou dužinou mírně nakyslé chuti. Nejlepším způsobem pro konzumaci je plod rozkrojit a dužinu vybírat lžičkou.

Šťáva se využívá k přípravě koktejlů a džusů. Dužina se přidává do ovocných salátů, je vhodná i jako příloha ke grilovanému masu. Je možné z ní připravit marmeládu.

Z listů granátového jablka se připravuje osvěžující čaj.

Pěstování

  • Granátovník se pěstuje jako přenosná rostlina. Prospívá mu letnění na slunném, chráněném místě.
  • Zazimujeme jej ve světlé místnosti, při teplotě 5-10 °C. Před zazimováním je vhodné seříznout tenké a staré výhonky, mladé a silné výhony zkrátit na polovinu.
  • Plody postupně dozrávají i při přezimování.

Planika

Tento vždyzelený, nenáročný keř pochází ze středomoří. Listy jsou tuhé, kožovité, tmavě zelené barvy se zubatým okrajem. Z drobných bílých květních lat, kvetoucích v pozdním létě, se vytvářejí plody, které dozrávají až na jaře. Plody jsou 2-3 cm velké, kulovité, červené barvy, připomínají vzhledem liči a chutnají podobně jako jahody. Potřebují k dozrání několik měsíců, během zrání mění barvu od žluté přes oranžovou až po ohnivě červenou. Na rostlině tedy najdeme současně květy i dozrávající plody.

Plodů se využívá k výrobě likérů, oloupané se kompotují, vaří se z nich marmelády. Za syrova se nepojídají.

Pěstování

  • Planika vyžaduje propustnou písčitou půdu.
  • Přes léto přihnojujeme 1x za 14 dní plným u niverzálním hnojivem.
  • Zazimujeme v místnosti kolem 5 stupňů.
  • Prospívá i na pohostinném stanovišti.

Citrónovník a pomerančovník Palermo

Citrónovník a pomerančovník patří mezi nejoblíbenější druhy u nás pěstovaných citrusů. Jsou to stálozelené, bohatě rozvětvené keře, které dorůstají výšky až tří metrů. Mají krásné, vonné květy a jedlé plody, které dozrávají i při domácím pěstování. Jsou to velmi pohledné i užitečné přenosné rostliny, vhodné pro pěstování v nádobách.

Pěstování

  • Citrusy se nejčastěji pěstují v pokoji, od dubna do poloviny října mohou být umístěny na venkovním stanovišti.
  • Teplota v zimním období by se měla pohybovat mezi 3 -10 °C. Zhruba od poloviny února je vhodné citrónovník nebo pomerančovník přemístit do teplejší místnosti kolem 20 °C. Během vegetace by se teplota měla pohybovat mezi 20 -26 °C. je vhodné letnění.
  • Potřebují světlé stanoviště, při nedostatku světla citrusům často opadávají listy.
  • Jelikož jsou tyto rostliny pěstované v nádobách, je zapotřebí je pravidelně přihnojovat a zalévat. Lze použít pomalu rozpustná hnojiva v tabletách, které se umístí do půdy při přesazení rostliny, nebo pravidelně přihnojovat tekutým hnojivem přidaným do zálivkové vody od května do června každých 14 dní. Při nedostatku živin se objevují skvrny na listech.
  • V době intenzivního růstu zaléváme rostliny obden, v zimě postačí zálivka 1x týdně.
  • Půda, ve které pěstujeme citrusy, by měla být lehčí, rašelina s příměsí písku a kompostu a slabě kyselá pH od 5,5 do 6.
  • Nádoby, ve kterých se citrusy pěstují, by měli být dostatečně prostorné (čím větší prostor mají kořeny, tím lépe bude citrus růst).
  • Řez není nutný. U starších rostlin provádíme občasné zmlazování.

Citrónovník

Pomerančovník

Olivovník Orvieto

Stříbřitě zelené listy olivovníku vyčarují středomořskou náladu na balkoně, terase, dvoře nebo v zahradě. Z vonných květů se vyvíjejí pravé olivy.

Stálezelený olivovník kvete od dubna do června. Začíná plodit později 4rok pěstování.

Pěstování

  • Olivovníky jsou velmi nenáročné jak na péči, tak i na složení zeminy. Směs zeminy a písku je vhodné promíchat s keramzitem, který slouží jako drenáž.
  • Zálivkou u olivovníku spíše šetříme a zaléváme teprve tehdy až je půdy vyschlá.
  • Stanoviště by mělo být slunné, chráněné a teplé.
  • Řez není nutný, lze však využít schopnosti snadného a rychlého obrůstání ke tvarování stromku.
  • Na přesuny místnosti ven nebo naopak stromek zpravidla reaguje opadem listů.
  • Během letního období je vhodné jedenkrát měsíčně přihnojit.
  • I když je šlechtěný olivovník mrazuvzdorný do -10 °C, je vhodné jej na zimu umístit například do zimní zahrady a zabránit promrznutí kořenů (obalení nádoby netkanou textilií, jutou apod.)